N

naira
Dnešní základní měnová jednotka v Nigérii, zavedená roku 1973, kdy vystřídala nigerijskou libru. Dělí se na 100 kobo. Emisním ústavem je Ústřední nigerijská banka (Central Bank of Nigeria). Papírové peníze mají hodnoty 1, 5 a 10 naira.
 

naja pajsa
Viz pajsa. Označení naja pajsa (nová pajsa) se objevuje s měnovou reformou v Indii v roce 1957; stanovila, že místo dosavadních 64 dílčích jednotek (pajsa) půjde 100 dílčích jednotek (naja pajsa) na 1 indickou rupii. Od roku 1964 bylo od zdůrazňování termínu "nový" opuštěno a měnová jednotka se opět nazývá jednoduše pajsa, na platidlech psána též latinkou jako PAISA. Podobně byla naja pajsa zavedena v roce 1957 v Bhútánu (viz bhútánská rupie).
 

napoleon, napoleondor, napoleon d'or
Zlatý francouzský dvacetifrank (o hmotnosti 6,45 g), ražený od roku 1803 za konzulátu Napoleona Bonaparta, který byl v letech 1804-1814 císařem francouzským jako Napoleon I., a později i za Napoleona III. (1848-1870). Viz zlatý frank.
 

negro
Plurál negros. Španělsky "černý". Méněhodnotné, černé mince, zejména kastilské denáry - viz dinero - ražené za Alfonse X. (1252-1284). Proti tomu viz blanco.
 

německá koruna
Viz koruna. Podle ustanovení rakousko-německého mincovního spolku z roku 1857 se i na německém území razila zlatá koruna (porovnej rakouská koruna). Na mincích označována KRONE. Od roku 1871, se vznikem Německé říše, byla uvedena v život i zlatá koruna jako mince v hodnotě 10 marek, dvoukoruny (20 marek) a půlkoruny (5 marek). Viz marka.
 

německá marka
Viz marka. Německé označení deutsche Mark. Měnová jednotka, jejíž název byl původně stejný pro oba poválečné německé státy. V Německé spolkové republice byla zavedena roku 1948. Dělí se na 100 feniků. Emisním ústavem byla zprvu Banka německých zemí (Bank deutscher Länder), od roku 1957 Německá spolková banka (Deutsche Bundesbank). Papírové peníze měly nominály 5, 10, 20, 50, 100, 500 a 1000, v oběhu byly mince v hodnotách 1, 2 a 5, četné pamětní mince mají pak nominály 5 a 10 německých marek. V letech 1948-1964 byla pod stejným názvem - německá marka - vydávána i platidla v NDR. Viz marka NDR.
 

německý šilink
Na území Německa se razil šilink od 13. stoietí, v podstatě jako mince dělící se na 12 feniků (proto například osnabrücký šilink ze 17. století nese na reversu velkou číslovku XII). Je reprezentován velice početnými a různorodými ražbami z jihoněmecké i severoněmecké oblasti. Porovnej lübišský šilink. Jeho existence skončila v 19. století.
 

německý východní rubl
Okupační měnová jednotka, kterou zavedla německá armáda za první světové války na území baltských států, Polska a severozápadního Ruska. Dělil se na 100 kopejek. Emisním ústavem byla Východní banka pro obchod a živnosti v Poznani (Ostbank für Handel und Gewerbe). Papírové peníze měly nominály 1, 3, 10, 25 a 100 německých východních rublů.
 

nen
Viz též prutové peníze. Zlaté platidlo z oblasti dnešního Vietnamu. Název znamená původně chléb, protože odlitky (o hmotnosti 383 g) měly jeho tvar. Tato primitivní platidla nebyla opatřena textem, jen kontrolními údaji. Podobné stříbrné "peníze" viz bac.
 

nepálská rupie
Viz rupie. Dnešní základní měnová jednotka v Nepálu, kde byla vedle ní až do roku 1966 oficiálním platidlem také indická rupie. Po předchozích mincovních emisích vydala nepálská vláda roku 1945 první papírové peníze, které má od roku 1956 na starosti nepálská emisní banka (Nepal Rastra Bank), Mají nominály 1, 5, 10, 50, 100, 500 a 1000 nepálských rupií. Dílčí měnovou jednotkou je pajsa. Oběžné mince jsou v hodnotách 1/2 a 1. Nepál vydává také zlaté ražby. Emise od roku 1955 mají nominály 1/6, 1/5, 1/4, 1/2, 1 a 2 nepálské rupie.
 

Neugroschen
Viz nový groš. Porovnej též Groschen.
 

new penny
Viz nové penny.
 

ngultrum
Současná základní měnová jednotka v Bhútánu, zavedená roku 1974, kdy vystřídala bhútánskou rupii. Tehdy zde vyšly poprvé také papírové peníze v nominálech 1, 5, 10 a 100, které vydává královská vláda. Dílčí jednotka se nazývá čhetrum. Viz též sertum.
 

ngví
Viz ngwee.
 

ngwee [ngví]
Tvar v singuláru i plurálu stejný. Stý díl současné zambijské měnové jednotky (viz zambijská kwacha). Nominály 1, 2, 5, 10, 20 a 50 jsou v podobě mincí, poslední hodnota však také vydána jako papírové platidlo.
 

nigerijská libra
Viz libra. Základní měnová jednotka v Nigérii zavedená v roce 1959, kdy nahradila západoafrickou libru. V roce 1973 byla pak sama nahrazena dnešní měnovou jednotkou, která se jmenuje naira. Dělila se na 20 šilinků a 240 pencí.
 

nikaragujské peso
Viz peso. Základní měnová jednotka, kterou Nikaragua užívala v letech 1847 až 1912. Zprvu se dělila na 8 reales, později na 100 centavos. Hmotnost stříbrné mince v roce 1847 stanovena na 27 g. V roce 1912 ji nahradila córdoba.
 

nizozemský šilink
Nizozemsky schelling. Nejstarším nizozemským šilinkem je snaphan. Nizozemský šilink z roku 1600 měl hmotnost 5,27 g. Z různých dalších druhů viz též arendschelling. Porovnej šilink.
 

nizozemský tolar
Viz daalder, daldre, rijskdaalder.
 

nizozemský zlatý / gulden
Viz zlutý a gulden. Dnešní základní měnová jednotka v Nizozemí; její dějiny sahají do 17. století, kdy generální stavy rozhodly, aby se stříbrná mince, nazývaná zlatý / gulden, stala hlavní měnovou jednotkou. Dělila se na 20 stuiver. Od roku 1816 je v desítkové soustavě (má 100 centů). Roku 1838 zaveden místo dosavadního nominálu 3 nominál 2 1/2, který je typický i pro současnou nizozemskou stupnici hodnot. Emisním ústavem je Nizozemská banka (De Nederlandsche Bank). Papírové peníze mají nominály 5, 10, 25, 50, 100 a 1000, mince jsou v hodnotách 1, 2 1/2 a 10 nizozemských zlatých / guldenů. Odvozenými měnovými jednotkami jsou zlatý / gulden Nizozemské lndie, indonéský zlatý / gulden, zlatý / gulden Nizozemské Nové Guineje, surinamský zlatý / gulden a rovněž zlotý / gulden Nizozemských Antil.
 

noble
Původně francouzské slovo, které pochází z latinského nobilis ("vznešený"). Jako název anglické mince se vyslovuje (noubl). Označení vzniklo podle reliéfu krále stojícího na lodi s mečem a štítem. Když dal anglický král Eduard III. razit roku 1344 tento zlatý peníz, který měl tehdy hodnotu 6 šilinků a 8 pencí, chtěl jím připomenout slavné vítězství nad francouzským loďstvem. Na poli měnovém měl noble nahradit florin, krátce předtím zavedený. Noble byl vydáván až do 15. století, kdy se přidáním reliéfu růže proměnil v rosenoble. Od roku 1344 byl noble ražen také na území Nizozemí, respektive ve Vlámsku, které v té době užívalo anglický měnový systém. Ražba byla napodobována i jinde.
 

norská koruna
I když Norsko získalo samostatnost teprve v roce 1905, byla v rámci skandinávské měnové unie zavedena korunová měna na norském území již v roce 1873. Šlo o platidla vydávaná v rámci švédského nebo dánského peněžnictví, která však byla označena norským Ivem. Dílčí jednotkou norské koruny je öre (1/100). V současné době je emisním ústavem Norská banka (Norges Bank). Papírové peníze mají hodnoty 10, 50, 100, 500 a 1000, oběžné mince mají hodnoty 1 a 5 norských korun vedle mincí pamětních. Viz též koruna.
 

norský šilink
V rámci švédského, respektive dánského peněžnictví obíhala do roku 1873 na území Norska platidla s norským znakem, jejichž měnová jednotka byla označena jako skilling. Viz též šilink. Po zavedení korunové měny se 1 norská koruna přepočítávala na 30 norských šilinků.
 

nová pajsa
Viz naja pujsa.
 

noveau franc
Viz francouzský nový frank.
 

nové penny
Viz penny. Se zavedením desítkové soustavy v britské měnové oblasti v roce 1971 se na platidlech, které vydávala Británie, Gibraltar, Guernsey, Jersey a Man objevilo označení NEW PENNY (= nové penny). Po několika letech se však od zvýrazňování pojmu "nový" opustilo a měnová jednotka se označuje opět pouze penny.
 

nové peso
Viz uruguayské nové peso.
 

novgorodka
Děnga ražená v Novgorodu v 15. století podle moskevské předlohy.
 

novohebridský frank
Viz frank. Měnová jednotka na Nových Hebridách, kde byla - jakožto v britsko-francouzském kondominiu - v oběhu jednak měna britské oblasti (konkrétně reprezentovaná australským dolarem), jednak francouzské oblasti (v podobě novohebridského franku). Ten byl zaveden roku 1941, kdy byla jeho emisí pověřena lndočínská banka, později převzal tuto činnost Institut d'Emission des Departements d'Outre-mer v Paříži. Když Nové Hebridy získaly v roce 1980 nezávislost, přejmenovaly se na Vanuatu a zavedly vlastní měnovou jednotku vatu.
 

novozélandská libra
Viz libra. Zavedena roku 1907 (když se někdejší novozélandská kolonie přeměnila v dominium), a to v paritě s britskou librou. Dělila se na 20 šilinků a 240 pencí. Emisní činnost zajišťovalo zprvu 6 soukromých bank, od roku 1934 pak Novozélandská rezervní banka (Reserve bank of New Zealand). V roce 1967 nastoupil novozélandský dolar.
 

novozélandský dolar
Viz dolar. V roce 1967 zavedl Nový Zéland desítkovou měnovou soustavu. Místo dosavadní novozélandské libry nastoupil novozélandský dolar, dělící se na 100 centů. Emisním ústavem je Novozélandská rezervní banka (Reserve Bank of New Zealand). Papírové peníze mají nominály 1, 2, 5, 10, 20, 50 a 100, mince má hodnotu 1 novozélandský dolar.
 

nový frank
Viz francouzský nový frank.
 

nový groš
Německy Neugroschen. Název mince ražené od roku 1841 v Sasku; dělila se na 10 feniků. Vzhledem k tomu, že pruský groš se naproti tomu rovnal 12 fenikům, často se s těmito mincemi v pohraničním styku spekulovalo.