A

A
Písmeno označující na evropských mincích mincovní města Paříž, Berlín a Vídeň. Na francouzských mincích se objevuje od roku 1539, na pruských od roku 1750 a na rakouských v letech 1766 - 1868. Uvedené mincovny navíc razí i pro jiné země, proto se značka pařížské mincovny objevuje i na mincích francouzských kolonií, některých středo- a jihoamerických zemích, na mincích Monaka (1878 - 1904) a Švýcarska (1850/51, 1894). Berlínská mincovna razí mince pro jednotlivé německé státy, dále např. východoněmecké mince v letech 1949 - 1990. Písmeno "A" lze nalézt i na mincích z Monfortu (1703 - 1717), kde značí mincovnu v Langenargenu, stejné označení nesou i bavorské mince z let 1763 - 1794 (Amberg) a písmeno "A" lze nalézt i na ražbách Hannoverského království z 19. století. Na mexických mincích pak "A" značí mincovní město Alamos.
 

abbásí
Též abaze, abagi, bassi nebo abassis). Perská stříbrná mince pojmenovaná podle šáha Abbáse I. (1586 - 1628), původně o hmotnosti 7,7 g. Dělila se na 2 mahmúdí, 4 šáhí nebo 10 bístí. Od roku 1762 do 19. století se mince tohoto jména razila také v Gruzínsku, kde se rovnala 200 dínárům nebo 20 kopejkám. Do roku 1926 obíhala v Afghánistánu; v systému kábulské rupie se abbásí rovnalo 2 sanar.
 

abú kalb, abukelb
Arabská přezdívka proslulého nizozemského tolaru se lvem, který byl oblíbenou obchodní mincí v arabském světě. V překladu znamená "otec psa".
 

abú kúš, abukeš
V překladu "otec ptáka". Arabská přezdívka tereziánského tolaru s reliéfem dvouhlavého orla. Viz též abú tér.
 

abú tér, abu tair
Arabsky "otec ptáka". Označení rozšířené v arabské oblasti pro tereziánský tolar s reliéfem orla. Viz též abú kúš.
 

accea
Rumunské označení akče, kterou razil moldavský panovník Ion Voda Chrabrý (1572 - 1574) V mincovním reliéfu byl portrét panovníka a moldavský znak. Text je psán azbukou, stejně jako název měnové jednotky.
 

ackey
Stříbrná mince z let 1796 - 1818 určená pro britskou africkou kolonii Zlaté pobřeží (Ghana). 1 ackey = 8 tackoe.
 

adha
Hindsky polovina. Drobná mince z 13. - 14. století z indické oblasti. Byla polovinou jaital.
 

adolfsdor
Zlatá pistole, která obíhala za švédského krále Adolfa Fridricha (1751 - 1771) na území Pomořanska pod švédskou nadvládou. Měla hmotnost cca 6 g.
 

aes grave [és grave]
Latinsky "těžká měď" nebo "těžký kov". Narozdíl od aes signatum jsou to peníze okrouhlého tvaru, oboustranně opatřené reliéfy. Jsou lity z mědi. Průměrná hmotnost zachovaných exemplářů je 267,86 g. Byly zavedeny na italském území někdy na rozhraní 4. a 3. století před n.l., spadají tedy do samých počátků historie římského mincovnictví. Původní aes grave jsou na líci označeny dvojitou hlavou boha Januse a na rubu tzv. prórou (přední částí lodě). Na území bývalého Československa byl nalezen zatím jediný exemplář římského aes grave při archeologickém výzkumu v Nitře roku 1961; při hmotnosti 239,42 g má průměr 6,2 cm.
 

aes rude [és rude]
Latinsky "surová měď", "surový kov". Na italském území v předmincovním období reprezentovala měď drahý kov, který se stal prostředkem směny jako primitivní platidlo. Aes rude byl nezpracovaný kus mědi, který měl funkci peněz někdy od počátku 1. tisíciletí před n.l. až do 3. století před n.l. Nacházené exempláře mají různou hmotnost, od 2 gramů do 2,5 kilogramu, i různé složení kovu. Později byly označovány určitými značkami - aes signatum - a později dostaly podobu mincí - aes grave.
 

aes signatum [és signátum]
Latinsky "značkovaná, označená měď, kov". Předmincovní platidlo, kterého se užívalo zejména v oblasti střední Itálie koncem 4. a počátkem 3. století před n.l. Vývojově představuje mezistupeň mezi aes rude, což byly ještě nezpracované kusy kovu, a aes grave, které mají již charakter mince. Aes signatum jsou kusy mědi odlité zpravidla do tvaru cihly a opatřené reliéfy zvířat, zbraní, kotvy apod. Mají různou hmotnost, kolísající zhruba v rozmezí 1000 - 1830 g.
 

adópengö
Viz pengö. V Maďarsku, které bylo po druhé světové válce postiženo mimořádně vysokou inflací, došlo postupně k zavedení milpengö, pak bilpengö a v květnu 1946 adópengö (v překladu znamená "daňové pengö"), které se rovnalo 2 × 10¹⁸ pengö. Papírová platidla vydaná ministerstvem financí měla nejvyšší nominál 100 miliónů adópengö. Když se 29. 7. 1946 uskutečnila měnová reforma, kterou byl zaveden forint, vyměňoval se za 200 miliónů adópengö, což odpovídá 4 × 10²⁹ pengö.
 

afghání
Měnová jednotka v Afghánistánu (odtud odvozen její název), zavedená roku 1927, kdy vystřídala kábulskou rupii. Původně obíhala současně se zahraničními stříbrnými a zlatými ražbami. Dělí se na 100 púl. Zlaté mince viz amání.
 

agnel [aňel]
Plurál agnels. Též aignel nebo mouton d´or. Francouzská zlatá mince ze 14. - 15. století (agneau = jehně, beránek), pojmenovaná podle reliéfu velikonočního beránka (jehně s křížem a korouhví). Mince nese latinský opis, citát z Janova evangelia (I, 29): AGN(US) D(E)I QVI TOLL(IS) P(E)CCA(TA) MU(N)D(I) MISERERE NOB(IS), tj. beránku boží, ty který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Na rubu je kříž ozdobený květinami. Poprvé ražena roku 1311 za Filipa IV. Sličného, hmotnost 4,20 g. Byla napodobována v Savojsku a Nizozemí. Později raženy i menší díly (polovina agnel), tzv. angelets nebo angelots.
 

agora
Plurál agorot. Dílčí izraelská měnová jednotka, zavedená roku 1960, kdy byla setinou izraelské liry / libry. Po měnové reformě v roce 1980 se stala setinou šekelu.
 

agrippin
Německy Agrippiner. Stříbrný denár Kolína nad Rýnem z 11. století; jeho jméno je odvozeno od starého římského názvu tohoto města - Colonia Claudia Ara Agrippinensium. Byl ražen také ve Frísku, Vestfálsku, Dolním Sasku a dalších územích. V těchto časech byl Kolín jedním z předních obchodních center a významným producentem mincí. Mince byla oblíbená pro svoji jakost. Vážila kolem 1,5 g. Z nálezů těchto mincí na území švédska a v pobaltí vyplývá, že agrippin spolu s feniky Oty Adelheida (991-1040) tvořil významnou část tehdejšího oběživa. Významné jsou i pozdější ražby z oblasti dolního Labe, tzv. niederelbischen Agrippiner, které jsou ve druhé polovině 11. století raženy v mincovním městě Bardowicku. Obraz na minci znázorňuje svatostánek, druhá strana mince nese často nepříliš dobře provedený nápis Sancta Colonia. Mince obíhají až do vlády Jindřicha Lva (1142-1192), vévody Saského a Bavorského, kdy byly nahrazeny brakteáty.
 

akče
Turecky "bílá". Stříbrná mince ražená po vzoru asper trabzonských panovníků v Malé Asii od počátku vlády osmanských sultánů. Od začátku 14. do poloviny 15. století (do dobytí Cařihradu Muhammadem II. roku 1453) byla akče hlavním nominálem osmanského mincovnictví. Poté její vedoucí postavení převzal zlatý altun a akče ztrácela postupně na kvantitě i kvalitě; z původní hmotnosti 1,2 g poklesla až na 0,33 g. S tureckou expanzí na Balkáně i v severní Africe byla ražena po celém území osmanského panství. V 17. století ji nahradila drobná stříbrná mince para v poměru 4 akče = 1 para.
 

akša
Název odvozen z akče. Základní měnová jednotka, kterou v paritě se sovětským rublem zavedla roku 1934 Tuva. Dělila se na 100 kopejek. V roce 1944 začleněna Tuva jako autonomní oblast SSSR a začal se užívat pouze rubl.
 

albánský frank
Viz frank. Albánská základní měnová jednotka, zavedená roku 1925 v paritě s francouzským zlatým frankem (albánsky frang(ar) nebo frank(ar)). Jeho dílem byl lek (1/5 albánského franku a qindar ar (1/100 albánského franku). V oběhu byly stříbrné mince 1, 2, 5 a zlaté mince 10, 20 a 100. V roce 1939 za italské okupace byla zavedena základní měnová jednotka lek.
 

albertin
Nizozemská zlatá mince v hodnotě 2/3 dukátu; byla zavedena roku 1599 španělským místodržitelem Albertem. Měla hmotnost 2,92 g.
 

albertský tolar
Stříbrná mince, kterou zavedl ve španělském Nizozemí roku 1612 guvernér Albert. Na líci měla španělský znak a na rubu kříž sv. Ondřeje - proto byla též nazývána křížový tolar. Španělští vojáci ho jmenovali patagon. V ražbě se pokračovalo i po pádu španělského panství v Nizozemí, až do 19. století. Albertský tolar se stal významnou a oblíbenou mincí zejména v obchodě s Východem. Srovnej též tolar.
 

albus
Latinsky "bílý". Druh grošové mince, která byla od poloviny 14. století až do zavedení tolaru v 16. století hlavní stříbrnou mincí v dolním Porýní. Své pojmenování dostala pro vysoký obsah stříbra, které ji dodávalo bílou barvu. Od konce 17. století se pak stala v různých variantách a o různé hmotnosti rozšířenou oběžnou mincí v oblasti západního Německa, kde ji razil Trevír, Mohuč, Frankfurt nad Mohanem, Kolín nad Rýnem a také další města.
 

alexander, alexandreios, alexandreion
Mince pojmenované po panovnících jménem Alexander. Například alexandreios statér byl zlatý peníz Alexandra Velikého (336 - 323 př. n. l.). Ptolemaion alexandrieon byl mincí Ptolemaia I., apod. Patří sem i bulharská mince pojmenovaná po Alexandru I. (1879 - 1886), v hodnotě 20 leva.
 

alexandrin
Pojem zahrnuje bronzové a bilonové provinciální mince z doby římského císařství, ražené v egyptské Alexandrii. Jsou velmi tlusté a mají na líci hlavu císaře. Mezi alexandriny se počítají bronzové mince od ražeb královny Kleopatry (69 - 30 př. K.) až po peníze Diokleciánovy (284 - 305 př. K.).
 

Alexisdor, Alexiusdor
Zlatá mince vévodství anhaltsko-bernburského, pojmenovaná podle vévody Alexia Fridricha Kristiána (1796 - 1834); řadí se do skupiny pistolí, které obíhaly na německém území.
 

alfonsino
Portugalská stříbrná mince Alfonse IV. (1325 - 1357). Také stříbrná neapolská a sicilská ražba Alfonse I. (1416 - 1458).
 

alfonso d'oro
Španělská zlatá mince zavedená Alfonsem XII. roku 1871 spolu s metrickou soustavou. Její obsah zlata odpovídal 25 španělským pesetas. Hmotnost 8,06 g.
 

altun
Turecky "zlatý". Mince zavedena po vzoru dukátu roku 1454 Muhammadem II. krátce po dobytí Cařihradu; stala se vedoucím nominálem osmanského mincovnictví namísto dosavadní stříbrné akče, kterou zatlačila do pozadí. Altun byl ražen ve všech větších mincovnách osmanské říše. Původně měl hmotnost 3,43 g.
 

altyn
Původně početní jednotka, jejíž užívání na ruském území je doloženo v dokumentech ze 14. století; teprve později se altyn stal mincí. Za Petra I. Velikého byl altyn ražen v letech 1704 - 1718 jako stříbrná mince v hodnotě tří kopejek.
 

alžírský dínár
Viz dínár. Dnešní měnová jednotka v Alžírsku; byla zavedena roku 1964, původně v paritě s francouzským frankem. Dělí se na 100 santímů.
 

alžírský frank
Viz frank. V Alžírsku, které bylo v letech 1830 - 1847 dobyto Francouzi, se užíval francouzský frank. Z pozdějšího období pocházejí franky označené textem ALGERIE. Po získání samostatnosti v roce 1964 byl zaveden alžírský dínár.
 

amání, amania
Název pro zlatou afghánskou minci, původně se rovnající 15 kábulským rupiím. V desítkové měnové soustavě, zavedené roku 1927, měla pak hodnotu 20 afghání.
 

ambrogino [ambrodžino]
Milánský stříbrný groš, ražený v letech 1250 - 1310. Pojmenování podle reliéfu sv. Ambrože. Hmotnost kolem 2,85 g. Ambrogino d'oro je zlatá milánská mince o hmotnosti 3,6 g, s reliéfem sv. Ambrože. Ražena byla stejně jako stříbrný ambrogino v letech 1250-1310 (období Prima Republica).
 

ambrogino d'oro [ambrodžino doro]
Zlatá milánská mince o hmotnosti 3,6 g, s reliéfem sv. Ambrože. Ražena - jako stříbrné ambrogino - také v letech 1250 - 1310.
 

amedeo d'oro
Zlatá lira vévody savojského Viktora Amedea I. (1630 - 1637).
 

americký dolar
Současná měnová jednotka v USA, která má úřední název dolar Spojených států. Oficiálním oběživem je i v některých jiných zemích. Dílčí jednotkou jsou centy (1 dolar = 100 centů), 10 centů se označuje jako 1 dime (1 dolar = 10 dime). Dolar byl vyhlášen Kongresem USA za měnovou jednotku v roce 1792, první dolar, stříbrná mince o hmotnosti 27 g (obsah stříbra 90 %) vyšel v roce 1794. Razil se i dolar zlatý, pro minci o hodnotě 10 dolarů se vžilo označení eagle. Pro dolar se užívá značka $, jejíž původ se někdy vysvětluje tak, že vznikla z překrývajících se písmen "P" a "S", což představovalo zkratku pro mexické nebo španělské peso, které na americkém území obíhalo. V průběhu času se v podobě mincí objevily nejrůznější díly a násobky: ½, 1, 2, 3, 5, 10, 20, 25, 50 centů a 1, 2½, 3, 4, 5, 10, 20 dolarů.
 

andamanská rupie
Měděné platidlo - token - vydávané v šedesátých letech 19. století na Andamanách pro tamější kolonii vězňů. Na líci mělo portrét britské královny Viktorie a na rubu text ANDAMAN TOKEN, jakož i označení hodnoty 1 rupie.
 

andělský groš
Německy Engelgroschen, nazývaný též schreckenberský groš, ražený v letech 1498 - 1571 ze stříbra dolovaného v saském Krušnohoří u města Annaberku. Na líci je kurfiřstký znak držený andělem - odtud název mince.
 

andorrské dinero
Viz dinero. Andorra má celní a měnovou unii jednak s Francií, jednak se Španělskem. Proto tam obíhá jednak francouzská, jednak španělská měna. V jejím rámci však Andora vydává od roku 1983 vlastní mince, které zní na dinero (1 andorrské dinero = 100 španělských pesetas). Jsou určeny zejména pro sběratelský trh.
 

ange d'or [anž dor]
Francouzská zlatá mince ze 14. století, původní hmotnost 7,42 g. Název podle rubního reliéfu anděla (francouzsky = ange).
 

angel [ejndžl]
Anglicky "anděl". Pojmenování zlaté anglické mince podle reliéfu anděla - Sv. Michaela bojujícího s drakem. Na reversu loď se stěžněm ve tvaru kříže. Razila se na britských ostrovech v letech 1465 - 1661. Původní hmotnost 5,18 g, později nižší. Podobná mince obíhala i ve Francii (angelot). Líc: Sv. archanděl Michael v postoji bojující s drakem, kterého probodává kopím. Opis: EDWARD . DEI : GRA : REX . ANGL . FRANC. Rub: Loď plovoucí doprava se stěžněm ve tvaru kříze a věžovými nástavbami. Na jedné straně stožáru písmeno E a na druhé slunce, u jeho paty královský znak. Opis: PER CRVCEM . TVA . SALVA . NOS . XPC . REDEMPT.
 

angelot [anžlo]
Zlatá mince, kterou v 15. století razil ve Francii anglický král Jindřich VI. (1422-1461), jenž byl i francouzským panovníkem. Při obsahu 2,32 g zlata se angelot rovnalo 2/3 salut, což byla další zlatá mince, kterou razil tento panovník. Název podle reliéfu anděla (viz též angel).
 

anglická libra
Má za sebou velice dlouhý vývoj - viz libra. Od středověku se rozvíjela jako libra sterlingů v rámci anglického mincovnictví, reprezentovaného anglickými panovníky a městy - vedle mincovnictví skotského, irského a dalších (viz britská libra). Papírové peníze začala pak vydávat Anglická banka (Bang of England), založená roku 1694, která se stala monopolním emisním ústavem pro Anglii a Wales; její bankovky byly postupem času prohlášeny zákonným platidlem na území celé Británie.
 

angolar
Množné číslo angolares. Základní měnová jednotka pojmenovaná podle země, která ji vydávala - Angoly. Zavedena roku 1926, kdy se vyměňovalo 100 předchozích angolských escudos za 80 angolares. Drobné mince zněly na centavo. Banco de Angola vydávala papírové peníze vyšších nominálů (5, 10, 20, 50, 100 a 500), zatímco nízké hodnoty (1, 2 1/2, 5 a 10) vydávala v podobě státovek angolská správa. Od roku 1952 nastoupilo znovu angolské escudo.
 

angolské escudo
Viz escudo. Měnová jednotka v Angole z doby portugalské koloniální nadvlády. Obíhala tam před rokem 1926 - kdy byl zaveden angolar - a znovu zavedena v roce 1952 v paritě s portugalským escudo. Dílčí jednotka centavo. Emisním ústavem byla angolská banka (Banco de Angola). Papírové peníze měly nominály 20, 50, 100, 500 a 1000, mince byly v hodnotách 1, 2 1/2, 5, 10 a 20 angolských escudos. Od roku 1977 nastoupila kwanza.
 

Angster
Lidové pojmenování stříbrných basilejských dutých feniků z poloviny 14. století. Rozšířily se i do jiných švýcarských kantonů, kde byly raženy ještě později. V Luzernu byly měnovou jednotkou až do konce 19. století.
 

anguillský dolar
Viz dolar. Ačkoli Anguilla má jako oficiální měnu východokaribský dolar, uskutečnila od roku 1967 až 1976 několik vlastních pamětních ražeb, zhotovených pro sběratelský trh. Byly raženy ve stříbře i ve zlatě (až do nominálu 100 anguillských dolarů), s označením ANGUILLA, respektive GOVERMENT OF ANGUILLA.
 

anchor money [enkr many]
Anglicky anchor = kotva, money = peníze. Název pro britské koloniální ražby, jmenovitě pro mince z roku 1820 a 1822, které měly v reliéfu kotvu a byly určeny pro Mauritius. Také emise z roku 1822 byla původně určena pro Mauritius; tyto mince však byly roku 1826 staženy z oběhu a převezeny do Britské západní Indie, kde pak nadále obíhaly.
 

anna [ena]
Plurál annas. Anglický název dílčí měnové jednotky z koloniálního období a ještě z prvních let samostatných států na indickém subkontinentě. Tvořila jednu šestnáctinu indické, pákistánské a barmské rupie. Na začátku padesátých let 20. století ji v Indii a Pákistánu nahradila pajsa, v Barmě pya. Úsloví "He has 8 annas of dark blood" (doslovně přeloženo "Má 8 annas tmavé krve") označuje polovičního míšence. Anna byla také součástí oběživa v Keni (Mombasa), v Maskatu a Ománu, jakož i v Kuejtí.
 

annenský groš
Viz též groš. Stříbrný peníz s reliéfem sv. Anny, ražený v první polovině 16. století v Hannoveru, Hildesheimu a v Brunšviku. Hmotnost přes 3 g. 12 annenských grošů tvořilo jeden rýnský zlatý.
 

annunciata
Italská stříbrná mince ze 16. století, v hodnotě 14 soldi. Název platí také pro savojské zlaté ražby z poloviny 18. století.
 

anselmino
Plurál anselmini. Stříbrná mince ze 16. a 17. století s portrétem sv. Anselma, patrona města Mantovy. Hmotnost činila 4,50 až 6,76 g.
 

anticipační list (anticipační šajn)
Název podle německého Antizipationsschein. Rakouské papírové peníze, které obíhaly i na československém území. Po rakouském peněžním krachu roku 1811, kdy dramatickou měnovou reformou byly peníze znehodnoceny v poměru 5:1, došlo v roce 1813 k vydání anticipačních listů. Na rozdíl od předchozích bankocedulí, dávaných do oběhu bez krytí v nepřiměřených množstvích, měly nové šajny přísně anticipovat (brát v úvahu, předjímat) budoucí státní příjmy. Vydány v nominálech 2, 5, 10 a 20 zlatých (viz zlatý / gulden). Pro nás jsou zajímavé tím, že mají slovní vyznačení nominálů i v češtině, jakož i tím, že mají suché pečetě, na nichž je vedle rakouského a haličského znaku též znak český a uherský. Privilegovaná rakouská národní banka stáhla roku 1816 anticipační listiny z oběhu.
 

antoninianus
Stříbrná mince zavedená Markem Aureliem Antoniniem Caracallou (211 - 217 n. l.).
 

Apfelgroschen
Viz též Groschen. Německý výraz, který se překládá jako groš s jablkem.
 

aquilino
Označení drobné italské stříbrné mince z 13. až 14. století s reliéfem orla.
 

arápčik
Arap = černoch. Ruský název z první poloviny 19. století pro nizozemské dukáty i ruské mince podle nich ražené. Na líci měly totiž reliéf vojáka ve zbroji, který byl ve volné představě ztotožňován s černochem. Viz též lobančik.
 

ardite
Bilonová a měděná mince ražená v Barceloně v 16. a 17. století, zejména za Filipa III. (1598 - 1621), Filipa IV. Španělského (1621 - 1655) a Ludvíka XIV. Francouzského (1643 - 1715). Její název se vysvětluje z písmen A-R, která jsou na minci vedle panovníkovi hlavy. Jiní však odvozují pojmenování od francouzské mince hardi.
 

arendsdaalder
Viz daalder. Nizozemský tolar ze začátku 17. století. Arend = holandsky "orel" (umístěný na reliéfu mince). Podobně byl vytvořen i název pro arendsrijksdaalder pro nizozemský tolar s reliéfem říšského orla. Viz též arendschelling.
 

arendschelling
Viz schelling. Nizozemská šilinková mince v hodnotě 4 stuiver (hmotnost 6,1 g), kterou zavedl roku 1536 císař Karel V. Stříbrný peníz měl na aversu znak orla (holandsky arend). Porovnej též arendsdaalder.
 

argenteus
Latinsky "stříbrný". Všeobecné označení pro stříbrné mince, především antické.
 

argentino
Zlatá argentinská ražba z let 1881 - 1896. Hmotnost 8,06 g. Mince představovala hodnotu 5 argentinských pesos.
 

argentinské escudo
Viz escudo. Zlatá mince ražená v Argentině v 19. století.
 

argentinské peso
Plurál pesos. S vyhlášením nezávislosti Argentiny roku 1813 byla pro stříbrné peso (které se dělilo na 8 reales) stanovena hmotnost na 27,06 g. Z roku 1826 pocházejí pak první argentinské papírové peníze, které vydávala Banco de Descuentos. Zlaté ražby viz peso fuerte. Od roku 1881, kdy byla zavedena desítková soustava, se argentinské peso dělí na 100 centavos; tehdy byly současně zavedeny i násobky argentinského peso (2 1/2 = medio, 5 = argentino, 16 = onza). Při měnové reformě v roce 1970 se vyměňovalo 100 starých argentinskýcn pesos za 1 nové. Při další měnové reformě v roce 1983 se vyměňovala dosavadní platidla za nová v poměru 10000 : 1. Emisní banka (Banco centrala de la República Argentina) vydala bankovky v nominálech 1, 5, 10, 50, 100, 500, 1000, 5000 a 10000, na nichž je měnová jednotka označena jako peso argentino.
 

argentinský sol
Viz sol. Stříbrné mince, které v 19. století obíhaly v Argentině. Měly hodnotu real, čili 1/8 argentinského peso. V reliéfu měly slunce (španělsky sol).
 

ariary
Měnová jednotka používaná na Madagaskaru. Reprezentuje 5 madagaskarských franků. Na platidlech je uváděna hodnota madagaskarských franků v číslicích, hodnota ariary slovy. Například 5 francs / ariary, 10 francs / ariary roa.
 

armellino
Neapolská grošová mince, hojně obíhající v letech 1465 - 1496. Ze znaku rytířského řádu byla do ikonografie mince převzata kožešina hranostaje (hermelín), odtud dostal peníz své italské označení armellino.
 

arnoldsgulden
Viz gulden. Nejhorší peníz ze špatných nizozemských zlatých. Pojmenován podle Arnolda z Egmondu, vévody v Geldrech (1423 - 1473), který jej dal razit.
 

artig
Mince biskupa z Dorpatu a arcibiskupa z Rigy na území Livonska ve 14. - 15. století. Pojmenování se odvozuje ze skandinávského názvu örtug.
 

as
Původně značí římskou hmotnostní jednotku (libru o 327 gramech), z níž se vyvinul litý měděný peníz o hmotnosti jedné libry. Název přešel i na minci, jejíž zrod pak spadá do samých počátků římského mincovnictví; razila se v dalších obdobích na různých územích antického světa a měla různé parametry. Dějiny asu zabírají zhruba šest století, asi od 4. století před n. l. do 2. století n. l. Dílčím nominálem byla uncie v hodnotě 1/12 asu.
 

ascensionská libra
Viz libra. Ascension uskutečňuje od roku 1978 emisní činnost zaměřenou na sběratelský trh. Pamětní mince, ražené také ze stříbra, se opírají o librovou měnovou soustavu, prakticky je však zastoupen pouze crown, respektive nominál 25 pencí (viz penny).
 

ashrafi
Viz ašrafí.
 

asignát
Z francouzského assignat, assignation "poukázka". Papírové peníze, které byly ve Francii zavedeny rozhodnutím Národního shromáždění roku 1789. Původně zúročitelné státní obligace, jimiž se proplácely zabavené církevní a emigrantské statky. Za krátko však dostaly nucený oběh jako (již nezúročitelná) papírová platidla, znějící na livres, od roku 1795 na franky. Vydávaly se i ve velmi vysokých nominálech (až 10000 livres, respektive 5000 franků) a ve velkém množství, takže jejich skutečná hodnota stále klesala. První asignáty měly ještě portrét krále, revoluční jsou již bez něho. Z ruského území viz assignacija.
 

asper
Znamená bílý. Stříbrná mince, původně ražená za Komnenovců v 13. - 15. století na černomořském pobřeží v Trabzonu. Z původní hmotnosti 2,9 g poklesla časem na 1,1 g. Byla oblíbenou a napodobovanou mincí v islámském světě; razily ji též drobné turecké dynastie v Malé Asii (emírové z Menteše a Karamánu). Posloužila také jako předloha pro ražbu akče osmanských sultánů. Jako početní jednotka se užívala i v oblasti Alžírska a Tuniska.
 

assignacija
Viz asignát. Papírové peníze vydávané v Rusku od roku 1769 v nominálech 25, 50, 75 a 100 rublů; byly označovány též jako bankovní rubly (porovnej banco). Jejich emisí pověřila Kateřina II. dvě banky, v Petrohradě a v Moskvě. Roku 1839 jejich hodnota poklesla natolik, že 3 a půl ruble v těchto papírových penězích se rovnalo 1 stříbrnému rublu. Roku 1843 byly staženy.
 

assis
Štrasburská grošová mince o 6 krejcarech, obíhající v 16. - 18. století. Byla napodobována ve švýcarských kantonech, např. v Basileji.
 

ašrafí
Název pro různé typy zlatých mincí islámské oblasti. Jméno podle mamlúckého sultána Ašrafa Bársbaje (1422 - 1438). Po roce 1517, kdy osmanští Turci dobyli Egypt, se tento název používá i pro zlatý altun. Rovněž v Persii za safíjovských šáhů jsou zlaté ražby šáha Ismáíla nazývány ašrafí, podobně jako zlaté mince bucharských emírů aj.
 

at
Laoská dílčí měnová jednotka, zavedená roku 1955; od té doby je jednou setinou kip.
 

atiá
Měděná mince z 18. století; obíhala v portugalských koloniích Goa a Diu na indickém území. Atiá měla hodnotu 12 goaských reis = 15 diuských reis.
 

att
Thajská (siamská) měděná mince z 19. a 20. století. 64 att se rovnalo 1 tikal. V časném mincovnictví na území Kambodže představoval 1 att hodnotu 1/400 tikal.
 

augustalis
Významná zlatá mince z počátku 13. století; razil ji císař Fridrich II. (1194 - 1250) v italských městech Brindisi a v Messině o hmotnosti 5,24 g. Na minci je císařovo poprsí a opis FRIDERICUS IMPERATOR ROMANORUM CAESAR AUGUSTUS - odtud i její název. Po přestávce trvající půl tisíciletí, kdy se v Evropě nerazilly zlaté mince, jde opět o první evropský zlatý peníz, na nějž zanedlouho navázaly proslulé florény, dukáty a další.
 

Augustdor
Saská zlatá mince v hodnotě 5 říšských tolarů z první poloviny 18. století; byla zavedena saským kurfiřtem Fridrichem Augustem II. a podle něj pojmenována. Ražena v letech 1752 - 1754 a 1777 - 1845. Měla hmotnost 6 g. Augustdor patřil k nejoblíbenějším mezi německými pistolemi.
 

aurar
Viz eyrir.
 

aureus
Latinsky "zlatý". Zlatá římská mince ražená téměř po devět století, a to od doby římské republiky (395 před n. l.) až do zániku západořímské říše (476 n. l.). Za Sully měl aureus hmotnost 1/30 římské libry = 10,9 g. Caesar razil zlaté peníze ve velkém. Tehdy měl aureus hmotnost 1/40 libry = 8,18 g. Za tehdejšího poměru zlata ke stříbru 1 : 12 se aureus rovnal 100 stříbrným sesterciům nebo 25 denárům. Zejména v prvních dvou stoletích našeho letopočtu spočívalo peněžní hospodářství římského impéria právě na aureu. Nalezly se dokonce velké poklady zlatých římských aureů, a to nejen na území Itálie a někdejších římských provincií (zejména v Egyptě, odkud se importovaly potraviny), ale dokonce až v Indii (odkud přicházelo různé luxusní zboží). Později klesla hmotnost aureu až na 1/70 libry. Tehdy zavedl Konstantin Veliký (306 - 337) novou zlatou minci solidus.
 

australská libra
Viz libra. Australská měnová jednotka, od roku 1909 až do zavedení australského dolaru v roce 1966. Podle vzoru britské libry se dělila na 20 šilinků po 12 pencích.
 

australský dolar
Viz též dolar. Roku 1966 vystřídal australskou libru; na rozdíl od ní je tato měnová jednotka v desetinné soustavě a dělí se na 100 centů. Australská rezervní banka (Reserve Bank of Australia) vydává papírové peníze v nominálech 1, 2, 5, 10, 20, 50 a 100 australských dolarů. Australský dolar je oběživem také na Kiribati, Kokosových ostrovech, Nauru, Norfolku, Tuvalu a Vánočním ostrově (v některých případech vedle místních měn).
 

avo
Plurál avos. Dílčí měnová jednotka v portugalských koloniích, zavedená v Macau a na Timoru roku 1894. Avo je stý díl pataca. Bylo vydáváno nejen v podobě mincí, ale také papírových platidel.
 

ayam
Malajsky "kohout". Název pro cínové nebo olověnné peníze, lité ve tvaru ingotu, s reliéfem kohouta. Obíhaly zejména na území dnešní Indonésie za portuglaské a nizozemské koloniální nadvlády v 16. - 20. století.
 

aydant
Nizozemský název pro grošový peníz z 2. poloviny 15. století; byl ražen ve Flandrech a Lutychu.
 

azorské escudo
Viz escudo. V rámci regionální autonomie vydávají Azory od roku 1980 vlastní platidla, i když tam obíhá též portugalské escudo.
 

azteca
Mexická zlatá mince, poprvé ražená roku 1916. Při hmotnosti 16,66 g měla hodnotu 20 mexických pesos.
 

azzalino
Viz krejcar.