Lysá nad Labem
Barokní Lysá • Městský úřad • Informační servis • Podnikatelské možnosti • Průmyslová zóna • Listy |
|
|
|
|
Barokní Lysá • Městský úřad • Informační servis • Podnikatelské možnosti • Průmyslová zóna • Listy
Datum poslední aktualizace: 25.7.2001
Titulní strana • Městský úřad • Informační servis • Podnikatelské možnosti • Listy • Lysá nad Labem - město Šporkovo. Zadumaná, snivá krása barokních památek se tiše snoubí s ruchem města a moderním výstavnictvím. Naplnila se myšlenka Františka Antonína Šporka: „.......mé město mě přežije a co zde zanechávám, bude jednou připomínat můj boj za pravdu a spravedlnost.....". Došlo na slova velkého mecenáše umění XVIII. věku a my dnes s úctou a zaujetím prožíváme jeho odkaz. Vítejte všichni návštěvníci a dovolte ve stručnosti připomenout alespoň některé nedocenitelné památky z barokních pokladů našeho města.
|
||
|
|
Zámek Současné podobě vděčí zámek barokní a klasicistní přestavbě na sklonku 17. a v průběhu 18. století. Při úpravách byl utvářen i zámecký park, oživený výjimečnými sochami. Zámek tvoří hlavní čelní budova a dvě postranní křídla. V nárožích Rudolfova (východního) křídla a hlavní budovy byla na místě hradní věže postavena asi roku 1729 zámecká kaple sv. Tří králů. V Rudolfově křídle je průjezd, spojující čestný dvůr s parkem. Nad římsou brány do parku je plastický pískovcový alianční Sweerts-Šporkův erb s velkou hraběcí korunou, bohatě zdobený akantovými rozvilinami. Zámecké interiéry nejsou zpřístupněny hromadným prohlídkám, prostory slouží potřebám domova důchodců. Stropy interiérů jsou zdobeny freskami s mytologickými a biblickými výjevy, stěny pak vedutami a ve druhém patře válečným motivem slavné bitvy generála Jana Šporka u sv. Gottharda. Zámecká kaple slouží svému původnímu účelu. Je zasvěcena sv. Třem králům, jejichž ztvárnění na hlavním oltářním obraze je dílem P. Brandla.
|
|
|
|
Zámecký park Park prošel ve dvou stoletích složitým vývojem. Za třicetileté války byla veškerá zeleň kolem zámku zničena. Teprve F.A. Špork v roce 1696 položil základy zámecké okrasné zahrady - libosadu. Později, inspirován návštěvou u hraběte von Globen ve Valči, začíná po roce 1734 budovat svoji „parádní zahradu" v Lysé. V ní postupně umísťuje sochy alegorií dvanácti měsíců, světadílů, živlů, ročních období, lvů, sfing a jiných plastik, a to do vkusně utvářených prostor a zákoutí francouzského parku. Do dnešní rozlohy - 21 hektarů - park rozšířil až v roce 1744 Šporkův zeť František Karel Sweerts-Sporck. Definitivní úprava parku pak pochází z období po roce 1851, kdy lyské panství přešlo do vlastnictví kněžny Štěpánky Rohanové. Sochařská výzdoba parku je ojedinělým souborem, který je možné srovnat jen s řadami alegorií v Kuksu. Liší se ovšem svým zaměřením i provedením. Zatím co plastiky s Kuksu zobrazují člověka, jeho povahu, ctnosti a neřesti, lyský komplex je obrácen k přírodě a zachycuje do kamene koloběh života a prostředí, které člověka obklopuje. Takto zpracovaný cyklus dvanácti měsíců, ročních období, dne a noci, přírodních živlů a světadílů nemá ve světovém sochařství obdoby (Versailles je vyzdobeno pouze alegoriemi 12 měsíců). Sochy měsíců jsou umístněny ve dvou řadách proti sobě v hlavní osové habrové aleji, na podstavcích, jejichž čtyři zrcadla nesou dnes již nezřetelný německý text. Autorství soch se přisuzuje Františku Adámku staršímu z Benátek. K jeho prokazatelným pracem pro lyský park patří alegorie živlů a ročních dob, umístěné mezi prvním a druhým parkovým parterem. Alegorie ročních dob jsou vyvrcholením celého souboru svojí křehkostí a skladební vyvážeností. Jsou osazeny na hranici prvého parteru, v pořadí (zprava) Léto, Jaro, Podzim a Zima. Na zábradlí tří schodišť, jimiž se sestupuje z prvého do druhého parteru, jsou osazeny další alegorie, tvořené drobnými putti. Výjimku tvoří prostředí schodiště, na jehož vrchní části stojí vpravo Venuše, vlevo Adonis. Slohově se velmi liší od prací Adámka. V dolní části tohoto schodiště je pod Adomisem alegorie Dne (putti se sluncem v oválném štítě), naproti pak alegorie Noci, motivovaná měsíce s hvězdou. Putti již patří k dílům Adámka.
|
|
|
|
Kostel sv. Jana Křtitele Se svojí 55 m vysokou věží je výraznou dominantou Lysé, vítající návštěvníky přijíždějící z kterékoliv strany po silnici nebo železnici. Kostel samotný má pohnutou historii od samotných počátků výstavby. Ta byla započata dne 9. března 1719. Architektonický návrh zpracoval František Maxmilián Kaňka. Na ohradní zdi kostela sv. Jana Křtitele jsou umístněny sochy svatých, z nichž nejcennější je bezesporu socha sv. Jeronýma. V ní Braun zobrazil člověka, který usiluje o citové odpoutání od všeho lidského. Rozkročený, polonahý, šlachovitý stařec s lebkou ve vztažených rukou (někdy bývá zobrazován s kamenem v rukou) vzhlíží do nebes a ztělesňuje vizionářský typ. Plášť, který mu sklouznul z ramen, objímá starcovy boky vydutou spirálou a padá podél pravé nohy ve vlnitých záhybech. Je to doslova zkamenělý okamžik intenzivní náboženské extáze. Braun zde v měkkém pískovci rozvedl svou představu, aniž co slevil ze své osobité vyspělé výtvarné mluvy.
|
|
|
|
Klášter Jižně od zámku, kde se temeno zámeckého vrchu prudce svažuje do polabské roviny, byl postaven na místě starší gotické stavby v r. 1753 komplex klášterních budov pro mnichy Augustiniány. Stavbu provedl Bartolomeo Scotti a dokončil Alselmo Lurago. Klášter je stavěn do kvadrátu, uzavírajícím obdélné nádvoří. Byl zrušen tolerančním patentem. Nejhonosnější je hlavní budova postavená směrem k městu. Má mělký středový tříosý rizalit a dvě postranní křídla zrcadlově shodná. Na vrcholku štítu je socha sv. Jana Nepomuckého. Směrem ke kostelu tvoří jižní průčelí hlavní budovy rovněž středový tříosý rizalit a dvě čtyřosá postranní křídla. Na vrcholu štítu je socha sv. Mikuláše.
|
|
|
|
Evangelický kostel Lyský evangelický kostel z roku 1787 je vystavěn důsledně v duchu tolerančního patentu, vydaného v r. 1781. Ten vedle náboženské svobody povoloval nekatolíkům stavět modlitebny - toleranční kostely. Stavby však měly mnohá omezení: mimo jiné nesměly mít věž, musely se co nejvíce podobat obytným stavením a nesměly se zakládat na veřejném místě. Kostel je obdélného půdorysu, štíty jsou ukončeny trojúhelníkovými nástavci volutovitě prohnutými. Do západního průčelí je vestavěna předsíň s hlavním vchodem. Interiér kostela je prostý, bez ozdob. Na východní stěně je namísto oltáře dřevěná vyřezávaná kazatelna. Pod ní je sarkofágová menza, zdobená vyřezávanou ornamentikou. Byla údajně sboru darována evangelickým šlechticem. Kostel je velmi dobře udržován a patří mezi nejstarší památky tohoto druhu v Čechách.
|
|
|
|
Budova městského muzea Uzavírá na jihozápadě náměstí Bedřicha Hrozného. Byla postavena v roce 1754 jako špitál pro přestárlé. Stavbu provedl lyský rodák, zednický mistr Hebek. Hlavní budova má obdélníkový půdorys. K ní jsou připojena postranní křídla. Na ně pravoúhle navazují boční křídla a zadní trakt. Společně uzavírají čtvercový dvůr. V západním bočním křídle je instalováno muzeum orientalisty profesora Bedřicha Hrozného - lyského rodáka. Budova muzea patří mezi cenné památky města Lysé. Je vedle kláštera jediným dokladem souměrnosti barokní architektury. Původním účelem budovy bylo sloužit lidem jako hospitál. Dnes opět slouží veřejnosti, ale jako spojovací článek minulosti s přítomností, a to jak vlastní činností muzea, tak expozicí orientálních kultur a díla Bedřicha Hrozného.
|
|
|
|
Radnice Dne 23. září 1741 dostala obec lyská darem od majitele panství pozemek k volnému použití. Rozhodnuto postavit na něm novou radnici. V roce 1747 byla stavba dokončena. Budova má obdélníkový půdorys, je jednopatrová, se střízlivou, hladkou průčelní fasádou a podloubím sklenutým na šesti pilířích, s křížovou klenbou na třech polích, bez žeber. Na dvou zbývajících polích jsou trojúhelníkové výseče. Uprostřed jižního průčelí pod podloubím je hlavní vchod. K východní straně je přistavena barokní brána - vjezd do dvora. Na jejím vrcholu bývala umístěna barokní soška sv. Floriána, dnes vystavená v areálu hasičské zbrojnice. Zajímavé na radnici je nesymetrické rozmístění oken. Je důsledkem členění vnitřních prostor budovy na místnosti s rozličným posláním. Uprostřed severní strany budovy je přistavena novostavba městského úřadu.
|
|
|
Barokní komplex v Lysé nad Labem je jedinečnou kulturní a historickou památkou, obdivovanou obyvateli a návštěvníky města. Skýtá nesčíslně možností prožít nevšední umělecké zážitky, poučit se ze znalostí a dovedností našich předků, získat duševní klid i inspiraci k vlastní tvůrčí práci. Každý, kdo se jednou s památkami potěšil, rád se sem vrací. Text: Marie Kořínková Titulní strana • Městský úřad • Informační servis • Podnikatelské možnosti • Listy • Downloaded from: http://www.pvtnet.cz/www/mulysa/index.htm
|
||
ysá nad Labem, město s 8 500 obyvateli, leží v úrodné nížině na řece Labi. První historická zmínka o městu je z 11. století v souvislosti s knížetem Jaromírem, kterého na lyském hradě věznil, oslepil a později nechal zavraždit jeho bratr Oldřich. Existence Lysé jako města je doložena rokem 1291, kdy královna Guta, manželka Václava II, vydala listinu, jež sjednocovala osady statku Lysá v jeden hospodářský celek. Lyské panství měli během historie v držení různí majitelé: Přemyslovská knížata, české královny, různé šlechtické rody.
