W

Wanzen [vancen]
Německy "štěnice". Bayreutské a další nehodnotné měděné feniky z 18. století; v Německu se jim tak přezdívalo pro jejich malý rozměr a červenou barvu mědi.
 

wark
Etiopská zlatá mince z 19. a 20. století. Byla vydávána v nominálech 1/4, 1/2, 1, 2 a 3 1/2.
 

Wiener
Viz vindra.
 

Wilhelmsdor
Zlatá mince různých Vilémů (= Wilhelm). Zejména pruského Fridricha Viléma I. z roku 1737 (hmotnost 12,24 g). Dále pak brunšvické pistole vévody Viléma (1830-1884) aj.
 

wircenburgensis, Würzburger
Latinské a německé označení drobných stříbrných mincí (0,43 g) ražených od roku 1250 ve Würzburgu. Rovnaly se polovině řezenských feniků (= ratisponenses). Pro stále se zhoršující kvalitu byly za císaře Karla IV. (1346 až 1378) roku 1365 staženy z oběhu.
 

wit, Witten
Z německého weiss "bílý". Název podle barvy mince (srovnej albus). Stříbrná mince, původně o hmotnosti 1,33 g, ražená od 14. století v severním Německu; platila 4 feniky. Postupně se rozšířila v různých variantách. Bílou barvu jí dodávala zvláštní technologie bělení ve vinném kameni. V západním Pomoří se wit udržel do 17. století.
 

wochey
Mince z 15. a 16. století obíhající v Geldrech. Původ jejího podivného názvu není jasný.
 

won
Od roku 1902 korejská měnová jednotka, která se dělila na 100 čonů. Mince vyšších nominálů (5, 10 a 20) se razily ze zlata, nižší hodnoty ze stříbra. Po japonské okupaci (1910-1945) se Korea opět navrátila k této tradiční měnové jednotce. Viz won Korejské lidové demokratické republiky a jihokorejský won.
 

won Korejské lidově demokratické republiky
Viz won. Dnešní základní měnová jednotka, která se dělí na 100 čonů. Emisním ústavem je Ústřední banka Korejské lidově demokratické republiky. Papírové peníze mají nominály 1, 5, 10, 50 a 100. V roce 1959 byla měnová reforma, při níž se vyměňovalo 100 starých za 1 nový won.