J

jáchymovský tolar
Po zahájení rozsáhlé těžby stříbra zavedli Šlikové roku 1518 v Jáchymově ražbu těžké stříbrné mince - viz tolar. V ražbě pokračovali do roku 1528, kdy jim Ferdinand I. (1526-1564) další činnost v tomto směru znemožnil a ujal se ražby sám. Jáchymovský tolar (hmotnost 27,2 g), který razili původně Šlikové, nesl na jedné straně reliéf českého Iva a na druhé straně postavu sv. Jáchyma, s jehož jménem byl spjat název nově osídleného údolí (Jáchymovo údolí, latinsky Ioachimi vallis, německy Joachimsthal). Odtud též město Jáchymov. Vzhledem k oblibě a značnému rozšíření dostal jáchymovský tolar řadu cizojazyčných označení. Latinsky se jmenoval Ioachimicus nebo vallensis (vallis = údolí) či také uncialis (protože měl hmotnost 1 unce), německy se označoval jako Joachimstaler, francouzsky jocondale, rusky jefimok a polsky joachimik.
 

jaital
Bilonová mince (0,17 g) sultána z Dillí; ve 13.-14. století byla součástí tamějšího měnového systému. 1 jaital = 1/64 tanka.
 

jamajská libra
Viz libra. V 19. století byly pro Jamajku raženy vlastní mince, poté vydána i papírová platidla. Jamajská libra (v paritě s britskou librou) se dělila na 20 šilinků a 240 pencí. V roce 1969 ji nahradil jamajský dolar.
 

jamajský dolar
Viz dolar. Dnešní měnová jednotka, která nahradila od roku 1969 jamajskou libru v přepočtu 1 jamajská libra = 2 jamajské dolary. Je oběživem na Jamajce, dříve platila i na Kajmanských ostrovech (do zavedení kajmanského dolaru). Dělí se na 100 centů. Emisním ústavem je v současné době Jamajská banka (Bank of Jamaica). Papírové peníze mají nominály 1, 2, 5, 10 a 20.
 

jacquessa, jacchensis
Stříbrný denár aragonských králů; poprvé ho razil Sancho Ramiréz I. (1063 až 1094), název podle hlavního města Aragonie, Jacca.
 

jarimilik
Viz jigirmilik.
 

jávská rupie
Viz rupie. Měnová jednotka používaná do 19. století v oblasti Indonésie. Dělila se na 30 stuiver. Pojmenování podle ostrova Jávy.
 

jefimok
Ruské označení tolarů, vycházející z polského pojmenování jáchymovských tolarů (joachimik); udrželo se až do 19. století. Od 2. poloviny 16. století vytvořila ruská vláda z jefimků monopolní devizový trh určený pro platby cizozemcům nebo pro platby do zahraničí. V letech 1653-1654 byl v Rusku učiněn pokus přerážet cizí tolary vlastními razidly; roku 1655 se pak opatřovaly kontramarkami, na jejichž základě se měly stát domácí ruskou měnou. Tyto peníze se nazývaly jefimki s priznakom.
 

jemenský rijál
Viz rijál. Základní měnová jednotka v Jemenu (Jemenská arabská republika). Zprvu se dělila na 40 bogšů a 80 halala, od roku 1974 se v desítkové soustavě dělí na 100 fils. Ústřední jemenská banka (Central Bank of Yemen) vydává papírová platidla v hodnotách 1, 5, 10, 20, 50 a 100 jemenských rijálů; mince v nominálech 1 až 100, většinou ražené ve stříbře a zlatě, jsou určeny především pro sběratelský trh.
 

jen
Dnešní základní japonská měnová jednotka, která nemá prakticky díly, protože nejnižším peněžním nominálem v současné době je právě mince v hodnotě 1 jenu. Japonsko přešlo na moderní měnový systém v desítkové soustavě roku 1869. Stříbrný jen o hmotnosti 26,96 g měl tehdy dílčí jednotky 100 senů a 1000 rinů. V roce 1871 byla stanovena jeho parita s americkým dolarem. V současné době je emisním ústavem Japonská banka (Nippon Ginko). Vydává papírové peníze v hodnotách 1, 5, 10, 50, 100, 500, 1000, 5000 a 10 000. Oběžné mince jsou v nominálech 1, 5, 10, 50, 100, 500 a 1000 jenů.
 

jeon
Viz čon.
 

jeremilik
Viz jigirmilik.
 

jerseyská libra
Viz libra. Vedle britské libry obíhá na Jersey vlastní měna - mince a papírové peníze, které jsou vydávány od 1. poloviny 19. století. V současné době mají papírová platidla norninály 1, 5, 10 a 20 jerseyských liber (vydavatel States of Jersey), pamětní mince ze stříbra nebo zlata jsou v hodnotách 1-50. Dílčí jednotkou je penny. Od roku 1841 se razily mince, které byly dílčí jednotkou (jerseyského) šilinku, který měl 13, později 12 jerseyských pencí: nominály tedy zněly na 1/52, 1/48, 1/26, 1/24, 1/13, 1/12 a 1/4 (jerseyského) šilinku.
 

jeromedor
Zvaný též Hieronymusdor. Zlatá pistole krále Jérôma Vestfálského, který ji razil v Brunšviku v letech 1810-1813.
 

jiao
Viz ťiao.
 

jidášský groš
Viz stříbrný.
 

jílovské dukáty
Viz dukát. Zlaté mince, ražené v pražské mincovně za Karla VI. (1711-1740), v letech 1712-1715, z kovu vytěženého v Jílovém u Prahy.
 

jigirmilik, jirmilik, jarimilik, jeremilik
Stříbrná mince ražená od 18. století na území Turecka; hodnota půl piastru, respektive 20 para (turecky jigirmi = 20).
 

jihoafrická libra
Viz libra. Měnová jednotka, která platila v jižní Africe, v ]ihozápadní Africe, Basutsku, Bečuánsku a Svazijsku. Zavedena v roce 1920 v paritě s britskou librou, podle níž se dělila na 20 šilinků a 240 pencí. V roce 1961 ji nahradil rand (v desítkové soustavě). Viz též pond.
 

jihoarabský dínár
Viz dínár. Měnová jednotka, která byla zavedena v roce 1965, když se vytvořila Jihoarabská federace; vystřídala někdejší východoafrický šilink. V současné době viz dínár Demokratického Jemenu.
 

jihokorejský won
Dnešní měnová jednotka v Jižní Koreji. Navázala na tradici sahající až k začátku 20. století (viz won). V letech 1953 až 1962 ji dočasně vystřídal hwan. Původně byl její stou částí čon, nyní je jihokorejský won prakticky bez dílčí jednotky. Emisním ústavem je Korejská banka (The Bank of Korea). Papírové peníze mají nominály 1, 5, 10, 50, 100, 500, 1000, 5000 a 10 000, oběžné mince jsou v hodnotách 1, 5, 10, 50 a 100 jihokorejských wonů.
 

jihorhodeská libra
Viz libra. Základní měnová jednotka, která byla zavedena roku 1940 v paritě s britskou librou, již postupně nahradila v Severní a Jižní Rhodesii a Ňasku. Emisní činnost vyvíjel Jihorhodeský měnový úřad (Southern Rhodesian Currency Board). Dělila se na 20 šilinků a 240 pencí. Roku 1956 ji nahradila libra Rhodesie a Ňaska.
 

jihovietnamský dong
V roce 1955 zavedl Jižní Vietnam novou měnovou jednotku s tradičním označením dong; nahradila dosavadní indočínský piastr a dělila se na 100 xu/su. Emisním ústavem byla Vietnamská národní banka. Papírové peníze měly nominály 1, 2, 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1000, mince byly v hodnotách 1, 5, 10 a 20.
 

jirmilik
Viz jigirmilik.
 

joachimik
Polské pojmenování jáchymovského tolaru.
 

Joachimstaler
Viz tolar a jáchymovský tolar.
 

jocondale [žokondal]
Francouzský název jáchymovského tolaru.
 

joe [džou]
Viz johannes.
 

johannes (joao, joe)
Mince pojmenovaná podle portugalského panovníka Jana V. (1706-1750), který ji poprvé razil. Portugalské označení joao se pak proměnilo v anglické joe, přestože anglické Joe je zkratka jména Josef a nikoli Jan. Tento zlatý peníz o hmotnosti 14,34 g představoval polovinu dobra (viz též peca). Mince byla pro svou oblibu koncem 18. století hojně napodobována v méněhodnotném provedení, takže jmenovitě v Britské Guayaně, na Martiniku a dalších západoindických ostrovech dostávala kontramarku, aby se tím odlišil joe špatný od dobrého. Viz též lisbonino.
 

jongkong
Malajský primitivní cínový peníz (uvnitř dutý), který obíhal v 19. století.
 

jordánský dínár
Viz dínár. Základní měnová jednotka, která v roce 1950 vystřídala v Jordánsku palestinskou libru. Dělí se na 1000 fils. Emisním ústavem je Ústřední jordánská banka (The Central Bank of Jordan). Papírové peníze mají v současné době nominály 1/2, 1, 5, 10 a 20, mince má jmenovitou hodnotu 1/4 jordánského dínáru.
 

jugoslávský dinár
Viz dinár. Tradice jugoslávské základní měnové jednotky sahá do roku 1918, kdy nově vytvořená Jugoslávie převzala pojmenování svých peněz podle dosavadního srbského dináru. Dílčí jednotkou se stala para. Emisní ústav Narodna banka Jugoslavije. Papírové peníze mají nominály 5, 10, 20, 50, 100, 500 a 1000, oběžné mince jsou v hodnotách 1, 2, 5, 10 a 20, zatímco pamětní ražby ze stříbra a zlata jsou v nominálech 50-1500 jugoslávských dinárů.
 

jun
Viz čon.
 

jüan
Název čínské měnové jednotky, pro niž se dříve užívalo častěji jako synonymum označení dolar (čínský dolar / jüan). V současné době viz čínský jüan a tchajwanský jüan. Na papírových platidlech bývá označován také latinkou jako YUAN. V překladu znamená jüan "první" nebo "veliký".
 

julio, giulio [džuljo]
Stříbrný groš papeže Julia II. (1503-1513) o hmotnosti 3,87 g; 10 jeho kusů vydalo 1 dukát. Později přešel název i na jiné italské a papežské mince vydávané až do 19. století.