T

tác
U nás lidové pojmenování papírové tisícikoruny. Jde pravděpodobně o zkomolené slovo tisíc nebo o pojmenování vycházející z velkého formátu tisícikoruny.
 

tackoe
Měnová jednotka užívaná v 18. a 19. století na Zlatém pobřeží. Byla 1/8 ackey.
 

tael
Původně asijská hmotnostní jednotka vyjadřující na různých místech a v různých dobách různá množství. Na čínském území se užívala také jako označení měnové jednotky. Od roku 1858 se 1 tael rovnal 37,78 g stříbra = 1000 li (= keš). Tael je uváděn na mnoha papírových platidlech, která vydávaly v Číné v 19. a ze začátku 20. století různé (i zahraniční) banky.
 

tahegan
Název užívaný zejména pro zlatou minci, která obíhala ve 12.-14. století v Arménii.
 

taka
Dnešní základní měnová jednotka v Bangladéši. Jejím dílem je 100 pojša. Emisním ústavem je Bangladéšská banka (Bangladesh Bank). Papírová platidla mají hodnoty 1, 5, 10, 50, 100 a 500 taka.
 

tala
Singulár i plurál. Současná měnová jednotka, kterou má Západní Samoa (viz západosamojská tala) a Tokelau (viz tokelauská tala).
 

talar
Polský název tolaru. Viz polský tolar. Měnové označení na mincích a také na papírových penězích velkovévodství varšavského z let 1807-1815; nominály zněly na 1 talar, 2 talary a 5 talarů.
 

talari
Název odvozen od tolar. V severovýchodní Africe označení užívané pro tereziánský tolar (obíhal zde až do 20. století). Etiopský císař Menelik II. (1889-1913) zavedl vlastní měnu, jejímž základem bylo talari, dělící se původně na 20 kiršů, po roce 1903 na 16 kiršů. Tato měnová soustava však platila prakticky jen v oblasti hlavního města. Stříbrné talari mělo hmotnost 28,07 g. Ve třicátých letech byla pak zavedena desítková soustava (viz etiopský dolar / talari).
 

talent
Starověká hmotnostní a početní jednotka, která se ve středověku zaměňovala někdy s librou. Je odvozena z řeckého slova talanton, jež představovalo nejvyšší starořeckou hmotnostní jednotku; například athénský talent představoval 26,2 kg stříbra. Kdo měl talent, byl neobyčejně bohatý; později se pojmenování přeneslo na označení "duchovního bohatství".
 

taler
Plurál taleri. Rumunské označení tolaru raženého na území Rumunska; například stříbrné ražby moldavského panovníka Vody (1561-1563), které měly hmotnost kolem 28,5 g.
 

Taler (Thaler)
Německé pojmenování tolaru. Označení se hojně objevuje na německém území, a to jak na mincích, tak - zejména v 18. a 19. století - na papírových penězích. Označení THALER se objevuje i na etiopských platidlech, které do italské okupace v roce 1936 vydávala Bank of Ethiopia. Porovnej talari.
 

tallér
Maďarsky tolar.
 

tallero
Plurál talleri. Italské pojmenování tolaru, především tolarových ražeb Benátek a Modeny, jako byly napodobeniny tereziánského tolaru, nizozemského tolaru se lvem nebo španělského peso; byly určeny především pro obchod s Levantou. Viz též tallero eritreo.
 

tallero eritreo
Eritrejský tolar - stříbrná mince ražená od roku 1890 v Římě pro Eritreu, která byla italskou kolonií. Tallero eritreo mělo hmotnost 28,12 g a hodnotu 5 eritrejských lir. (Některé ražby měly současně obojí označení měnových jednotek: 5 L / TALLERO.) Viz též tallero.
 

tálský groš (tólský groš)
Tak se u nás původně říkalo tolarům raženým v Jáchymově (německy Joachimstal, zkráceně tál, tól).
 

tambala
Singulár i plurál. V překladu znamená "kohoutek". Od roku 1971 dílčí měnová jednotka (1/100), na kterou se dělí malawská kwacha. Je nejenom v podobě mincí (nominály 1, 2, 5, 10 a 20), ale i papírových platidel (50 tambala).
 

tanga
Plurál tangas. Měnová jednotka užívaná v Portugalské Indii až do roku 1958, kdy byla zavedena desítková měnová soustava (escudo Portugalské Indie). Rovnala se 60 reis, přičemž 10 tangas šlo na 1 rupii Portugalské Indie; od roku 1871 to bylo 16 tangas.
 

tangka
Od 17. století měnová jednotka v Tibetu, v podobě stříbrné mince, jejíž hmotnost kolísala mezi 3,89-6,80 g. Pro 19. a 20. století je poměr 3 tangka = 1 indická rupie.
 

tanka
Původně indická hmotnostní jednotka, pak označení stříbrné mince, která se na území Indie objevuje v 11. století. Stříbrná tanka ze 13. století měla hmotnost 10,76 g a rovnala se 8 dirhamům. První zlatá tanka se uvádí v 13. století, kdy měla hodnotu 10 stříbrných tanka. Se jménem tohoto peníze se lze v pozdějších stoletích setkat také v Persii, Zakavkazsku, v oblasti Buchary a v dalších asijských územích.
 

tanzanský šilink
Viz šilink. Zaveden roku 1966, kdy v paritě nahradil východoafrický šilink. Na mincích se označuje výhradně svahilsky shilingi, na papírových platidlech také anglicky shilling. Dělí se na 100 senti, jak je na mincích uvedeno. Emisní ústav Tanzanská banka (Benki kuu ya Tanzania / Bank of Tanzania) vydává papírové peníze, které v současné době mají nominály 10, 20 a 100; mince jsou v hodnotách 1, 5, 25, 50 a 1500, přičemž vyšší nominály jsou určeny pro sběratelský trh.
 

taro
Plurál tari. Přibližně v 10. století se v oblasti jižní Itálie objevuje taro jako zlatá měnová jednotka (někteří odvozují její název od arabského dirhamu). Později i stříbrná mince, která se v různých podobách razila až do 19. století (například na Sicílii). V letech 1530-1800 bvla rozšířenou stříbrnou mincí na Maltě; 12 tari tam tvořilo jedno scudo.
 

teresinha
Označení tereziánského tolaru v Mosambiku.
 

tereziánský tolar
Za vlády Marie Terezie (1740- 1780) se přikročilo k ražbě rakouských tolarů s podobiznou této císařovny (a znakem dvouhlavého orla). Pro svůj neměnný obsah stříbra se mince brzy rozšířila daleko do zahraničí, především do oblasti tureckého vlivu ve Středomoří, která byla označována jako Levanta (proto též název levantský tolar), do severovýchodní Afriky a jižní části Arabského poloostrova, kde obíhaly tyto mince až do 20. století. V arabských oblastech se jim přezdívalo abú kúš nebo abú tér. Na území Etiopie se jim říkalo talari, v Mosambiku teresinha. Protože uvedené mince měly značnou oblibu, razily se s datem úmrtí této panovnice (1780) i později a razí se ve vídeňské mincovně prakticky dodnes, i když už jen k upomínkovým účelům. Podle rakouských pramenů se odhaduje, že od 18. století až dosud bylo raženo nejméně 320 miliónů tereziánských tolarů. Viz též imádí.
 

terezínská koruna
Viz též českomoravská koruna. Poukázky znějící na koruny byly zavedeny v době nacistické okupace Čech a Moravy na území židovského ghetta v Terezíně za druhé světové války. Byly vydány z rozhodnutí pověřence Říšské banky u Národní banky pro Čechy a Moravu a měly nominály 1, 2, 5, 10, 20, 50 a 100. Platily jen v Terezíně a do jisté míry sloužily i jako "důkaz" o židovské samosprávě v tomto městě.
 

terlína
Stříbrná mince ražená na začátku 15. století v Miláně, později (až do 17. století) také v Mantově, Cremoně a Parmě; původní hmotnost 0,76 g.
 

ternarius, ternar
Z latinského terni "po třech, trojnásobný". Označení pro německý Dreiling. Dále název pro polský trzeciak, který se poprvé objevuje na polském území koncem 14. století a který se rovnal třem polským denárům (časem se uvádí v mincovním reliéfu číslovka III). S názvem této měnové jednotky se setkáváme až do 18. století. Viz troják.
 

teston
Francouzská podoba italského testone; důležitá stříbrná mince, která byla poprvé ražena v Miláně roku 1474. Francouzský král Ludvík XII. (1498-1515) byl původně pánem Milána a dalších italských území, na nichž se testone razilo. Po ztrátě této oblasti pokračoval pak v ražbě i ve Francii. Francouzský teston se původně rovnal 10 soles a byl až do roku 1576 prakticky hlavní francouzskou mincí. Původní hmotnost činila 9,55 g. Je to první francouzský peníz s královským portrétem.
 

testone
Z italského testa ("hlava"). Tato mince vždy zpodobňovala hlavu panovníka, navíc v náročném výtvarném provedení v duchu vládnoucího renesančního umění. Poprvé ji razil v Miláně Galeazzo Maria Sforza (1466-1484), a to o hmotnosti 9,65 g. Měla hodnotu 1 1/2 liry a stala se hlavní italskou mincí, ktera byla hojně napodobována. Ve Francii viz teston, v Portugalsku viz tostao, v Británii testoon (teston); ve Švýcarsku a jižním Německu se proměnila v Dicken. V Církevním státě se do konce 17. století razilo testone jako dílčí jednotka scudo.
 

testoon (teston) [testún]
Porovnej testone a teston. Anglická stříbrná mince, poprvé ražená roku 1504 a užívaná po několik desetiletí, která se proměnila v šilink (viz britský šilink). Také skotská stříbrná mince ražená v letech 1553-1562; měla menší hmotnost než původní teston (jen 7,63-5,09 g).
 

tetradrachma, tetradrachmon
Čtyřdrachma (viz drachma). Stará řecká stříbrná mince o hmotnosti 14 až 17 g.
 

tezaurace
Odnímání peněz z oběhu uschováváním doma (v rukou soukromníků).
 

thebe
Singulár i plurál. Dnešní dílčí měnová jednotka, která je stou částí pula, jež platí v Botswaně. Mince mají nominály 1, 5, 10, 25 a 50 thebe.
 

threepence [tsrepns]
Složeno z anglických slov three a pence = "třípence". Viz penny. Tuto minci (s označením III) dal na britských ostrovech poprvé razit Eduard VI. roku 1551 spolu s dalším nominálem - viz sixpence. Stala se pak na čtyři století velmi hojnou dílčí měnovou jednotkou v celé britské měnové oblasti. V Británii zanikla roku 1971 se zavedením desítkové měnové soustavy.
 

tchajwanský dolar / jüan
Od roku 1945 název měnové jednotky na Tchaj-wanu; na platidlech byla uváděna jako dolar i jako jüan. Proti čínskému dolaru / jüanu prošla silnější inflací, takže v roce 1949, kdy se uskutečnila měnová reforma, vyměňovalo se 40 000 tchajwanských dolarů / jüanů za 1 nový, jehož hodnota byla tehdy oficiálně stanovena na 1/5 amerického dolaru. Emisní ústav - Tchajwanská banka (Bank of Taivan) vydávala papírové peníze v nominálech 1, 5, 10, 50, 100, 500 a 1000 a mince v hodnotách 1/2, 1, 5 a 10. Dílčí jednotkou (1/100) je cent, respektive fen. Starší emise tchajwanských papírových peněz jsou graficky řešeny na výšku.
 

ťiao (chiao, jiao)
Též se přepisuje jako čchiao nebo čhiao. Desátý díl čínského jüanu, který je v současné době základní měnovou jednotkou v Čínské lidové republice. 1 ťiao se dále dělí na 10 fenů. Papírová platidla, která vydala Čínská lidová banka, jsou v nominálech 1, 2 a 5. Měnová jednotka je na platidlech označována také latinkou jako JIAO.
 

tibi soli
Benátská půllira (viz lira), zvaná též marcello; svůj podivný název získala podle textu v mincovním poli: TIBI SOLI GLORIA [tybi sóli glória] - latinsky "tobě samotnému (tobě jedinému) sláva".
 

tientje
Nizozemská zlatá mince o hmotnosti 6,72 g, v hodnotě 10 nizozemských zlatých.
 

tikal (tical)
Rozšířená hmotnostní a měnová jednotka na území Barmy, Kambodže a Thajska; ražena v různých hodnotách a různých kovech v podstatě od 14. do 20. století. Jméno se překrývá s různými jinými názvy (například v Barmě kyat, v Thajsku baht). Do roku 1928 představoval tikal základní měnovou jednotku v Thajsku. Jeho nominály 1/16, 1/8, 1/4, 1/2 a 1 byly raženy ze stříbra, hodnoty 2, 4 a 8 ve zlatě. Dělil se na 8 fuang a 64 att.
 

tikčung (tikchung)
Bhútánská dílčí měnová jednotka. Jako mince ražena od roku 1928 v hodnotě poloviny bhútánské rupie.
 

tilla
Označení pro zlaté mince (o hmotnosti kolem 4 g), které obíhaly v Afghánistánu, v Buchaře a přilehlých oblastech; razily se až do 20. století. Před rokem 1926 měla v Afghánistánu 1 tilla hodnotu 10 kábulských rupií po zavedení desítkové soustavy se tilla o 6 gramech zlata rovnala 20 afghání, takže byla shodná se zlatým amání.
 

timorské escudo
Viz escudo. Do roku 1976, než jej obsadila Indonésie, základní měnová jednotka v Portugalském Timoru. Dělila se na 100 centavos. Emisním ústavem byla Národní banka pro zámoří (Banco Nacional Ultramarino) v Lisabonu. Papírové peníze měly nominály 20, 30, 50, 60, 100, 500 a 1000, stupnice hodnot mincí z roku 1958 byla ještě 1, 3, 6 a 10, z roku 1970 již 1, 2 1/2, 5 a 10 timorských escudos.
 

tirolinus, tirolino
Na italském území název pro krejcar.
 

tlustý groš
Viz groš, porovnej též široký groš. Mince ražená na tlustém střížku, někdy i v několikanásobku původní hodnoty. U nás se razily takové tlusté groše například v 15.-16. století v Kutné Hoře (není jasné, do jaké míry představovaly oběžnou minci a do jaké míry šlo spíš o upomínkové ražby, určené například prominentním návštěvníkům panovníkova dvora apod.). Podobně tomu bylo i v jiných zemích i u jiných druhů mincí (například tlustý tolar).
 

toea
Singulár i plurál. Dnešní dílčí měnová jednotka, která je stou částí kina. Obíhá na Papui-Nové Guineji.
 

togrok
Viz tögrög.
 

toison [tuazon]
Francouzské označení nizozemské, respektive vlámské mince ražené od 15. století, a to jednak ve stříbře (toison d'argent), jednak ve zlatě (toison d'or - hmotnost 4,5 g). Pojmenování podle významného Řádu zlatého rouna (= toison d'or), jehož části byly na mincích zpodobňovány. Viz též vlies.
 

tokelauská tala
Viz tala. I když na Tokelau se používá novozélandská měna (ostrovy mají rozlohu 10 km² a 2000 obyvatel), od roku 1978 se razí mince v hodnotě 1 tokelauská tala, určené pro sběratelský trh. Měnová jednotka je označena $.
 

token [toukn]
Anglické označení drobné, soukromě vydávané mince (známky), ražené z obecných kovů. Jejím účelem bylo zaplnit mezeru při nedostatku vládních peněz nízkých nominálů. Razila se od 17. do 19. století v Británii, v jejích državách, na území USA a také jinde.
 

tolar
Na rozhraní 15. a 16. století se ukazovala potřeba vyššího nominálu, než představoval dosud rozšířený groš. Byla tedy zavedena velká stříbrná mince, která se svým obsahem stříbra měla rovnat zlatým penězům. Vzhledem k nedostatku potřebného zlatého kovu měla původně nahradit zlatý (Goldgulden), a proto - vzhledem k tomu, že byla ražena ze stříbra - dostala odchylné označení jako zlatník (Guldengroschen). Mezi ražbami tohoto nového druhu peněz se záhy ujal vedoucího postavení jáchymovský tolar, jehož jméno bylo pak všeobecně převzato (z německého označení Joachimstaler - Taler - tolar) a který se nakonec stal nejrozšířenější měnovou jednotkou na světě. Po Jáchymovském tolaru, který razili Šlikové, pokračoval v Jáchymově od roku 1529 vládními ražbami Ferdinand I. (1526-1564). První tolar z pražské mincovny je z roku 1539, v Kutné Hoře se razil od roku 1543. Na Slovensku se k jeho ražbě přikročilo roku 1553 v Kremnici a příležitostně i v Bratislavě a Košicích (porovnej též mansfeldský tolar a svatojiřský tolar). Ovšem první ražby hmotnějších stříbrných mincí tolarového typu uskutečnil v Kremnici již v letech 1496-1508 hrabě Jan Thurzo, který byl tehdy nájemcem kremnické mincovny; nepředpokládá se však, že šlo o oběžné mince, spíše asi byly míněny jako dar. Tolarové období u nás končí v 19. století zavedením koruny v roce 1892. Viz také spolkový tolar a konvenční tolar. Zejména v německé oblasti, na území Rakouska (a Uherska), v Nizozemí a ve skandinávských zemích se stal tolar vůdčí stříbrnou mincí, například pod označením říšský tolar (viz též tolar species). Jazykově je zastoupen jako Taler (Thaler), dále pak jako daalder, respektive rijskdaalder, daler (rigsdaler a riksdaler) a daldre. V Itálii přijímá jméno tallero (srovnej též tallero eritreo), v Etiopii talari, v Polsku talar, na území Rumunska měl název taler, na maďarském území tallér, na Slovensku toliar. Jako obchodní mince se zejména v Orientu značně rozšířil tereziánský tolar. Samostatnou větev pak představuje dolar, vycházející ze španělského dolera a anglického dollar. Tolar ovšem zdaleka není jen stříbrnou mincí. Je zastoupen i zlatými ražbami a zejména pak početnými vzory papírových platidel, především v různých německých státech. Viz též dvoutřetinový tolar.
 

tolar Dánské Západní Indie
Viz tolar, který je na těchto platidlech uváděn jako daler. Měnová jednotka z území Dánské Západní Indie, kde měla v druhé polovině 19. století hodnotu 100 centů Dánské Západní Indie = 500 bit Dánské Západní Indie. Od roku 1904 byly raženy mince v hodnotách 4 a 10 tolarů (ze zlata), jejichž nominální hodnota je současně uvedena ve francích Dánské Západní Indie. V 19. století byla vydána také papírová platidla znějící na daler. Roku 1917 zakoupily tuto kolonii Spojené státy a zavedly zde vlastní měnu.
 

tolar se lvem
Nizozemsky leeuwendaalder, německy Löwentaler. Tolar s velkým reliéfem lva, ražený roku 1575, byl první mincí nezávislého Nizozemí. Měl hmotnost 27,64 g. Brzy putoval daleko za hranice své vlasti a byl oblíben zejména v obchodě s Levantou, kde však posléze podlehl konkurenci s tereziánským tolarem a piastrem. V 17. století byl hojně napodobován. V arabských oblastech se mu přezdívalo abú kalb, v Rusku levok. Viz též levantský tolar.
 

tolar species
Druh tolaru, který se objevuje v 18. století v Německu a ve skandinávské oblasti, kde obíhal až do 19. století. Viz species. V Brunšvicku se rovnal 48 mariánským grošům, v Sasku 32 dobrým grošům, v Bavorsku měl hodnotu 2 zlatých nebo 120 krejcarů atd.
 

toliar
Slovensky tolar.
 

toman
Tatarsky znamená 10 000. Objevuje se jako početní jednotka především na území Íránu; od 18. století též název zlaté mince, mající hodnotu 10 000 dínárů.
 

tongská libra
Viz libra. Základní měnová jednotka, zavedená na souostroví Tonga roku 1900 na základě parity s britskou librou. Emisním ústavem byla Tongská pokladna (Tonga Treasury). Jeho dílčí jednotky se užívaly zprvu britské, později australské mince. V roce 1966 ji vystřídala pa'anga, zavedená již v desítkové soustavě. Viz též koula.
 

tornese [tornéze]
Plurál tornesi. Původně italský název pro tourský groš. Od 16. do 19. století se pod tímto pojmem razil v Neapolsku a na Sicílii měděný peníz, který měl hodnotu 6 cavalli.
 

tornowské groše
Groše ražené ve velkém množství v Braniborsku (Berlíně) v 17. století z podnětu komorního rady Tornowa. Pro jejich nadprodukci a velmi špatnou kvalitu musela být roku 1660 jejich nominální hodnota snížena na polovinu.
 

tostao
Portugalská stříbrná mince, poprvé ražená Manuelem l. (1495-1521) po vzoru italského testone, podle něhož dostala i název. Udržela se mnohem déle než její předloha (až do 19. století). Původně měla hmotnost 9,96 g, ale ta stále klesala (například kolem roku 1700 již jen 3,46 g). Tostao mělo vždy hodnotu 100 reis. V obměněné podobě se používalo i v dalších oblastech pod portugalským vlivem (Azory, Brazílie).
 

tournois, tournensis, turonensis
Označení mincí ražených podle tourské libry (viz livre), pojmenované podle francouzského města Tours. Viz též denier, tourský denár, tourský groš; porovnej dále tornese a turner.
 

tourský denár [turský]
Když Francouzský král Filip II. (1180 až 1223) dobyl město Tours, zahájil v něm ražbu nového typu stříbrného denáru, který vycházel ze zdejší hmotnostní jednotky tourské libry (viz livre). Nová mince, nazývaná denier de Tours (denier tournois), měla původně hmotnost 1,6 g. Časem se rozšířila i mimo území Francie. Viz též denier.
 

tourský groš [turský]
Latinsky grossus turonensis. Francouzská stříbrná mince, poprvé ražená v městě Tours roku 1266 Ludvíkem IX. (1226-1270); měla hmotnost 4,22 g a hodnotu 12 tourských denárů. Jako těžší mince o vyšším nominálu, než měl dosavadní denier, se stala základem grošového období evropského peněžnictví. Viz groš.
 

tögrög
Dnešní měnová jednotka v Mongolsku, která se v jinojazyčných transkripcích objevuje i ve tvaru togrok, tugrik, tukhrik apod. Dělí se na 100 möngö. Zavedena v roce 1915 na základě parity s rublem. Emisním ústavem je Ulsin Bank. Papírové peníze mají nominály 1, 3, 5, 10, 20 (dříve 25), 50 a 100, mince má hodnotu 1 tögrög.
 

trade dollar [trejd dalr]
Anglicky "obchodní dolar". Stříbrná mince o hmotnosti 27,21 g ražená v USA od roku 1873, aby konkurovala v mezinárodním obchodu zejména mexickému piastru (mexickému dolaru) a tereziánskému tolaru. Udržela se jen asi 15 let. V její paritě byl pak v Indočíně zaveden indočínský piastr. Trade dollar razilo i Japonsko v letech 1874-1877 a Británie 1895 až 1935.
 

traero, trairo
Označení benátské mince v hodnotě 5 soldi ze 17. a 18. století. V jejím názvu je však číslovka 3. Pojmenování pravděpodobně převzato z tříkrejcaru.
 

trepenning
Dánské označení třífeniku (viz též penning), který se razil například v severoněmeckém Flensburku, když byl pod dánskou pravomocí.
 

Tresorschein [trezoršajn]
Česky "pokladní poukázka". První pruské papírové peníze, vydávané v letech 1806-1814 v nominálech po 5, 50, 100 a 250 tolarech.
 

trézain, trésin
Mince ražená ve Francii za anglické okupace v 15. století; měla hodnotu tří tourských denárů, jak to říká text v jejím mincovním poli: TVRONVS TRIPLEX.
 

tridrachma, tridrachmon
Antická mince v nominálu tří drachem.
 

triens
Římská bronzová mince v hodnotě 1/3 (odtud název) asu, rovnající se 4 unciím, proto označovaná na mincovním poli čtyřmi tečkami. Původně o hmotnosti 90 g. Od doby Konstantina I. (306-337) se uvádí triens jako zlatá mince v hodnotě jedné třetiny solidu; měla hmotnost 1,52 g.
 

trinidadsko-tobagský dolar
Viz dolar. Současná měnová jednotka, kterou zavedla republika Trinidad a Tobago v roce 1964. Dělí se na 100 centů. Navázala paritou na dolar Britské Západní Indie. Emisním ústavem je Ústřední banka Trinidadu a Tobaga (Central Bank of Trinidad and Tobago), která vydává papírové peníze v hodnotách 1, 5, 10, 20, 50 a 100.
 

troják
Polsky trojak, německy Dreigröscher. Název vztahující se původně na polské, později též na pruské třígroše. Jako hodnotné mince o hmotnosti 2,57 g je zavedl polský král Zikmund I. (1506 až 1548), časem se však značně zhoršovaly (a s nimi i pruské třígroše). Obojí mince byly společně označovány jako dudky.
 

trojník, troník
Totožný s grešlí. Název mince, která měla na rubu číslici 3, protože platila 3 haléře. Byla hojně ražena ve Slezsku za Leopolda I. (1657-1705). Původně šly čtyři trojníky na groš (= tříkrejcar). Později označení drobné mince vůbec (zejména půlkrejcaru). Rčení "jet do Kremže pro troníčky" je výrazem neúspěchu, nerentabilnosti podnikání.
 

Tronova lira
Viz lira. Stříbrná mince, kterou poprvé razil benátský dóže Tron (1471-1473). Je to první lirová mince, neboť do této doby byla lira jen početní jednotkou.
 

trzeciak
Viz ternarius.
 

třígroš
Německy Dreigröscher. Viz groš a troják. Zprvu polské, později i pruské mince v hodnotě 3 grošů (viz polský groš), zavedené roku 1528. Dostaly též přezdívku dudek. Jako oběživo pronikly i do českých zemí, obíhaly na uherském území aj. Byly napodobovány v Moldavsku, Sedmihradsku a také až v Itálii (sedicina). Třígrošová mince se razila až do 19. století.
 

tříkrejcar
Viz krejcar. Stříbrná mince obíhající od poloviny 16. století v Rakousku a na našem území; byla hojně užívanou oběžnou mincí i v pozdějších stoletích. Viz též ševcovský tolar. Protože měla hodnotu 1 groše, nazývala se ve Slezsku čech nebo Böhm.
 

tsien
Rozšířené asijské (především čínské) platidlo, užívané po dvě tisíciletí. Většinou v podobě zinkové, měděné nebo i železné mince. Uvádí se také pod názvy keš, li a sapeque. Představovalo 1/1000 tael.
 

tugrik, tukhrik
Viz tögrög.
 

tuniský dínár
Viz dínár. Zaveden roku 1958 (po tuniském franku). Dělí se na 1000 milímů. Emisním ústavem je Ústřední tuniská banka (Banque Centrale de Tunisie). V dnešní době mají papírové peníze nominály 1, 10 a 20, mince jsou v hodnotách 1/2, 1 a 5 tuniských dínárů.
 

tuniský frank
Viz frank. S francouzskou okupací (roku 1881 ) byl zaveden na území Tuniska francouzský frank. Časem se však realizovala vlastní emisní činnost, zejména od roku 1891. Tuniský frank se dělil na 100 centimů. V roce 1958 - po získání nezávislosti - nastoupil tuniský dínár.
 

tupldudek
Dvojitý dudek. Polská mince ražená od 16. století, obíhající i na našem území. Měla hodnotu 6 grošů (viz šestigroš); dudek = třígroš, odtud název. Viz polský groš.
 

turecká lira
Dnešní měnová jednotka v Turecku, zavedená roku 1933 v desítkové soustavě; jejím stým dílem je kurúš. V současné době je na platidlech uváděna latinkou jako lira, po první světové válce byla na papírových penězích označována latinkou jako livre - vedle textu arabského. Emisním ústavem je Türkiye Cumhuriyet Merkez Bankasi. Papírové peníze mají hodnoty 10, 20, 50, 100, 500, 1000, 5000 a 10 000, oběžné mince jsou v nominálech 1, 2 1/2 a 5 tureckých lir - kromě ražeb pamětních.
 

turecký piastr
Turecká měnová jednotka, zvaná též kirš (gerš, ghúruš); dnes označovaná latinkou, viz kurúš. Původně těžká tolarová stříbrná mince o hmotnosti 27 g (viz piastr). Její hmotnost poklesla do 18. století skoro na polovinu a pokles stále pokračoval. Dělila se na 40 para. V polovině 19. století už měla hmotnost jen kolem 1 g; tehdy byly zavedeny i zlaté ražby (v nominálech 5 až 500 piastrů). Při měnové reformě v roce 1881, kdy byla za základní jednotku přijata turecká Iira, se stal piastr její stou částí. V roce 1933 převzal oficiálně turecký název kuruş.
 

turner
Anglický výraz z tournois - tourský. Skotská měděná mince v hodnotě 2 pencí ze 17. století.
 

turnos, turnose
Viz tourský (denár nebo groš).
 

turonensis
Viz tournois, tournensis. Viz též tourský groš.
 

tuttu
Viz dudu.
 

tuvaluský dolar
Viz dolar. Tuvalu - kde je oběživem australský dolar - vydává od roku 1976 též vlastní mince. Základní měnovou jednotkou je tuvaluský dolar, dělící se na 100 centů. Ražby ze stříbra a zlata (až do nominálu 50 tuvaluských dolarů) jsou určeny pro sběratelský trh.
 

tvrdej
Lidový název pro tolar, protože byl ražen z dobrého (tvrdého) stříbra. Přezdívka zřejmě pochází z doby, kdy se jakost mince primitivně zkoušela skousnutím. Porovnej též duro.
 

tymf, tympf
Původně jméno nájemce mince (Andreas Tympf), za něhož se v Polsku od poloviny 17. století razily velice nekvalitní peníze (Polsko potřebovalo mnoho financí na válku se Švédskem). Název zobecněl a pak se speciálně vztahoval na mince s číslovkou 18, které měly hodnotu 18 grošů (viz polský groš). Ražba tympfů, jež se mezitím staly jednou z hlavních oběžných mincí v Polsku a Prusku, byla zastavena roku 1765. Viz též tynf.
 

tynf
Podle hmotnosti polských tymfů byly od roku 1707 raženy v Rusku tynfy s ruským textem - ale bez jakéhokoli označení hodnoty. Byly určeny pro platby na území Polska.