GROŠOVÉ OBDOBÍ (1300-1548)

Groše jsou bezesporu nejslavnější a nejproslulejší mincí vydávanou na našem území (a to i v povědomí široké laické veřejnosti). Zavedení nové mince si vyžadovala nevalná kvalita brakteátů. Vždyť celou oblast západních a jižních Čech ve druhé polovině 13. století plně ovládla cizí měna - kvalitnější bavorské ražby. Situace došla dokonce tak daleko, že Václav II. dává svolení k ražbě mincí řezenského (bavorského) typu v samotné Plzni, ve smlouvě o pronájmu mince v Čechách, kterou uzavírá s mincmistrem Eberlinem výslovně stojí, že pokud by pražské denáry nešly v Plzni na odbyt, může razit řezenské denáry! Rozvoj obchodního podnikání vyžaduje minci kvalitnější a s větším obsahem stříbra.
 
Zavedení takové mince a tedy i další měnovou reformu umožnily mimo jiné i obrovské zisky stříbra, které ke konci 13. století dosahovali v Kutné Hoře až 20 tun stříbra ročně, což v té době byla celá třetina evropského stříbra. Právě do Kutné Hory pak Václav II. logicky a prozíravě centralizuje celé české mincovnictví a ostatní mincovny ruší. V Kutné Hoře vzniká Vlašský dvůr - nejdříve se sice jedná pouze o stavby přízemní, avšak již tehdy je celek dobře opevněn. Vlašským dvorem je nazýván proto, že zde působí králem pozvaní vlašští finančníci.
 
Groš je krásná mince, která se původně neměla měnit v obraze, váze ani velikosti. Jediné, co však zůstalo po téměř 250 let existence této mince skutečně až na drobné detaily nezměněno je obraz mince. Líc nese stylizovaný obraz královské koruny, na rubu je vyobrazen korunovaný dvouocasý lev. Kvalita mincí se bohužel postupně zhoršuje (s výjimkou krátkodobého zlepšení kolem roku 1350), klesá i jejich váha.
 
Pražské groše razili následující panovníci a jejich groše jsou signovány latinskými jmény:
 
Václav II. (1278-1305) - WENCEZLAVS SECUNDUS
Jan Lucemburský (1310-1346) - IOHANNES PRIMUS
Karel IV. (1346-1378) - KAROLUS PRIMUS
Václav IV. (1378-1419) - WENCEZLAVS TERCIUS (třetí)
Ladislav Pohrobek (1453-1457) - LADISLAVS PRIMUS
Jiří z Poděbrad (1458-1471) - GEORGIUS PRIMUS
Vladislav II. (1471-1516) - WLADISLAVS SECUNDUS
Ludvík Jagellonský (1516-1526) - LUDOVICUS PRIMUS
Ferdinand I. (1526-1564) - FERDINANDUS PRIMUS
 
Jak již bylo uvedeno, Václav II. razí groše od roku 1300, Václav III. byl zavražděn před korunovací českým králem a tak groše s jeho jménem známy nejsou (předpokládá se však, že v této době pokračovala ražba grošů se jménem jeho otce), Václav IV. nese na groších označení jako III., protože Lucemburkové Václava III. nepočítali jako českého krále. V tomto ohledu jsou zajímavé ražby, které vznikly rok po dobytí Kutné Hory Pražany v roce 1421, na nichž se objevuje jméno panovníka Václava IV., které numismaticky dosud určeny nebyly. V omezené míře razil groše Ladislav Pohrobek (jeho groše jsou naší nejvzácnější grošovou mincí 15. století).
 
Vedle grošů obíhají současně i drobnější mince, především tzv. parvy, kterých je do groše 12. Pouze za vlády Jana Lucemburského se razí půlgroše dvojího typu, anglického a českého. V roce 1384 je za vlády Václava IV. přerušena ražba parvů a zavedeny tzv. jednostranné peníze (1/7 groše) a haléře (1/14 groše). Po smrti Václava IV. roku 1419 a po vypuknutí husitských válek je ražba pražských grošů v Kutné Hoře přerušena a předpokládá se, že jistý čas ještě probíhala v Praze. V Kutné Hoře se do jejího dobití husity (1421) razí drobné jednostranné mince - peníz a haléř. Za Ludvíka Jagellonského se objevuje tzv. bílý peníz.

 
Ražby Václava II. (1278-1305)

Za vlády Václava II. jsou raženy groše a parvy, jejichž ražba započala během roku 1300 (pravděpodobně v červenci) a pokračovala až do jeho smrti (je možné, že některé ražby nesoucí jméno Václava II. pocházejí z období krátké vlády Václava III.). Z jedné pražské hřivny (253,17 g) 15-lotového stříbra (938/1000) je raženo 64 pražských grošů (3,95 g). Základní početní jednotkou je kopa grošů (sexagena grossorum), která se rovná 60 grošům nebo 720 parvům. Zavedením nové mince byl ukončen oběh denárů i brakteátů a jejich cyklické obnovování (renovatio monetae). Zároveň s tím se úplně ruší používání neraženého stříbra k placení (a je zavedena jeho povinná směna za raženou minci - státní monopol stříbra). Zavedení mincovní reformy Václava II. vyžadovalo pečlivé přípravy. Kancléř Václava II. a zároveň i basilejský biskup Petr z Aspeltu pobývá v listopadu a prosinci 1299 v Itálii. Po jeho návratu vstupují do služeb krále Václava II. tři italští odborníci a podnikatelé z Florencie(Rinieri, Appardo a Cino).
 
 
 
 

 
Ražby Jana Lucemburského (1310-1346)

Jan Lucemburský se stal českým králem teprve v 7. února 1311, nicméně naši zemi začal zadlužovat již v roce 1309, kdy za slíbenou vojenskou pomoc zastavuje Habsburkům celou Moravu až do zaplacení 2 800 000 grošů (50 000 hřiven). České královně Alžbětě Rejčce se zavázal vyplatit 336 000 grošů (6 000 hřiven), jakmile se stane pánem království. Na samotnou korunovaci si pak musí vypůjčit od Starého Města pražského 33 600 grošů (600 hřiven). Po korunovaci se okamžitě hlásí staří i noví věřitelé. Panování Jana Lucemburského stálo české království milióny grošů, především díky jeho zálibě ve válečných taženích a v marnotratném rytířském životě. Do Čech se vracel pouze, když potřeboval peníze. Neštítil se při tom žádných metod, např. rabování chrámů a synagog. Vyraboval i hrob sv. Václava, ze kterého vzal stříbrné sochy v hodnotě 500 hřiven. Zastavil dokonce i Pražský hrad, královskou korunu a korunovační klenoty (ty již nevyplatil a tak zůstaly navždy ztraceny). V roce 1325 zahajuje Jan Lucemburský ražbu zlatých mincí (florénů). Více než pravděpodobně však ne ve snaze o zvelebení země a vylepšení hospodářské situace a prestiže. V případě Jana Lucemburského, jak jinak, je důvod zřejmě mnohem prozaičtější - finanční spekulace a rychlý výdělek. Jan Lucemburský padl jako hrdina v bitvě u Kresčaku 26. srpna 1346. Zemřel ještě včas, dokud naši zemi úplně nezruinoval. Za vlády Jana Lucemburského jsou dále raženy parvy a poprvé a naposled i půlgroše dvojího typu, anglického a českého.
 
 
 
 

 
Ražby Karla IV. (1346-1378)

Karel IV. je na mincích své doby uváděn jako Karel I. Přestože je považován za nejvýznamějšího panovníka, za jehož vlády dosáhlo české království největšího rozkvětu, mincovnictví za jeho vlády nadále upadalo. Kvalita pražského groše poklesla z 840/1000 až na 750/1000. Zamýšlená mincovní reforma zřejmě realizována nebyla (zlepšení mincovního kovu nebylo zaznamenáno).
 
 
 
 
 

 
Ražby Václava IV. (1378-1419)

 
Období husitských válek (1420-1436)

 
Ražby Ladislava Pohrobka (1453-1457)

 
Ražby Jiřího z Poděbrad (1458-1471)

 
Ražby Vladislava II. Jagellonský (1471-1516)

 
Ražby Ludvíka Jagellonského (1516-1526)

 
Ražby Ferdinanda I. (1526-1564)