M

macuta
Plurál macutas. Porovnej makuta. Název portugalských mincí v hodnotě 50 reis, které byly raženy pro portugalské kolonie v Africe. Mince obíhající v 18. a 19. století v Angole měly nominály 1/4, 1/2 a 1 macuta, 2, 4, 6, 8, 10 a 12 macutas.
 

madagaskarský frank
Viz frank. Měnová jednotka zavedená v roce 1961 na Madagaskaru, kde nahradila dosavadní frank CFA (v jeho paritě). Původně se dělila na 100 centimů, v současné době je však již prakticky bez dílů; mince jsou v hodnotách 1, 2, 5, 10 a 20, zatímco papírové peníze mají nominály 50, 100, 500, 1000, 5000 a 10 000. Měnová jednotka však zároveň zní na ariary, přičemž 1 ariary = 5 madagaskarských franků. Na platidlech se pak hodnota uváděná v číslicích vztahuje k madagaskarskému franku, zatímco slovy je vyjádřena odlišná hodnota ariary. Emisním ústavem je Ústřední madagaskarská banka (Banky foiben'i Madagasikara).
 

maďarská koruna
Základni měnová jednotka, která vznikla po první světové válce v Maďarsku, na jehož území do té doby obíhala rakousko-uherská koruna; viz též uherská koruna. Maďarská koruna prodělala inflační vývoj, takže brzy došlo i na vydání papírových peněz v nominálu 1 milión. Při měnové reformě v roce 1925 se vyměňovalo 12 500 maďarských korun za 1 pengö, které se stalo novou měnovou jednotkou, přičemž však dosavadní platidla ještě po řadu let souběžně obíhala.
 

madeirské escudo
V rámci regionální autonomie vydává Madeira od roku 1981 své vlastní mince, i když tam obíhá též portugalské escudo.
 

madonnina
Označení pro rozličné italské a papežské mince z 17.-19. století s reliéfem madony.
 

Magermännchen [magrmenchen]
Německý název, který by se dal přeložit jako "vyzáblý mužíček". Přezdívka mincí ražených v letech 1577-1609 v oblasti dolního Porýní, v hodnotě čtvrtiny Stüber. Pojmenování zřejmě vychází z jejich nevelkého rozměru a tenkosti.
 

mahalyk, mahalak, muhallak
Drobný peníz zmiňovaný v Jemenu v 16. století a později v oblasti severovýchodní Afriky, zejména jako díl tereziánského tolaru. Mince tohoto jména obíhající koncem 19. století v Eritreji byla z mědi. Stříbrný mahalyk o hmotnosti 1,5 g razil etiopský panovník Menelik II. koncem 19. století.
 

mahbúb
Zlatá mince o hmotnosti 2,6 g, ražená do 19. století osmanskými sultány.
 

mahmúdí
Perská stříbrná mince, jejíž hodnota činila polovinu abbásí.
 

maille [maj]
Podle jednoho názoru vznikl název z latinského medalia (= medaile) - porovnej též italský výraz medaglia - podle jiného je odvozen od slova medius (= poloviční). Je to označení mince, která obíhala na území Francie od 12. století a měla hodnotu 1 obolu, tedy poloviny denáru. Také drobný peníz ve Flandrech, kde byl do poloviny 13. století jedinou zemskou mincí - vedle anglických sterlingů, které reprezentovaly její dvojnásobek. V Portugalsku se maille nazýval mealha, ve Španělsku malla. Francouzské úsloví "n'avoir ni sou ni maille" - nemít ani sou, ani maille = být chudý jako kostelní myš.
 

makuta
Název makuta představuje plurál od likuta; jde o dílčí měnovou jednotku, na kterou se dělí zair. Porovnej též macuta.
 

malajsijský ringgit / dolar
V Malajsii byla roku 1967 zavedena měnová jednotka, která se malajsky nazývá ringgit, přičemž na platidlech, zejména papírových, se současně uváděl i název dolar. Emisním ústavem je Bank Negara Malaysia. Papírové peníze mají nominály 1, 5, 10, 20, 50, 100, 500 a 1000; mince - předevšim pamětní - jsou v hodnotách 1 až 500, přičemž vyšší nominály jsou raženy ze stříbra a zlata. Dílčí měnovou jednotku reprezentuje sen.
 

malajský dolar
Viz dolar. Název měnové jednotky z území Malajska v letech 1946-1967, kdy s přejmenováním státního útvaru nastoupil malajsijský ringgit / dolar. Dílčí jednotkou byl cent. Malajský dolar představoval společnou měnu pro britské kolonie Malajsko, Singapur, Britské Severní Borneo, Saravak a přilehlé ostrovy. Papírové peníze byly vydány v nominálech 1, 5, 10, 50, 100 a 500 malajských dolarů.
 

malawská kwacha
Viz kwacha [kvača]. Základní měnová jednotka v Malawi, zavedená v desítkové soustavě roku 1971, kdy nahradila malawskou libru. Dělí se na 100 tambala. Emisní ústav - Reserve Bank of Malawi - vydává papírové peníze v nominálech 1, 5, 10 a 20. Mince v hodnotách 1, 5, 10 a 250 mají spíše sběratelský charakter (nejvyšší nominál ražen ve zlatě).
 

malawská libra
Viz libra. Základní měnová jednotka v Malawi, vytvořená roku 1964 v paritě s britskou librou; nahradila libru Rhodesie a Ňaska. Dělila se na 20 šilinků a 240 pencí. V roce 1971 ji nahradila malawská kwacha.
 

maledivská rupie
Na platidlech označená latinkou RUFIYAA. Viz rupie. Dnešní měnová jednotka na Maledivách. Dělí se na 100 laari. Byla zavedena v roce 1960 v paritě s cejlonskou rupií, která zde do té doby obíhala. Pamětní ražby vysokých nominálů (do 100 maledivských rupií) jsou určeny pro sběratelské účely. Papírová platidla vydává v současné době Maledivský měnový úřad (Maldives Monetary Authority) v nominálech 2, 5,10, 20, 50 a 100.
 

malijský frank
Viz frank. Měnová jednotka v Mali, které získalo samostatnost v roce 1960. Mince z roku 1961 nesly označení FRANC MALIENS. Měnová soustava prakticky bez dílčích jednotek (teoreticky centim). Pro emisní ústav se posléze ustálil název Ústřední malijská banka (Banque Centrale du Mali). Vydávala papírová platidla v nominálech 100, 500, 1000, 5000 a 10 000, zatímco mince vyšly v hodnotách 5, 10, 25, 50 a 100 malijských franků. V roce 1984 se tato emisní banka stala pobočkou Banque Centrale des États de l'Afrique de l'Ouest a v zemi zaveden západoafrický frank CFA.
 

malla
Mince v hodnotě poloviny španělského denáru (viz dinero), ražená ve Španělsku ve 14. století. Ve Francii viz maille.
 

maloti
Viz loti.
 

maltská lira / libra
Viz lira a libra. Dnešní měnová jednotka na Maltě. Zavedena roku 1949 v paritě s britskou librou, podle níž se dělila původně na 20 šilinků a 240 pencí, od zavedení desítkové soustavy v roce 1972 má dílčí jednotky 100 centů a 1000 mils. Na papírových penězích je název uveden jednak anglicky (pound = libra), jednak maltsky (lira). Emisním ústavem je Ústřední maltská banka (Central Bank of Malta / Bank Centrali ta'Malta). Papírová platidla mají dnes nominály 1, 5 a 10; mince (vesměs pamětní ražby ze stříbra a zlata) jsou v hodnotách 1, 2, 4, 5, 10, 20, 25, 50 a 100 maltských lir / liber.
 

maluco [maluku]
Portugalský nouzový peníz, ražený roku 1829 z kostelních zvonů pro posádku na Azorách. Měl nominál 80 reis.
 

malý groš
Viz groš. Český drobný střibrný peníz, zavedený podle usnesení zemského sněmu roku 1511. Byl hojně ražen až do roku 1619, tedy za panování císaře Rudolfa II. (1576-1611) a jeho bratra Matyáše I. ( 1611-1619). Jde o jedinou oběžnou minci v celé tisícileté historii našeho mincovnictví, na níž je vyznačen název měnové jednotky českými slovy (MALEY GROSS nebo MALEI GROSS). Podle stavu z roku 1577 se tolar rovnal 30 bílým grošům a na každý z nich šly pak 2 malé groše. Malý groš měl hmotnost přes 1 g, Porovnej též grossetto.
 

malý peníz
Viz peníz. Podle mincovního řádu Ferdinanda I. (1526 až 1564) z roku 1561 nejnižší mincovní jednotka u nás. Byl polovinou bílého peníze.
 

mandat territorial [manda teritorial]
Množné číslo mandats territoriaux [manda teritorio]. V překladu "územní mandát (poukázka)". Francouzské papírové peníze z konce 18. století, které měly nahradit předchozí asignáty, postižené inflací. Jejich vydání vyhlášeno zákonem z 18. března 1796, ale již následujícího dne vyšel nový zákon, který stanovil, že zatím budou vydány "přísliby na územní poukázky" - promesses de mandats territoriaux (v jednotném čísle promesse de mandat territorial). Vskutku vyšly, a to v hodnotách 25, 100, 250 a 500 franků, ale zanedlouho byly přijímány už jen za zlomek vyznačené nominální hodnoty. Původně ohlašované "územní poukázky" pak vyšly už jen v nominálu 5 franků.
 

mansfeldský tolar
Tolar s reliéfem sv. Jiří (proto též svatojiřský tolar), který razili v 16. a 17. století v Jáchymově Mansfeldové. Tato mince sloužila zejména jako oblíbený amulet.
 

manská libra
Viz libra. Man má jako uznávané oběživo britskou libru, kromě níž se v malé míře užívá i manská měna. Papírové peníze vydává od roku 1817 vláda ostrova (Isle of Man government) a 5 emisních bank. Početné ražby mincí (také ze stříbra, zlata a platiny) jsou určeny v současné době pro sběratelský trh, neboť z těchto kovů jsou raženy i mince nejnižších nominálů (1/2 nebo 1 penny).
 

marabotino, marabotin
Napodobenina arabského zlatého dínáru na území Španělska a Portugalska, doložená od 11. století. Naposledy byly tyto zlaté mince o hmotnosti 3,9 g raženy ve 13. století. Dále viz též maravedi.
 

maravedi
Plurál maravedis. Španělská mince, jež se vyvinula z marabotino, které bylo původně zlatou ražbou. V 13. století byla ražena bilonová mince pod názvem maravedi blanco (= bílé maravedi). Od 16. století se razily násobky 2, 4 a 8 maravedis jen v mědi. Od 15. století šlo 34 maravedis na 1 real; tento stav se udržel až do 19. století, a to i v oblasti Latinské Ameriky.
 

marcello [-če-]
Větší benátská střibrná mince (průměr 25 mm, hmotnost 3,26 g) z konce 15. století, pojmenovaná podle dóžete Marcella (1473-1474), který ji poprvé razil. Měla původně hodnotu půl liry. V závěru své existence (ražena až do poloviny 16. století) se její hodnota zvýšila až na 12 soldi.
 

marchetto [marketo]
Benátský peníz obíhající od 15. do 19. století. Měl hodnotu 1 soldo.
 

mariánský groš
Německy Mariengroschen (viz Groschen). Pro tuto stříbrnou minci je charakteristický reliéf Panny Marie, podle něhož byla pojmenována. Mariánský groš razilo poprvé město Goslar od 16. století, později i jiní vydavatelé na severoněmeckém území. Původní hmotnost 2,75 g se časem snižovala, takže v 16. století došlo k pokusu nahradit tento peníz knížecím grošem, který měl hodnotu 1/21, později 1/24 říšského tolaru, zatímco mariánský groš pouze jednu šestatřicetinu. Přesto zůstal mariánský groš například v Hannoversku a Brunšvicku hlavní mincí a byl ražen až do počátku 19. století. Viz též groš.
 

marck, Marck
Označení užívané ve Skandinávii a někdy i na německém území. Viz dánská marka a marka.
 

mark
Plurál marka. Viz estonská marka.
 

Mark
Viz marka.
 

marka
Původně hmotnostní a početní jednotka. Od 16. století se objevuje na německém území jako označení peněžní jednotky, a to poprvé s mincemi Lübecku a Lüneburku, raženými roku 1502; šlo o nominály 2/3 marky (hmotnost 14,4 g) a 1/3 marky (7,15 g). Na německém území označována jako Mark, ale na platidlech psána též Marck. Její název obdržely časem i měnové jednotky v dalších státech (dánská marka a švédská marka). Se sjednocením Německa roku 1871 a zavedením nové měnové soustavy nastupuje marka jako měnová jednotka s celostátní působností, i když zprvu ještě doznívaly emise (znějící na marky) jednotlivých německých států. Velkou inflaci po první světové válce zakončuje roku 1923 rentová marka a poté říšská marka. V roce 1948 byla uvedena v život německá marka. Z období mezi dvěma světovými válkami viz estonská marka, zatímco starší tradici má finská marka, dnešní měnová jednotka ve Finsku. Z německé koloniální sféry viz marka Německé Nové Guineje.
 

Marka NDR
Na území NDR platila v letech 1948-1964 německá marka, kterou vydávala Německá emisní banka (Deutsche Notenbank). Od roku 1968 měla oficiální název marka Státní banky NDR (Staatsbank der DDR), která je od téhož roku emisním ústavem. Papírové peníze měly nominály 5, 10, 20, 50 a 100, mince byly v hodnotách 1, 2, 5, 10 a 20 marek NDR. Viz též marka. Dělila se na 100 feniků.
 

marka Německé Nové Guineje
Viz marka. Pro území, které bylo v letech 1885-1914 německou kolonií, dala razit německá novoguinejská společnost (Neu-Guinea Compagnie) mince znějící na marku Německé Nové Guineje (NEU-GUINEA MARK); dělila se na 100 feniků.
 

marka Státní banky NDR
Viz marka NDR.
 

markka
Finské označení marky. Plurál markkaa. Viz finská marka.
 

marocký dirham
Viz dirham. Na území Maroka má dirham dlouhou tradici, která sahá až do 7. století. V komplikovaných měnových poměrech se pak znovu objevuje název této měnové jednotky, jež procházela různými relacemi. Před rokem 1921 (kdy byl zaveden marocký frank) se 1 dirham rovnal 50 mazuna a sám byl 1/10 marockého rijálu. Po získání nezávislosti byl v Maroku zaveden roku 1959 marocký dirham jako základní měnová jednotka, jež se od té doby dělí na 100 santímů. Emisním ústavem je Marocká banka (Banque du Maroc). V současné době mají papírové peníze nominály 5, 10, 50 a 100 marockých dirhamů, mince jsou v hodnotách 1, 5 (obecné kovy), 50, 100, 150 (stříbro), 250 a 500 (zlato).
 

marocký frank
Viz frank. Dřívější měnová jednotka na území Maroka (Francouzského Maroka), zavedená v roce 1921; dělila se na 100 centimů a byla v paritě s francouzským frankem. Po získání nezávislosti země roku 1959 ji nahradil marocký dirham, který se vyměňoval za 100 marockých franků.
 

marocký rijál
Viz rijál. Měnová jednotka, jež obíhala na území Maroka před rokem 1921; dělila se na 10 marockých dirhamů a 500 mazuna.
 

masamutino, masmodina
Název zlaté španělské mince z 13. a 14. století o hmotnosti 2,30 g.
 

massachussettské peníze [mesečusetské]
Severoamerické mince ražené od roku 1652 v Massachussetts. Měly nominály 3, 6 a 12 pencí. Ražby byly provedeny dosti primitivně. Jde o první mince v Severní Americe.
 

masse d'or [mas dor]
Název francouzské mince ze 14. století, kterou razil Filip IV. (1285-1314) roku 1308. Měla hodnotu 22 sous 6 deniers, hmotnost 7 g. Na jejím reliéfu je král držící zlaté insignie.
 

mat
Stříbrná mince, která měla hodnotu 1/5 kyat = základní měnové jednotky v Barmě ve druhé polovině 19. století.
 

matapan
Benátská stříbrná ražba z 13.-14. století, která se velmi rozšířila a byla napodobována i v dalších státech. Jde o první grošovou minci v Itálii; nazývala se také grossus venetianus (hmotnost 2,17 g). Rovnala se 12 denari nebo 26 piccoli.
 

Matthier
Německá stříbrná mince s reliéfem sv. Matouše (německy Matthias); viz Matoušův groš.
 

matier
Viz Matoušův groš.
 

matona (maton)
Amharský název dílčí měnové jednotky, jež byla stou částí etiopského dolaru / talari. Anglicky se označovala jako cent.
 

Matoušův groš
Německy Matthiasgroschen nebo Matthier; francouzsky pak matier. Mince s reliéfem sv. Matouše ražená od 15. do 18. století, nejprve v Goslaru, poté i jinými mincovními pány. Zajímavá je také brunšvicko-lüneburská ražba z roku 1758 pro francouzskou okupační armádu. Viz též denier.
 

maundy money [móndy many]
Malé stříbrné anglické penízky v hodnotách 1 penny, 2, 3 a 4 pence, které razili angličtí králové od roku 1660 speciálně jako dar chudým; byly rozdávány na Zelený čtvrtek ( = Maundy Thursday).
 

mauricijská rupie
Viz rupie. Dnešní základní měnová jednotka na Mauritiu; dělí se na 100 centů. Byla oficiálně zavedena v roce 1934, kdy nahradila indickou rupii, i když před tímto datem se užívaly vedle indické měny také mauricijské mince a papírové peníze. Emisním ústavem je v současné době Mauricijská banka (Bank of Mauritius). Papírové peníze mají nominály 5, 10, 25 a 50, oběžné mince pak 1/4, 1/2 a 1 mauricijská rupie.
 

Maxdor (Max d'or)
Bavorská zlatá mince ražená kurfiřtem Maxem Emanuelem (1679-1726). Původně měl hodnotu 2 zlaté.
 

mazuna (muzuna)
Název měnové jednotky, jíž se užívalo v severoafrické oblasti, zejména v Maroku. V 19. století představovala stříbrnou minci v hodnotě 1/4 - marockého dirhamu. Do roku 1921 byla pak součástí měnového systému, kde 1 marocký rijál = 10 marockých dirhamů = 500 mazuna V Alžírsku měla v 18. a 19. století hodnotu 1/24 búdžú.
 

mealha [mealja]
Malá stříbrná portugalská mincička (viz maille) z 12.-13. století; byla polovinou dinheiro a měla hmotnost 0,5 g.
 

medailon
Antické řecké a římské velké bronzové mince, které patrně nesloužily jako platidlo, ale byly určeny na dary.
 

medaglia [medalja]
ltalské označení drobné neapolské a janovské mince z 13. a 14. století v hodnotě 1/2 itaIského denáru (denaro). Porovnej též maille.
 

médaille de confiance [medaj d konfiáns]
Přeloženo "medaile důvěry". Kovové nouzové peníze ražené od roku 1789 ve Francii za nedostatku drobných, které s revolučními událostmi rychle mizely z oběhu. Tato platidla dávaly razit zpravidla banky nebo obce.
 

měďák
Lidové označení drobné měděné mince v hodnotě 1/2 a 1/4 krejcaru, obíhající v 19. století na našem území. Viz též dobrák.
 

medio
Španělsky "půl". Označení mince v hodnotě poloviny vyšší měnové jednotky. Často jako polovina real, název rozšířen zejména v Latinské Americe.
 

melgarejo [melgarecho] Bolivijská měnová jednotka ze šedesátých let 19. století, vydaná v letech vojenské diktatury. Stříbrné mince měly nominály 1/4, 1/2 a 1 melgarejo.
 

menudo
Bilonová mince ražená od roku 1598 v Barceloně.
 

merk
Odvozeno od marka. Zprvu hmotnostní a početní jednotka, od roku 1591 skotská stříbrná mince.
 

metical (metica)
Základní měnová jednotka v Mosambiku, která roku 1975 vystřídala mosambické escudo. Zprvu byla na platidlech psána jako METICA (plurál meticas), posléze METICAL (plurál meticais). Dělí se na 100 centavos. Papírová platidla, která vydává stát (República Popular de Moçambique), mají hodnoty 50, 100, 500 a 1000, mince jsou v nominálech 1, 2 1/2, 5, 10 a 20. K původu názvu viz mitkál.
 

metikal, metskal
Viz mitkál.
 

mexické escudo
Viz escudo. Zlatá mince obíhající v Mexiku v 18. a 19. století. Měla hodnotu 16 reales.
 

mexické peso
Viz peso. Bylo někdy označováno jako mexický dolar nebo mexický piastr. Nezávislé Mexiko zavedlo roku 1822 vlastní peso, které se dělilo na 8 reales. Roku 1861 byla stanovena pro stříbrné mexické peso hmotnost 27,07 g a zároveň zavedeno dělení v desítkové soustavě (100 centavos). Do roku 1916 působilo v Mexiku 20 soukromých emisních bank. V současné době je emisním ústavem Mexická banka (El Banco de Mexico S.A.). Papírové peníze mají nominály 20, 50, 100, 500, 1000, 2000, 5000 a 10 000, mince mají hodnoty 1, 5, 10, 20 a 50 mexických pesos.
 

mexický dolar
Přezdívka pro mexické peso, které bylo pro svůj obsah stříbra oblíbenou mincí i za hranicemi Mexika (zejména na Dálném východě) až do 20. století. Také se mu přezdívalo mexický piastr.
 

mexický piastr
Název pro peso, ražené z dobrého stříbra v mexických mincovnách. Viz též piastr. Byl oblíbenou obchodní mincí i daleko za hranicemi své vlasti. Také byl označován jako mexický dolar.
 

mezzanino [medzanýno]
Z italského mezzo ("půl"). Polovina italského denaro nebo grosso. Také benátská mince ražená v letech 1329-1339, rovnající se 16 piccoli.
 

mijt, myte, mite
Vlámské mijt znamená "malá věc". Označení malé stříbrné mincičky, která se razila od 14. do 18. století na území Nizozemí, Flander a Brabantska. Vzhledem k tomu, že její název je v různých jazycích, skloňuje se různě. Plurály jsou mijten, myten a mites. Původně 3 mijten se rovnaly 1 courte. V 18. století představoval mijt hodnotu 1/48 stuiver.
 

mil
Z latinského mille ("tisíc"). Označení pro tisícinu základní měnové jednotky. Mil dosud uživá maltská lira / libra, v letech 1980-83 se na něj dělila i kyperská lira / libra, předtím byl částí palestinské libry a v 19. století se na něj dělil i hongkongský dolar. Tato měnová jednotka má v plurálu tvar mils podle anglického znění; na Kypru, kde je úředním jazykem také turečtina, má v plurálu i tvar mil, který je též na kyperských (papírových) platidlech uváděn. Mil se objevuje nejen jako mince, ale ve vyšších nominálech (například 250 a 500 mils) i v podobě papírových peněz. Viz též milím.
 

milandor
Srbská zlatá mince ražená roku 1882 v hodnotě 10 a 20 srbských dinárů; má ve svém reliéfu poprsí srbského panovníka Milana I.
 

milesimo
Plurál milesimos. Ze španělského mil ("tisíc"). Španělský název dílčí měnové jednotky, kterou mělo kubánské peso, jež se v letech 1881-1899 dělilo na 100 centesimos a 1000 milesimos.
 

miliarense, miliaresion
Pozdně římská stříbrná mince zavedená Konstantinem Velikým (306-337) ve 4. století n.l.; rovnala se 1/14 a později 1/12 zlatého solidu. Název znamená jednu tisícinu libry. Současně nám ukazuje na poměr hodnoty zlata a stříbra, který byl původně 1 : 14, později 1 : 12.
 

milím
Představuje arabskou transkripci (a výslovnost) millieme ("tisícina"). S milímem se setkáváme u měn některých arabských států. Do roku 1971 byl dílčí jednotkou libyjské libry. V současné době se egyptská libra / ginía, súdánská libra / džinía a tuniský dínár vesměs dělí na 1000 milímů. Viz také mil. Porovnej též millième.
 

millieme [miljem]
Plurál milliemes. Anglické označení jedné tisíciny základní měnové jednotky užívané na některých mincích egyptských (viz egyptská libra / ginía) a libyjských (viz libyjská libra). Arabské znění viz milím. Porovnej též millième.
 

millième [miliem]
Množné číslo millièmes. Francouzské označení 1/1000 základní měnové jednotky, které se však arabsky vyjadřuje jako milím. Viz tuniský dínár. Porovnej též millieme.
 

milpengö
Inflačnf měnová jednotka v Maďarsku z roku 1946, představující hodnotu 1 miliónu pengö.
 

milreis
Psáno též mil reis. V portugalštině znamená tisíc reis. V Portugalsku se od roku 1836 vyvinula postupně do roku 1910 taková situace, že měnová jednotka reis byla vydávána až v tisícinásobcích (milreis), přičemž reis pak vlastně představoval dílčí měnovou jednotku (1/1000). Podobná situace byla v Brazílii do roku 1942, než bylo zavedeno cruzeiro.
 

minuto
Italské označení pro mince ze 17. století, zejména piccolo, ražené v Janově; měly velmi nízký obsah stříbra (třeba jen 0,07 g) nebo byly úplně měděné.
 

misquali
Viz mitkál.
 

misr, misríja
Označení mince ražené v Egyptě (= Misr), které se později stalo arabským synonymem pro turecké para, případně pro peníze vůbec.
 

míšeňský groš
Viz groš. Stříbrná mince, kterou podle vzoru pražských grošů začali razit v 1. polovině 14. století v sousedním Sasku míšenští vladaři. Zprvu měl míšeňský groš hmotnost 3,9 g, ale ta postupem času klesala. Tento peníz se rozšířil i na naše území, kde se vžil natolik, že například byl uznán mincovním řádem krále Jiřího z Poděbrad jako zákonné platidlo s tím, že dva míšeňské groše měly hodnotu jednoho pražského groše, podle jehož vzoru se dělily na 12 parvů (viz parvus).
 

mite
Viz mijt.
 

mithgal, mitqal
Viz mitkál.
 

mitkál, miskál
Též misquali, metikal, metskal, mithgal, mitqal. Původně arabská jednotka hmotnosti zlata, známá Arabům již v době předislámské; těžší mitkál (4,72 g) byl 1/6 římsko-egyptské unce (ukíja, lehčí byl stejný jako byzantský solidus. Název se užíval rovněž jako synonymum pro zlatou minci = dínár. Vyskytuje se i jako pojmenování těžké stříbrné mince o hmotnosti 28,5 g i mincí zlatých (2,5-2,9 g) v Africe. Srovnej metical.
 

mnaeion
Viz oktadrachma.
 

mocenigo [močenygo]
Označení benátské liry v hodnotě 20 soldi; původně ji razil v letech 1474-1475 benátský dóže Mocenigo. Mince byla ražena až do roku 1575, kdy ji napodobila i Mantova a Modena.
 

mohur
Viz muhr.
 

moidor
Portugalské označení pro zlatou minci (moeda de ouro). Vztahovalo se konkrétně od roku 1575 na ražbu v hodnotě 500 reis (hmotnost 3,5 g). V 17. století se název přenesl na zlatou minci nominálu 4000 reis a hmotnosti 13,77 g. Roku 1722 pak dostala toto označení 1/10 dobra o hmotnosti 5,3 g.
 

moldavský groš
Rumunsky psaný jako groş. Viz groš. Razili jej moldavští panovníci ve 14.-16, století, počínaje Petrem Musatem (cca 1375 až cca 1391 ). Stříbrná mince zprvu o hmotnosti téměř 1 g, nesoucí na líci zubří hlavu a na rubu rozdělený štít. Peníz ražen v nominálech 1/2, 1 a 2 groše.
 

mon
Viz čon.
 

monacký frank
Viz frank. V Monaku je oficiálním platidlem francouzský frank a dále pak monacké mince, znějící na franky. Dílčí jednotkou je centim (1/100) a décime (1/10). Mince jsou v nominálech 1/2, 1, 2, 5, 10 a 50 monackých franků. Papírové peníze jsou jen francouzské franky.
 

möngö
Současná dílčí měnová jednotka v Mongolsku, kde tögrög se dělí na 100 möngö. V některých jazycích ji označují jako mongo, naproti tomu přímá transkripce z mongolštiny do češtiny zní möngö. Mince mají nominály 1, 2, 5, 10, 15, 20 a 50 möngö.
 

moravské denáry
V rámci mincovního práva propůjčeného českými (pražskými) panovníky razila přemyslovská knížata v 11.-13. století na Moravě své denáry. První se věnoval ražbě peněz na Moravě Břetislav I., jako údělný moravský kníže v letech 1028-1034. Pravidelné mincování se pak rozvinulo po jeho smrti, když moravské úděly byly propůjčeny jeho synům Vratislavovi, Konrádovi a Otovi. Do 13. století pracovaly pro moravská údělná knížata mincovny v Brně, Znojmě a Olomouci, dále pak existovala biskupská mincovna v Podivíně. Od roku 1197, kdy se Morava znovu sjednocuje s Čechami pod Přemyslem Otakarem I. (1197-1230), zanikají ražby bývalých údělných knížectví (i když se otevírají některé další mincovny) a mincovnictví se postupně centralizuje. Moravské denárové ražby mají řadu odlišností od českých denárů. Na Moravě například déle přetrvávají tradiční dvoustranné ražby, nebyly zavedeny velké brakteáty jako v Čechách apod. Jejich éra končí roku 1300, kdy v Kutné Hoře, která se stala ústřední mincovnou celého českého státu, byla zahájena ražba pražského groše.
 

morové tolary
Stříbrné mince o hmotnosti tolaru (jeho dílů i násobků), které se však používaly spíše jako amulet proti morovým nákazám, jež v té době řádily. Morové tolary mají stereotypní reliéf hada na jedné straně a scénu ukřižování na druhé straně. Byly raženy hlavně v Jáchymově a v Kremmci a představují přechod mezi skutečným platidlem a (náboženskou) medailí.
 

mořický fenik
Německy Moritzpfennig. Stříbrná mince, původně dvoustranný denár, jejíž ražbu zahájil v Magdeburku a Halle Jindřich III. (1039-1056); razila se až do 15. století. Viz též fenik. Společným znakem je reliéf sv. Mořice, hlavního svatého magdeburského dómu.
 

mosambické escudo
Viz escudo. Základní měnová jednotka v Mosambiku, která byla zavedena roku 1922 v paritě s portugalským escudo. Dělila se na 100 centavos. Papírové peníze v koloniálním období vydávala emisní banka Banco Nacional Ultramarino v Lisabonu, a to v nominálech 50, 100, 500 a 1000, mince byly raženy v hodnotách 1, 2 1/2, 5, 10 a 20 mosambických escudos. V roce 1975 nastoupila nová měnová jednotka metical.
 

moskovka
Od 16. století název pro děngu raženou v Moskvě.
 

moun
Viz čon.
 

moutondor, mouton d'or [muton dor]
Francouzsky znamená "zlatá ovce". Jde o francouzský zlatý peníz, který poprvé razil Filip lV. (1311-1313); zprvu měl hmotnost 4,20 g, později byl menší a lehčí. Razil se až do 15. století. Název podle lícního reliéfu ovečky boží. Viz též agnel.
 

mu
Drobná stříbrná mince, která byla v druhé polovině 19. století součástí barmského měnového systému (viz kyat). 1 mu = 2 pe, 2 mu = 1 mat.
 

muhr, mohur, mohar
Persky znamená "pečeť, ražba". Původně zlatá indická mince (hmotnost 11 g, o vysoké hodnotě, kterou poprvé razil velký mogul Akbar roku 1567 a která se v různých proměnách razila v různých indických státech. Muhr užívaný v Nepálu od roku 1566 byl původně stříbrný (o hmotnosti 5,6 g). Od 19. století až do roku 1957 odpovídal indický zlatý muhr - na mincích uváděný anglicky jako MOHUR - nominálu 15 indických rupií. Zlatý muhr v dílech i násobcích byl ražen také v Afghánistánu v 18. a 19. století.
 

muhr ašrafí
Viz též muhr. Perská zlatá mince z 18. století o hmotnosti 11 g. Porovnej též ašrafí.
 

muzuna
Viz mazuna.
 

myte
Viz mijt.