BOIOHAEMUM - KELTSKÉ RAŽBY

Keltové byly prvním etnikem, které na našem území pobývalo a které známe jménem. Zároveň to bylo i první etnikum, které u nás razilo mince a užívalo písmo. Zřejmě u nás sídlily různé keltské kmeny, především pak početný kmen Bójů, který dal naší zemi název Boiohaemum (vlast Bójů). Tento název dodnes v cizích jazycích přetrvává, např. Bohemia nebo Böhmen. První keltské kmeny přišly do jižních Čech zřejmě už v pozdní době bronzové okolo roku 1000 př. n. l., ale někteří vědci datují toto osídlení až do osmého století př. n. l. v době halštatské. Druhá vlna Keltů k nám přišla asi v pátém až čtvrtém století př. n. l. přesídlením několika kmenů z východní Francie, jejichž kultura je známá jako laténská. Z té doby pochází značné množství archeologických památek. Z časně laténského období (5. století př. n. l.) je jedno z nejvýznamnějších evropských hradišť Závist u Prahy, četná sídliště (Radovesice) i pohřebiště (Hradiště u Písku, Manětín). Na území Čech bylo objeveno 625 kostrových pohřebišť ze středního laténu (4. až 3. století př. n. l.). Čechy se mohou pochlubit i největším keltským pohřebištěm ve střední Evropě - v Jenišově Újezdě. Pozůstatky keltských oppid se našly na Závisti, v Hrazanech, Stradonicích, Nevězicích, ve Starém Hradisku a na dalších místech. U Mšeckých Žehrovic na Rakovnicku byla objevena jedna z nejvýznamnějších keltských svatyní tzv. Viereckschanze. Našlo se i několik depotů keltských zlatých mincí tzv. duhovek z doby okolo 100 př. n. l. (Starý Kolín, Podmokly). Duhovky jsou keltské mince ze zlata miskovitého tvaru, které se razily přibližně od počátku 1. stol. př.n.l., jejich lidové označení se odvíjí od pověstí, podle kterých se tyto mince nacházejí v místech, kde se duha dotýkala země. Keltská civilizace na našem území zaniká v druhé polovině prvního století př. n. l. za dosud nevyjasněných okolností. Podle některých názorů archeologů byli Bójové na přelomu letopočtu v našich zemích poraženi germánským kmenem Markomanů, kteří v naší zemi dlouho nezůstali. Následuje doba stěhování národů, chaos a všeobecný úpadek. Až v pátém století začínají na naše území pronikat natrvalo slovanské kmeny. Přesto se v Čechách zachovala řada keltských názvů (např. Jizera), slov a zvyků (například vánoční házení střevícem).
 
Keltové razili mince poprvé ve 3. století př. n. l. a za vzor si vzali statér Alexandra Makedonského se motivem bohyně Pallas Athény. Impulsem k ražení mincí se stal stále se zintenzivňující obchod mezi jednotlivými keltskými kmeny i okolním světem včetně Říma. Zlato na našem území Keltové získávali především rýžováním zlatonosných písků a zvětralých částí primárních ložisek. Pozůstatky po keltské činnosti můžeme nalézt téměř na všech zlatonosných řekách a potocích v Čechách. Typickým příkladem můžou být sejpy v okolí zlatonosné Otavy nebo třeba na Bojovském potoce jižně od Prahy (a na dalších místech, např. Břežanský potok, Jílové u Prahy, Zlaté hory). Keltské mince jsou různorodé, je na nich velké množství motivů: zvířata, Bohové, lidské postavy. Zlato se rýžovalo na žlabech vystlaných ovčí kožešinou nebo opatřených hlubokými zářezy, kde se zlato chytalo, případně kombinací obou variant. Poté se materiál dočišťoval na rýžovací pánvi, ze které se získávalo surové zlato. Zlato se používalo především k výrobě šperků a jako platidlo. Ale až ve středním laténu se u nás začaly razit první mince. Z počátku šlo o napodobeniny mincí Alexandra Velikého, které přivezli Keltové z dobyvačných tažení na Balkán a do Malé Asie. Později se začínají objevovat mince s vlastními, mnohdy abstraktními motivy. Mince se vyráběly v takzvaných mincovních destičkách. Byla to hliněná destička, v níž byli důlky, do kterých se vkládalo přesně navážené množství zlata, které se posléze dalo do pece a roztavilo. Po vyjmutí z pece se nechalo zlato utuhnout a potom se vkládalo do razidel zhotovených ze železa nebo bronzu. Razidla bývala oboustranná a proto se současně razilo na revers i avers mince. Tyto mince se u nás vyráběly v druhém a prvním století před Kristem, podle některých autorů již ve třetím století. Ražba mincí byla prováděna většinou na oppidech nebo ve větších průmyslových aglomeracích, jako například na Kladensku. Zatím jediná prokázaná těžba stříbra Kelty na našem území je z Kutné Hory, zjištěná podle poměru příměsí, většina stříbra pocházela z dovozu.
 
Mezi zlatými mincemi se vyskytují mince tří typů - zlaté statéry a jeho díly - třetina a osmina.
 

 
Podmokelský poklad

 
Stav mé sbírky tohoto období