R

rakouská koruna
Viz koruna. Na základě rakousko-německého mincovního spolku z roku 1857 přikročilo i Rakousko k ražbě zlatých korun (viz též německá koruna); byly však jen obchodní mincí, neboť základní měnovou jednotkou zůstával stále zlatý / gulden. Teprve roku 1892 se stala koruna v Rakousku-Uhersku základní měnovou jednotkou (viz rakousko-uherská koruna). Vzhledem k dualistickému uspořádání státu se pro Uhersko razily mince s maďarským textem (porovnej uherská koruna). Korunové mince pro rakouskou oblast nesou latinský text a latinské označení měnové jednotky corona, plurál corone. Razily se mince v nominálech 1, 2, 5 (ze stříbra), 10, 20 a 100 (ze zlata). Německy se nazývala Krone, dílčí jednotkou byl Heller (= haléř). Po první světové válce razila Rakouská republika zlaté dvacetikoruny a stokoruny, jejichž opis uvádí, že 2952 korun je z 1 kg mincovního zlata ryzosti 900/1000 (= původní definice korunové měny z roku 1892), dále mince v nominálech 100, 200 a 1000 korun z obecných kovů. Emisním ústavem byla Rakouskouherská banka, rakouská ústředna (Österreichisch-ungarische Bank, österreichische Geschäftsführung). Bankovky měly hodnoty 1 - 10 000. Po první světové válce byla papírová platidla přetištěna DEUTSCH ÖSTERREICH jak se tento státní útvar krátký čas jmenoval. Vzhledem k postupující inflaci byly pak tištěny papírové peníze v hodnotách až 1 milión a 5 miliónů rakouských korun. Měnovou reformou v roce 1924 byl zaveden rakouský šilink.
 

rakouská lira (lira austriaca)
Název měnové jednotky, kterou zavedlo Rakousko roku 1814 v obsazeném Lombardsku-Benátsku. Odpovídala 1/3 rakouského zlatého / guldenu. Dělila se na 20 soldi a 100 centesimi.
 

rakousko-uherská koruna
Viz koruna. Základní měnová jednotka zavedená v Rakousku-Uhersku roku 1892; dělila se na 100 haléřů. Zatímco mince se v této dualistické monarchii razily zvlášť pro Uhry (uherská koruna) a pro Rakousko (rakouská koruna), papírové peníze byly společné. Emisním ústavem byla Rakouskouherská banka s centrálami jednak ve Vídni, jednak v Budapešti. Papírové peníze měly jednu stranu s textem německým a druhou stranu s textem maďarským v rovnocenném postavení, takže na rozdíl od obvyklých zvyklostí neměly líc a rub. Byly vydávány v nominálech 1, 2, 5, 10, 20, 25, 50, 100, 200, 1000 a 10 000 rakousko-uherských korun. Měnová jednotka byla označena německy Krone a maďarsky korona. Některé nominály papírových platidel měly označení měnové jednotky i v dalších jazycích, psané jednak latinkou, jednak azbukou, a to ve znění koruna, korona, corona, krona, kruna a coroana. Až do roku 1919 obíhaly také na československém území, kde byly posléze opatřeny kolky (viz československá koruna).
 

rakouský groš
Viz groš. Dílčí měnová jednotka rakouského šilinku, zavedená při měnové reformě v roce 1924; na mincích, které byly vydány v nominálech 1, 2, 5, 10, 20 a 50, je německé označení Groschen.
 

rakouský šilink
Viz šilink. Měnová jednotka v Rakousku; vznikla v roce 1924 a dělila se na 100 rakouských grošů. Nastoupila po rakouské koruně, která se vyměňovala v poměru 10 000 korun : 1 šilinku. Emisním ústavem je Rakouská národní banka (Österreichische Nationalbank). Papírové peníze mají nominály 20, 50, 100, 500 a 1000. Oběžné mince, spolu s četnými pamětními ražbami, mají hodnoty 1, 2, 5, 10, 20, 25, 50, 100 a 500; roku 1976 byl vydán i zlatý tisícišilink.
 

rand
V afrikánském znění na platidlech se neskloňuje. Dnešní základní měnová jednotka Jižní Afriky, obíhající také v Jihozápadní Africe (Namibii) a bantustanech: Bophuthatswana, Ciskei, Venda a Transkei. Byla zavedena roku 1961, kdy nahradila v poloviční hodnotě dosavadní jihoafrickou libru. Je v desítkové soustavě, dělí se na 100 centů. Emisním ústavem je Jihoafrická rezervní banka (Suid Afrikaanse Reserwebank / South African Reserve Bank). Papírové peníze mají nominály 2, 5, 10, 20 a 50, oběžná mince 1 rand.
 

rap, Rapen, Rappe, Rappen
Označení dílčí jednotky švýcarského franku, které užívá švýcarské obyvatelstvo mluvící německy. Rap má dlouhé dějiny, které sahají až do 14. století, kdy se v horním Porýní objevuje mince tohoto názvu poprvé. Její jméno se odvozovalo - vzhledem k malému obsahu stříbra - od černající barvy (Rappe - černý kůň, nebo Rabe = havran). Původně byla čtyřhranná, od 15. století kulatá. Razila ji zejména města Freiburg, Basilej, Kolmar, Breisach a další; tato města vytvořila roku 1378 měnovou unii, na jejímž základě vznikl peníz v hodnotě 6 rapů, který přijal také jméno blaffert. V 18. století měl v Basiley hodnotu 1/10 batzenu a tento poměr přešel roku 1798 i na nově zavedený švýcarský frank, který se dělil na 10 batzenů a 100 rapů, od roku 1850 už jen 100 rapů. Švýcarské obyvatelstvo mluvící francouzsky označuje tuto jednotku jako centim, kdežto v italštině zní centesimo. Na mincích švýcarských kantonů je od 18. století psán RAPEN, RAPPE, RAPPEN. Česká forma je rap.
 

ratisponensis
Latinský název řezenského feniku, raženého původně v německém Řeznu (latinsky Ratispona). Německy označován jako Regensburger (německy Řezno = Regensburg). Mince zavedena v 13. století; značně se rozšířila a převzala ji řada dalších vydavatelů. V letech 1363-1374 ji razil také římský císař a český král Karel IV. (1346-1378) v Erlangenu a Laufu. Při původní hmotnosti 0,82 g se rovnala dvěma würzburským fenikům (viz wircenburgensis).
 

reaal
Nizozemský název pro real, který byl v nizozemské oblasti napodobován v 15. a 16. století, jednak ve zlatě, jednak ve stříbře. V roce 1821 na ostrově Curaçao ražena drobná stříbrná mince s textem 1 reaal (později také v násobcích), která měla hodnotu 1/15 peso.
 

real
Plurál reales. V počeštěné podobě též reál. Z latinského regalis "královský" (španělsky "real"). Významná mince, původně španělská, jejíž dějiny začínají ve 14. století. Za Petra I. (1350-1369) měla hmotnost 3,48 g. V 16. století, když bylo zavedeno těžké stříbrné peso, se stal real jeho osminou; jeho existence skončila ve Španělsku roku 1876 zavedením španělské pesety. V Portugalsku vznikl real souběžně se španělským; za Alfonse V. (1438-1481) měl hmotnost 3,22 g. Později byly raženy už jen jeho násobky; viz reis, který se pak ubíral vlastní cestou. Real byl velice rozšířenou jednotkou v jednotlivých státech Latinské Ameriky až do 19. století, podobně i v jiných oblastech pod španělským vlivem (Filipíny). Ve Španělském Nizozemí se v 15. století razil těžší stříbrný real d'or. Pro porovnání viz též další názvy, jako ryal, riel, rijál, royal, rial, riyal, reaal.
 

real de branco
Portugalsky "bílý real". Viz real.
 

real de plata (real de prata)
Real de plata španělsky (real de prata portugalsky) znamená "stříbrný real". Původní název této mince - viz real - ve Španělsku (a Portugalsku). Zpočátku měla hodnotu 51, později 64 maravedis.
 

real de vellon
Bilonový real, který obíhal od 17. do 19. století ve Španělsku vedle stříbrného peníze (= real de plata), jenž měl vyšší hodnotu (zpočátku 51 maravedis), zatímco real de vellon se počítal jen 34 maravedis.
 

real d'or
Zlatý real. Na území Španělského Nizozemí byl vedle stříbrného realu o hmotnosti 7 g ražen v 16. století také těžký zlatý real (14,91 g). Viz též ryal.
 

regalis
Zlatá neapolská mince, kterou začal razit roku 1266 Karel I. z Anjou. Měla nahradit augustalis.
 

Regensburger
Viz ratisponensis.
 

Reichsort [rajchs-]
Viz říšský ort.
 

Reichspfennig [rajchs-]
Viz říšský fenik.
 

Reichstaler [rajchs-]
Viz říšský tolar.
 

Reichsmark [rajchs-]
Viz říšská marka.
 

reine d'or [ren dor]
V překladu "zlatá královna". Tato zlatá francouzská mince má ještě vznešenější název: denier d'or à la reine = zlatý denár po způsobu královny. Ražba o hmotnosti 4,7 g z doby Filipa III. (1270-1285). Původ názvu není zcela jasný.
 

reis [rejs]
Vlastně portugalský tvar množného čísla od real, měnové jednotky, která byla původně zavedena ve 14. století jednak ve Španělsku, jednak v Portugalsku, kde pak prodělala svůj samostatný vývoj. Od 16. století se v Portugalsku razily v podstatě už jen násobky ze stříbra (nazývané tostao) a později též z mědi. V 17. století se jim začalo říkat místo obvyklého reales - reaes a posléze reis. S postupným poklesem této měnové jednotky se přikročilo k vytvoření tisícinásobku = milreis, který se pak stal základní měnovou jednotkou v Portugalsku a v Brazílii; reis přitom zůstal jako dílčí jednotka, tisící díl milreis. Reis se v různých paritách rozšířil i do portugalských kolonií (diuský reis, goaský reis). V současné době tato měnová jednotka již neexistuje.
 

rentová marka
Viz marka. Německy Rentenmark. K zakončení inflace v Německu po první světové válce byla v roce 1923 vytvořena Německá rentová banka (Deutsche Rentenbank), pověřená vydáním nových platidel. Staré inflační papírové peníze v hodnotě 1 bilión marek se vyměňovaly za 1 rentovou marku, která se dělila na 100 rentovýeh feniků. V roce 1924 ji pak vystřídala říšská marka.
 

rentový fenik
Německy Rentenpfennig. Viz fenik. Dílčí jednotka rentové marky, obíhající v letech 1923-1924.
 

rhodeská libra
Viz libra. Od roku 1964 základní měnová jednotka v Rhodesii. Byla zavedena v paritě s dřívější librou Rhodesie a Ňaska a britskou librou. Dělila se na tradičních 20 šilinků a 240 pencí. Když došlo roku 1970 k decimalizaci, nastoupil rhodeský dolar.
 

rhodeský dolar
Viz dolar. Po jihoafrické libře (1923-1940) a rhodeské libře zavedla Rhodesie v roce 1970 desítkovou měnovou soustavu, reprezentovanou rhodeským dolarem, který se dělil na 100 centů. Po přejmenování státu na Zimbabwe viz zimbabwský dolar.
 

rial
Měnová jednotka rijál je na papírových platidlech některých států psána též v anglickém znění jako RIAL (Írán, Omán. Jemen). Viz též riyal.
 

rider [rajdr]
Anglicky "jezdec". Skotská zlatá mince o hmotnosti 5,18 g. Razili ji skotští panovníci v letech 1460-1514. Mince má reliéf krále na koni (odtud název). Porovnej též rijder.
 

riel
Kambodžská základní měnová jednotka, která nahradila v roce 1955 dotud obíhající indočínský piastr. Dělí se na 100 senů. Její název pochází od slova real (porovnej též rijál). Emisním ústavem byla Kambodžská národní banka (Banque Nationale du Cambodge). Od roku 1978 byly v Kambodži peníze oficiálně zrušeny, po změně politických poměrů znovu zavedeny. V současné době obíhají papírové peníze v nominálech 0,1, 0,2, 0,5, 1, 5, 10, 20 a 50 rielů.
 

rigsbankdaler
Viz daler a dánský tolar. Zaveden v Dánsku po státním bankrotu roku 1813. Dílčí jednotkou byl rigsbankskilling.
 

rigsbankskilling
Drobný peníz, jehož 96 kusů šlo na 1 rigsbankdaler, zavedený v Dánsku roku 1813. Viz skilling a dále rigsmontskilling.
 

rigsdaler
Dánsky "říšský tolar". Viz daler a dánsky tolar. Mince s textem RIGSDALER naposledy raženy v Dánsku v padesátých letech 19. století.
 

rigsdaler dansk kurant
Viz daler, rigsdaler a dánský tolar. Kurantní dánský říšský tolar; byl vydáván v hojné míře v Dánsku jako papírová měnová jednotka na rozhraní 18. a 19. století až do bankrotu v roce 1813.
 

rigsmontskilling
Viz dánský šilink. Od roku 1813 do roku 1874 - kdy byla zavedena desítková soustava, se v Dánsku razily mince jednak s označením rigsbankskilling, jednak rigsmontskilling (SKILLING R. M.), a to v nominálech 1/2, 1, 2, 4 a 16.
 

rigsort
Dánsky "říšský ort". Stříbrná dánská mince z 18. století; měla hodnotu 1/4 rigsdaler, rovnala se tedy 24 dánským šilinkům.
 

rijál
Arabské označení pro větší stříbrnou minci, jakou představovaly zejména tolary, respektive piastry. Název pochází od slova real. V novější době viz íránský rijál, saídský rijál, saúdský rijál, katarsko-dubajský rijál, katarský rijál, ománský rijál a jemenský rijál. Na některých platidlech bývá v anglickém znění někdy uváděn jako rial, jindy riyal. Nezaměňovat se zlatou mincí, která se jmenuje ryal a byla ražena v 15.-17. století na území Británie.
 

rijder
Nizozemsky "jezdec". Zlatá mince zvaná v jiných jazycích též cavalier d'or nebo chevalier d'or (vesměs = "zlatý jezdec") nebo též rider. Je pro ni typický reliéf jezdce na koni. Byla ražena na území Nizozemí v 16. a 17. století.
 

rijksdaalder
Nizozemsky "říšský tolar". Označení pro tolary sjednocených nizozemských provincií. Viz daalder a arendsdaalder. Porovnej též rix-dolar.
 

riksdaler
Švédské označení švédských říšských tolarů (viz daler); byly vydávány od 16. století, měly hmotnost 29,4 g a původní hodnotu 32 öre. V 18. století prošla tato měnová jednotka složitým vývojem, ať v podobě kovových, nebo papírových platidel; posléze se označuje jako riksdaler species a dělí se na 48 švédských šilinků. S měnovou reformou v roce 1855 se zavádí v desítkové soustavě a dělí se na 100 öre. Po roce 1872 nastoupila švédská koruna.
 

rin
Od 19. století dílčí japonská měnová jednotka, která byla desetinou senu a tisícinou jenu.
 

ringgit
Název měnové jednotky v malajské jazykové oblasti. Označuje se také jako dolar. V současné době viz brunejský ringgit / dolar a malajsijský ringgit.
 

rix-dolar (rix-dollar)
Z nizozemského rijksdaalder, který se rovnal 48 stuivers, respektive stivers, byl zaveden v 18. století na Cejloně. V tomto nizozemském měnovém systému totiž pokračovala ve své činnosti britská Východoindická společnost, která dostala roku 1795 do své správy Cejlon. S označením rix dollar obíhaly od roku 1782 také papírové peníze v Kapsku a na Svaté Heleně.
 

riyal
Na papírových platidlech některých států (Saúdská Arábie, Katar) je měnová jednotka rijál psána též v anglickém znění jako RIYAL. Viz též rial. Označení riyal sebili - viz sebili.
 

roosebeeker, rosenbecker
Brabantská stříbrná grošová mince o hmotnosti zhruba 2,4 g, ražená ve 14. století.
 

rosenoble [rouznoubl]
Když se roku 1465 rozhodl anglický panovník Eduard IV. (1461-1483) nahradit dosavadní zlatý noble, zahájil místo něho ražbu dvou nových zlatých mincí. Těžší převzala původní reliéf, který měl noble krále stojícího na lodi (líc) a liliový kříž (rub), avšak doplněný znakem Yorku - růží (= anglicky rose); proto rosenoble. Lehčí pak obdržela reliéf archanděla Michaela, proto se jí říkalo stručně "anděl", anglicky angel. Rosenoble se nazýval také ryal; byl ražen i později a napodobován v zahraničí. Dále viz též rose ryal.
 

rosepenny [rouspeny]
Anglická stříbrná mince, ražená v 16. století pro Irsko. Roku 1556 byla stažena z oběhu.
 

rose ryal [rouz ryal]
Těžká zlatá mince o hmotnosti 13,88 g, v hodnotě 30 šilinku; razil ji v Británii na začátku 17. století Jakub l. (1603-1625). Měla reliéf růže (anglicky "rose") se znakem. Viz též ryal.
 

roter Sechser
Přeloženo "červená šestka". Německá přezdívka šestifeniku raženého ve velkém množství v 17. století, a to v Berlíně, Magdeburku a dalších městech. Měla jen tenký povlak stříbra, které se v oběhu zakrátko setřelo, takže se objevila (červená) barva mědi. Odhaduje se, že jen v letech 1689 až 1700 bylo raženo 14 miliónů těchto nehodnotných penízů, které vynesly mincovnímu pánu nejméně padesátiprocentní zisk.
 

roupie [rupi]
Francouzské označení rupie; uplatňuje se zejména na platidlech rupie Francouzské Indie.
 

royal
Anglicky výslovnost [rojl] a francouzsky [roajal] = "královský". Zlatá francouzská mince z 13.-14. století, původně o hmotnosti přes 7 g, později méně, nesoucí v mincovním poli reliéf krále. Dále též anglická zlatá mince, ražená od roku 1465 (hmotnost 7,7 g), častěji však nazývaná ryal.
 

royal à Ia chaise [roajal a la šéz]
Viz chaise.
 

royalin 1. [roajalen]
Plurál royalins. Název dílčí měnové jednotky, která platila v 18. a 19. století na území francouzských kolonií v Indii. Měla hodnotu 1/2 fanon.
 

royalin 2.
Plurál royaliner. Název měnové jednotky, která obíhala do 19. století v dánské kolonii Tranquebar na indickém území. Mince v nominálech 1 royalin a 2 royaliner odpovídaly fano ve stejných hodnotách.
 

rubl
V Rusku se od 14. století používaly jako platidla stříbrné pruty (porovnej prutové peníze). Aby měly určitou velikost, hmotnost (zhruba 200 g), bylo třeba je odseknout od většího celku. Takový kus se pak rusky nazýval "obrubljonnyj". Odtud se odvozuje pojmenování rubl. V 16. a 17. století hojně obíhaly v Rusku také zahraniční střibrné mince (například jefimok). Bylo zásluhou Petra Velikého (1689-1725), že na tolarové bázi, která tehdy ovládala světové peněžnictví, vytvořil pevný domácí měnový systém, jehož základní měnovou jednotkou se stal rubl. Tyto první ruské stříbrné rubly, které měly hmotnost 28,44 g, byly raženy v letech 1704-1714 a už tehdy se dělily na 100 kopejek. Za carevny Kateřiny I. (1725-1728) se od roku 1725 razily i měděné rubly, v nichž se množství mědi rovnalo patřičné hodnotě stříbra. Tento měděný rubl v podobě velké destičky opatřené ražbami měl hmotnost přes 1,5 kg. Za Kateřiny Veliké (1762-1796) byly vydány také první papírové rubly - assignacija. Další papírová platidla viz kreditka a depozitka. Ruské 100 a 500 rublové bankovky z roku 1910 (1912) náležejí svými rozměry 258 x 121 mm, respektive 276 x 126 mm, k největším papírovým penězům světa. Násobky rublu byly raženy i ve zlatě (červoněc, poluimperiál, imperiál) a v platině. Těsně před Velkou říjnovou socialistickou revolucí platily v Rusku staré carské rubly, rubly Prozatímní vlády, dále pak rubly ukrajinské nacionalistické rady a mnohé další v podobě asi dvou tisíc různých druhů papírových poukázek, v celkové hodnotě 829 kvadriliónů rublů. První sovětské papírové rubly byly vydávány od roku 1918. V 80. letech 20. století vydávala Státní banka (Gosudarstvennyj bank) papírové peníze v nominálech 1, 3, 5, 10, 25, 50 a 100.
 

Rübler (Rübener)
Z německého Rübe "řepa". Batzen salcburského arcibiskupa Leonharda (1495-1519); mince má na reliéfu ve znaku řípu. Viz ryblar.
 

rufiyaa
Viz rupie. Označení latinkou na platidlech maledivské rupie.
 

rupee [rupí]
Plurál rupees. Anglické označení rupie; hojně se užívá na platidlech. Viz peacock rupee a dále Gulf rupee = Persian Gulf rupee = rupie Perského zálivu.
 

rupia
Označení italsko-somálské rupie. Viz též rupie Portugalské lndie.
 

rupiah
Označení rupie na území Indonésie. Viz indonéská rupie / rupiah a západoirianská rupie / rupiah.
 

rupie
Anglicky rupee, portugalsky a italsky rupia, německy Rupie, francouzsky roupie, na indonéském území rupiah, na Maledivách rufiyaa. Ze staroindického rupya, "zpracované stříbro". Dává se také do souvislosti se sanskrtským rupa "dobytek". Původně stříbrná indická mince (hmotnost 11,53 g), kterou zavedl v 16. století Šír šáh. Časem byly raženy její díly i násobky a na jejích ražbách se podíleli různí panovníci jednotlivých územních útvarů. Samozřejmě se vyskytuje také v podobě papírových platidel. Od roku 1835 zavedla Východoindická společnost indickou rupii, která se pak stala na indickém území vládní mincí. V portugalských koloniích na indickém subkontinentu obíhala rupie Portugalské Indie, podobně jako ve francouzských koloniích rupie Francouzské Indie. Poněkud svébytná byla jávská rupie. Na africkém kontinentu existovala vedle rupie Britské východní Afriky také rupie Německé východní Afriky. Z dalších pak uveďme barmskou rupii, bhútánskou rupii, cejlonskou rupii a indonéskou rupii / rupiah. V Afghánistánu platila do roku 1926 kábulská rupie. Dále viz maledivská rupie, mauricijská rupie, nepálská rupie, pákistánská rupie, rupie Perského zálivu, seychelská rupie, srílanská rupie, zanzibarská rupie, západoirianská rupie. Nejnověji rupie Kokosových ostrovů. Porovnej též paví rupie.
 

Rupie
Plurál Rupien. Německy rupie. Viz rupie Německé východní Afriky.
 

rupie Britské východní Afriky
Viz rupie. V 19. století obíhala na území Britské východní Afriky rupie dělící se na 64 pice. Od roku 1906 se v této oblasti počítalo 100 centů na 1 rupii Britské východní Afriky; v roce 1921 ji nahradil východoafrický šilink.
 

rupie Francouzské Indie
Viz rupie. Platila od 18. století ve francouzských koloniích na území Indie (většinou šlo o místní ražby podle indických vzorů s četnými francouzskými prvky). Dělila se v Mahé na 5 fanons nebo 64 biches, v Pondichéry na 8 fanons, dalšími jednotkami byl royalin, dudu a cache. Od roku 1871 pak měla hodnotu 16 annas. Roku 1875 vydala pobočka Indočínské banky v Pondichéry papírové peníze s textem francouzským, anglickým a tamilským, znějící na rupii Francouzské Indie. Francouzsky byla psána ROUPIE. Tato měnová jednotka pak prodělala řadu proměn, než skončila svou existenci v roce 1954, spolu se zánikem francouzských kolonií na indickém území.
 

rupie Kokosových ostrovů
Skupina 27 atolů v Indickém oceánu, nazývaných Kokosové ostrovy (pod australskou správou), má od roku 1977 vlastní měnu. Rupie Kokosových ostrovů se dělí na 100 centů (viz rupie a cent). Protože vysoké nominály mincí jsou raženy ze stříbra (10 a 25), jakož i ze zlata (150), jde zřejmě o platidla určená pro sběratelský trh. Oficiálním oběživem je však australský dolar.
 

rupie Německé východní Afriky
Měnová jednotka, která v této německé kolonii nahradila roku 1890 dosud obíhající indickou rupii. Dala ji razit Německá východoafrická společnost, jež měla mincovní právo. Tato rupie se dělila na 64 pesa, v reliéfu měla německou orlici a arabské písmo. Roku 1903 došlo v Německé východní Africe k měnové reformě, po níž se tamější rupie dělila až do první světové války na 100 haléřů (viz Heller).
 

rupie Perského zálivu
Anglicky označovaná jako Gulf rupee (viz rupee). Byla vytvořena v roce 1959, aby se stala společnou měnovou jednotkou v oblasti Perského zálivu, jmenovitě v Bahrajnu. Smluvním Ománu, Kataru, Kuvajtu, v Maskatu a Ománu; postupně tu však byly zaváděny jiné měny, takže roku 1970 zanikla. Dělila se na 16 annas a 64 pajsa. Emisním ústavem byla Indická rezervní banka (Reserve Bank of India). Bankovky mají hodnoty 1, 5, 10 a 100.
 

rupie Portugalské Indie
Portugalsky označovaná jako rupia. V portugalských koloniích Goa, Diu a Damao na západním pobřeží Indie obíhala od 18. století rupie portugalské provenience, jejímiž částmi byly 2 xerafins nebo pardaos a 10 tangas. Od roku 1871 měla tato rupie 16 tangas nebo 192 reis. Viz též escudo Portugalské Indie.
 

rus
Plánované označení ruské zlaté mince, která měla být zavedena roku 1895 a od níž byly provedeny zkušební odražky v nominálech 5, 10 a 15 (měly hmotnost 4,3, 8,6 a 12,9 g).
 

ruský groš
Viz groš. Za cara Petra Velikého byla v Ietech 1724 a 1727 ražena nová měnová jednotka, jejíž název - groš - je na mincích uveden. Měl hodnotu 2 kopejek a tento nominál byl vyznačen dvěma tečkami.
 

ruspo
Zlatý dukát florentského vévody Cosima III. (1670 až 1723); byl ražen až do začátku 19. století. Viz též ruspone.
 

ruspone
Trojnásobek zlatého florentského dukátu zvaného ruspo.
 

rwandsko-burundský frank
Viz frank. Základní měnová jednotka dělící se na 100 centimů. Nastoupila po franku Belgického Konga a Ruandy-Urundi, když se z něho vydělil nový konžský frank a když posledně uvedené území se přejmenovalo na Rwandu a Burundi (z nichž se později staly dva samostatné státy). Rwandsko-burundský frank obíhal v letech 1960-1964. Papírová platidla vydávala Emisní banka Rwandy a Burundi (Banque d'Emission du Rwanda et du Burundi) v hodnotách 5, 10, 20, 50, 100, 500 a 1000. Od roku 1964 viz burundský frank a rwandský frank.
 

rwandský frank
Viz frank. Základní měnová jednotka, která se dělí na 100 centimů. Nahradila v roce 1964 dosavadní rwandsko-burundský frank, když v jedné části nově vzniklého státního útvaru, který přijal jméno Rwanda, byl zaveden rwandský frank. V současné době je emisním ústavem Rwandská národní banka (Banki Nasyionali yu Rwanda). Papírové peníze mají nominály 100, 500, 1000 a 5000, mince jsou v hodnotách 1, 5, 10, 20 a 50.
 

ryal
Původně royal (anglicky "královský"). Zlatá mince, prvně ražená v Británii roku 1465 Eduardem IV. (1461-1483). Při hmotnosti 7,77 g měla hodnotu 10 šilinků. Nazývala se také rosenoble. 0 století později, v letech 1555-1558, razila tuto minci také skotská královna Marie Stuartovna (1542-1567); tento zlatý peníz měl hmotnost 7,63 g. Dále viz též rose ryal a real. Dvojitý ryal (double ryal) se v 16. století rovnal 1 sovereign. Odlišuj od rijál (rial, riyal).
 

ryblar
Nekvalitní drobná salcburská mince, která v 16. století zaplavila i české trhy. Viz Rübler (Rübener).
 

rýnský dukát
Viz dukát. Zlatá mince ze 17.-19. století; byla ražena ze zlata vytěženého z Rýna. Bádenský dukát z roku 1807 má text AUS RHEINSAND = ("z rýnského písku"); podobně bavorský dukát nese latinské označení EX AURO RHENI ("z rýnského zlata"). Jiné německé dukáty byly raženy též ze zlata vytěženého z Dunaje, Isaru a Innu.
 

rýnský zlatý
Také jen rýnský. Má dlouhou historii sahající až k roku 1386, kdy se čtyři rýnští kurfiřtové dohodli na zavedení zlaté mince, která původně obsahovala 3,39 g zlata. Stala se z ní velice rozšířená obchodní a později i početní mince, jejíž kurs stoupal nebo klesal podle hospodářských poměrů. Rýnský zlatý (viz též zlatý) pronikl záhy i na naše území. Například roku 1460 platil v Čechách 32 pražských grošů, roku 1534 stál 34 širokých grošů atd. Používal se u nás řadu staletí. Ještě ze začátku 19. století na rakouských papírových penězích (viz bankocedule), které platily i na našem území, se zlatý uvádí v polské jazykové verzi jako ryński. K této měnové jednotce se vztahuje známý popěvek z dětské hry "Kolo, kolo mlýnský, za čtyry rýnský". Viz též rynštiak.
 

rynštiak, rimštiak
Slovenské lidové pojmenování rýnského zlatého.