Slovensko před rokem 1918

Slovenské mincovnictví je v pevně spjato s mincovnitvím Uherským. Nejvýznamější mincovnou je od 17. listopadu 1328 Kremnice, založená uherským králem Karlem Robertem z Anjou. Zároveň s tím král povyšuje osídlení na bohatých ložiscích zlata na svobodné královské město. Od roku 1335 je doložena ražba zlatých florénů, počátkem druhé třetiny 14. století jsou raženy "dobré kremnické dukáty", které se po několik století staly oblíbenými po celé střední Evropě díky své stálé kvalitě a vysokému obsahu drahého kovu.
 
 
Za vlády Ferdinanda I. se Slovensko společně s celým Uherskem dostává stejně jako Čechy pod nadvládu Habsburků. Za vlády Leopolda I. jsou raženy široké tolary.
 
 
Zajímavé jsou ražby uherských povstalců pod vedením Františka Rákócziho, kteří již od roku 1704 používají jako mincovní kov měď. Mince měly nápis PRO LIBERTATE (tj. za svobodu) a lid je nazýval "libertáši".
 
 
Největší objem výroby zaznamenala kremnická mincovna v druhé polovině 18. století za císařovny Marie Terezie.
 
 
V poslední čtvrtině 19. století se Kremnice stává jedinou mincovnou bývalého uherského království a měla i monopol na rafinaci drahých kovů.
Tyto stránky se z důvodu nedostatku informací slovenským mincovnictvím podrobněji nezabývají. Mince z období nadvlády Habsburků lze nalézt pod příslušnými obdobými českými.