|
Moravu k přemyslovským Čechám připojil v roce 1019 kníže Oldřich. Její pozice byla strategická, oddělovala Čechy od mocného Polska a Uher. Oldřichův syn Břetislav I. v lednu 1055 stanovil na hradě Chrudimi nástupnický řád, kterým do budoucna stanovil pevná pravidla o nástupu na český knížecí stolec, tzv. seniorát. Na základě tohoto nástupnického řádu se nejstarší Břetislavův syn Spytihněv po otcově smrti stává českým knížetem a jeho mladší bratři pak získávají moravské úděly. Po nástupu Vratislava na český knížecí stolec se od roku 1061 stávají tyto tituly dědičnými. Byly vytvořeny tři celky - brněnský úděl, znojemský úděl a olomoucký úděl, Brněnsko zaujímalo prostor u hranic s Rakouskem a spolu se Znojemskem plnilo úlohu ochrany státu před napadením z jihu (Olomoucko pak chránilo české země z východu). Na český knížecí stolec měli moravští údělníci nadále právo zasednout, byli-li nejstaršími v přemyslovském rodě. Proto po Vratislavově smrti nastoupil vládu nejstarší žijící potomek Břetislava I., Konrád I. Brněnský. Toto právo se snaží uplatnit i další údělníci, po smrti Břetislava II. (1100) se o to pokouší Konrádův syn Oldřich Brněnský, ale proti Bořivojovi II. neuspěl, stejně tak jako Ota II. Olomoucký proti Soběslavovi, který dokonce při hájení svých nároků zahynul v bitvě u Chlumce 1126. Ve druhé polovině 12. století dosáhl knížecího stolce Konrád Ota Znojemský. Jediným údělníkem, který se vlády v Čechách zmocnil násilím, nemaje na ni nárok byl olomoucký Svatopluk (1107-1109). Brněnský úděl Brněnský úděl, zkráceně Brněnsko, je označení historického území na jižní Moravě, kde v 11. - 12. století vládla knížata z jedné z větví Přemyslovců. Na konci svého života určil Břetislav I., že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové dostanou území na Moravě. Toto rozdělení se nakonec uchytilo (Spytihněv II. se toto rozdělení pokusil zrušit) a jednotliví Přemyslovci založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku 1061 Vratislavem II. se vytvořily tři celky - brněnský úděl, znojemský úděl a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. Brněnsko zaujímalo prostor u hranic s Rakouskem a spolu se Znojemskem plnilo úlohu ochrany státu před napadením z jihu (Olomoucko chránilo české země z východu). Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili. Z Brněnska byl nejvýznačnější hned první vládce Konrád I. Brněnský, který krátce vládl i jako český kníže. Větev brněnských Přemyslovců vymřela na konci 12. století. Olomoucký úděl Olomoucký úděl, zkráceně Olomoucko, je označení historického území na severní a východní Moravě, kde v 11. - 12. století vládla knížata z jedné z větví Přemyslovců. Centrem údělu byl hrad Olomouc. Na konci svého života určil Břetislav I., že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové dostanou území na Moravě. Toto rozdělení se nakonec uchytilo (Spytihněv II. se toto rozdělení pokusil zrušit) a jednotliví Přemyslovci založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku 1061 Vratislavem II. se vytvořily tři celky - brněnský úděl, znojemský úděl a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. Olomoucko zaujímalo prostor u hranic s Uhrami plnilo úlohu ochrany státu před napadením z východu (Brněnsko a Znojemsko chránily české země z jihu). Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili. Z vládců Olomoucka se nejvíce prosadil Svatopluk Olomoucký, který se dostal v letech 1107 - 09 na pražský knížecí stolec. Do údělu byli také často dosazováni synové nebo bratři vládnoucích knížat v Praze. Znojemský úděl Při prvním dělení na sklonku Břetislavova života byla v roce 1054 Morava rozdělena na dvě části, na brněnský a olomoucký úděl. Při tzv. druhém dělení Moravy v roce 1061 je západní část Moravy (Brněnsko) rozděleno na další dva úděly, na úděl znojemský a úděl brněnský. |
