L

laari
Dílčí měnová jednotka (jedna setina), na kterou se dělí maledivská rupie. Tvar LAARI (v singuláru i plurálu) je uveden latinkou na mincích kromě arabského textu. Viz larin.
 

 

larin
Množné číslo lari. Původně stříbrný drát, dvojmo přeložený a zahnutý do podoby rybího háčku, užívaný od 16. století jako platidlo v zemích kolem Perského zálivu. Jeho hmotnost činila zhruba 4 g a jeho délka se udává na 6-9 cm. Název pak přešel na drobné mince ražené na Maledivách od začátku 18. století. Viz laari.
 

 

lats (lat)
Lotyšská měnová jednotka z let 1922-1941; měla paritu zlatého franku a dělila se na 100 santimu. Název je odvozen od označení země (Latvija). Jednotné číslo zní lats, ve spojení s číslovkami 2-9 je tvar lati, s desítkami latu. Emisním ústavem byla Lotyšská banka v Rize (Latvijas Banka). Papírové peníze měly nominály 5 lati,10, 20, 25, 50, 100 a 500 latu, rnince byly v hodnotách 1 lats, 2 a 5 lati.
 

 

Laubtaler (Lorbeertaler)
Tak se na území Německa - zejména v jeho západní a severní části - nazývaly francouzské stříbrné mince v hodnotě 6 livres s reliéfem vavřínového věnce (= Lorbeerkranz). V letech 1726-1790 byly po určitý čas i hlavním platebním prostředkem v uvedené německé oblasti. Porovnej též laurel.
 

 

laurel [lorl]
Anglicky "vavřín". Název pro zlatou minci anglického a skotského panovníka Jakuba I. (1603-1625), která nese jeho poprsí ověnčené vavřínem. Porovnej též Laubtaler.
 

 

leal
Jiné jméno pro bazarucco, ražené pro portugalské kolonie v Indii. V roce 1871 platil 1/10 tanga.
 

 

leat coroin
Irské označení pro tradiční britskou měnovou jednotku half-crown. Leat coroin ražen v Irsku v letech 1928-1967. Viz též coroin.
 

 

lek
Plurál lekë. Dnešní základní měnová jednotka v Albánii; jejím stým dílem je qindarka, zavedená roku 1964. Emisní ústav se v současné době nazývá Banka E Shtetit Sqiptar. Papírové peníze, které jsou nyní v oběhu, mají nominály 1, 3, 5, 10, 25, 50 a 100 lekë, oběžné mince jsou v hodnotách 1, 2 a 5, zatímco příležitostné ražby ze stříbra a zlata, určené pro sběratelský trh a vydávané od roku 1968, dosahují nominálů až 500 lekë. Lek byl zaveden roku 1925 původně jako dílčí měnová jednotka albánského franku. Od roku 1939 (za italské okupace) se stal lek základní měnovou jednotkou, která měla jen vlastní zlomky (nominály 0,05, 0,10, 0,20 a 0,50) bez jiných dílčích jednotek.
 

 

lempira
Plurál lempiras. Dnešní základní měnová jednotka v Hondurasu, zavedená roku 1926. Název podle slavného indiánského náčelníka Lempiry (1497-1537), který se postavil na odpor proti španělským dobyvatelům. 1 lempira = 100 centavos. Emisním ústavem je Ústřední honduraská banka (Banco Central de Honduras). Papírové peníze mají nominály 1, 2, 5, 10, 20, 50 a 100 lempiras.
 

 

leone
Dnešní základní měnová jednotka v Sierra Leone, zavedená roku 1964, kdy nahradila západoafrickou libru. 1 leone = 100 centů. Emisním ústavem je Bank of Sierra Leone. Papírové peníze mají nominály 1, 2, 5, 10 a 20 leones, mince jsou jen v dílčích jednotkách.
 

 

leone per il Levante
Benátský tolar ražený pro Levantu (východní Středomoří a pobřežní oblasti osmanské říše) kolem roku 1700. Stříbrná mince měla hodnotu 10 lir. Na rubu reliéf lva ve skoku odtud i označení.
 

 

leopard
Anglická zlatá mince (1/2 florinu) ze 14. století, pojmenovaná podle heraldického zvířete. V 15. století anglo-francouzská stříbrná grošová mince, označovaná jako leopard d'argent (francouzsky /leopár daržan/); byla ražena anglickým panovníkem na francouzském území.
 

 

leopolddor
Zlatá pistole pojmenovaná po lotrinském vévodovi Leopoldovi (1697 -1729).
 

 

leopoldino d'oro
Zlatá mince toskánského velkovévody Leopolda II. (1824-1859); hmotnost 32,65 g.
 

 

lepton
Plurál lepta. Ze staré řečtiny, kde toto slovo znamená "tenký, malý". Je to novořecká mince, zavedená roku 1828, původně jako jedna setina fénixu. Po zřízení Řečkého království roku 1831 a zavedení nové měnové jednotky se stal lepton stou částí drachmy a je jí dosud.
 

 

leu
Množné číslo lei. Rumunsky "lev". Název rumunské měnové jednotky zavedené roku 1867 podle francouzského měnového systému (předtím obíhaly v rumunských knížectvích jen zahraniční peníze). 1 leu = 100 bani (viz ban). V současné době je emisním ústavem Banca Nationala a Republicii Socialiste Romania. Papírové peníze mají nominální stupnici 1, 3, 5, 10, 25, 50 a 100, oběžné mince jsou v hodnotách 1 leu, 3 a 5 lei. Inflace po druhé světové válce si vyžádala, že do roku 1947 byly vydávány mince v hodnotě 100 000 lei a papírová platidla v nominálu 5 miliónů Iei.
 

 

lev
Množné clslo leva. Bulharská měnová jednotka, zavedená roku 1880, původně v paritě se zlatým frankem. Její název je odvozen od Iva ve státním znaku. Díly se jmenují stotinky. V současné době je emisním ústavem Bulharská národní banka. Papírové peníze mají nominály 1, 2, 5, 10 a 20, mince - převážně pamětní - jsou v hodnotách 1 lev, 2 a 5 leva. Existují také starší a novější ražby ve zlatě (od roku 1963 mají nominály 10 a 20 leva).
 

 

levantský tolar
Stříbrná obchodní mince o hmotnosti tolaru, určená pro oblast Levanty, jíž se rozuměla nejen oblast východního Středomoří, ale i Balkán a severoafrické území, které bylo až do 19.-20. století součástí osmanské říše. Viz tereziánský tolar a tolar se lvem.
 

 

levok
Ruské pojmenování pro nizozemský tolar se lvem, který byl oblíbený i na ruském území.
 

 

li
Drobná čínská mince uváděná v 19. a 20. století jako jedna tisícina čínského dolaru / jüanu nebo taelu. Je označována též jako keš.
 

 

liard [liár]
Plurál liards. Francouzská stříbrná mince (1,13 g), ražená poprvé králem Ludvíkem XI. (1461-1483) roku 1467. Měla hodnotu 3 deniers nebo 1 hardi d'argent. Tento peníz prodělal řadu proměn; do konce 18. století se ustálil poměr 12 deniers = 4 liards = 1 sou. V přeneseném slova smyslu značí francouzské slovo liard velmi malou částku ("Couper un liard en quatre", doslova "rozříznout liard na 4 díly" = být velmi lakomý). Liard se razil také pro Rakouské Nizozemí v 18. století (AD USUM BELGII AUSTR.).
 

 

liardo
Bilonová mince monackého knížete, ražená od roku 1720. Viz liard.
 

 

Iibanonský livre
Viz livre. Dnešní základní měnová jednotka v Libanonu, zavedená v roce 1948, kdy nahradila syrsko-libanonský livre. Dělí se na 100 libanonských piastrů. Na platidlech je francouzské označení livre (libanaise), což je v překladu totožné s názvem lira i libra - vedle textu arabského. Emisním ústavem je Libanonská banka (Banque du Liban). V současné době mají papírové peníze nominály 1, 5, 10, 25, 50, 100 a 250, mince - pamětní - mají hodnoty 1, 5, 10 a 400. Předchozí měnová jednotka, syrsko-libanonský livre, měl před rokem 1948 zvláštní označení platidel jednak pro Libanon, jednak pro Sýrii.
 

 

libanonský piastr
Viz piastr. V současné době dílčí jednotka (1/100) libanonského livre. Její název je uveden na papírových penězích latinkou ve francouzském znění PIASTRE LIBANAISE, na mincích jen PIASTRE. Papírové peníze mají nominály 5, 10, 25 a 50, mince jsou v hodnotách 1, 2 1/2, 5, 10, 25 a 50 libanonských piastrů.
 

 

liberijský dolar
Viz dolar. Od roku 1942 je v Libérii oficiálním oběživem americký dolar, který zde nahradil britskou libru. K němu se připojil roku 1944 i liberijský dolar, jenž je s ním v paritě. Avšak vydávají se prakticky jen mince, zatímco papírová platidla jsou jen americká. V Libérii proto nepůsobí žádná emisní banka. Dílčí jednotka je cent.
 

 

libertáš
Viz poltura. Uherská měděná mince nouzově ražená v letech 1703-1711 na povstaleckém území ovládaném Rákoczim Il., který bojoval proti habsburké nadvládě; v jeho rukou bylo prakticky celé Slovensko. Název pochází z latinského slova libertas (= svobada), čteného maďarsky jako libertaš nebo libertáš. Mince má text PRO LIBERTATE.
 

 

libra
Hmotnostní a početní jednotka, která se teprve mnohem později stala také konkrétním penízem. Je to latinské slovo znamenající váhy (dvouramenné), nebo jednotku hmotnosti. Už v časném období římského peněžnictví se z ní vyvinul as = mince o hmotnosti libry (původně teoretických 327 g). Na jihoitalském území se od 6. století před n.l. nazývala litra. Od karolínského období, charakterizovaného mincovní reformou Karla Velikého roku 780, se libra rozšířila jako základní jednotka v evropském mincovnictví a razil se z ní určitý počet mincí (přestože na různých územích v různých dobách měla rozdílnou hmotnost). V italské oblasti se z ní vyvinula tira, sestávající z 20 soldi, respektive 240 denari. Livre ve Francii reprezentuje dělení na 20 sous a 240 deniers. V Británii dostala název pound a na tuto libru se počítalo 20 šilinků nebo 240 pencí. Viz též libra sterlingů, britská libra, anglická libra, skotská libra, severoirská libra, irská libra, guernseyská libra, jerseyská libra a manská libra. Vedle nich existují desítky dalších měn, z nichž pod jednotlivými hesly je například uvedena australská libra, bahamská libra, bermudská libra, biaferská libra, egyptská libra / ginía, fidžijská libra, ghanská libra, gibraltarská libra, jamajská libra, jihoafrická libra, jihorhodeská libra, libyjská libra, malawská libra, nigerijská libra, novozélandská libra, palestinská libra, rhodeská libra, súdánská libra / džinía, svatohelenská libra, západoafrická libra a řada dalších. K nim lze počítat i jednotky, které vedle libry jsou současně označovány synonymy lira a livre: izraelská lira / libra, kyperská lira / libra, tibanonský livre, maltská lira / libra atd. Poněkud jiného charakteru je peruánská libra.
 

 

libra Britské západní Afriky
Viz libra. Měnová jednotka, která byla společná pro 4 západoafrická území, Gambii, Sierru Leone, Zlaté pobřeží a Nigérii, na základě parity s britskou librou. Dělila se na 20 šilinků a 240 pencí. Jak se jednotlivé státy osamostatňovaly, zaváděly postupně vlastní měnu (ghanskou libru, nigerijskou libru, gambijskou libru a Ieone), takže roku 1964 libra Britské západní Afriky zanikla.
 

 

libra Britských Šalomounových ostrovů
Od roku 1916 vydávala vláda Britských Šalomounových ostrovů papírová platidla, znějící na librovou měnu. Měla nominály 1 a 5 liber, kromě dílčích jednotek (5 a 10 šilinků). Viz dolar Šalomounových ostrovů.
 

 

libra peruana
Viz peruánská libra.
 

 

libra Rhodesie a Ňaska
Viz libra. Základní měnová jednotka, která byla zavedena ve federaci Rhodesie a Ňaska v letech 1956-1964; nahradila jihorhodeskou libru, s níž byla v paritě. Dělila se na 20 šilinků a 240 pencí. Když se federace v roce 1964 rozpadla, nastoupila na jednotlivých územích rhodeská libra, malawská libra a zambijská libra.
 

 

libra sterlingů
Původně početní a hmotnostní jednotka na území Británie - viz libra. Po vytvoření pojmu sterling jakožto synonyma pro penny vzniklo označení libra sterlingů, představující takový počet stříbrných sterlingů = pencí (konkrétně 240), které vydaly jednu libru; přeneseně může znamenat i hmotnost jedné libry sterlingového (tj. ryzího) stříbra. Tato libra sama o sobě dlouho nebyla penízem; její hodnotu vyjadřoval od 15. století zlatý sovereign (na zlomu 17.-18. století to byla přechodně guinea). Když byla roku 1694 zřízena Anglická banka (Bank of England), reprezentovaly tuto měnovou jednotku i papírové peníze. Tradiční dělení na 20 šilinků a 240 pencí skončilo roku 1971 se zavedením desítkové soustavy. Viz britská libra.
 

 

libra Tristanu da Cunha
Pro Tristan da Cunha se vydávají od roku 1977 mince určené sběratelům. Jsou raženy z obecných kovů a ze stříbra. Opírají se sice o librovou měnovou soustavu, prakticky je však zastoupen pouze crown, respektive nominál 25 pencí.
 

 

libyjská libra
Viz libra. Zavedena roku 1952 v paritě s britskou librou, na rozdíl od ní se však dělila na 100 libyjských piastrů a 1000 milimů (milliemes). V roce 1971 ji nahradil libyjský dínár.
 

 

libyjský dínár
Viz dínár. Dnešní základní měnová jednotka v Libyi, zavedená roku 1971, kdy nahradila libyjskou libru. Dělí se na 1000 dirhamů. Emisním ústavem je v současné době Ústřední libyjská banka (Central Bank of Libya). Papírové peníze mají nominály 1/4, 1/2, 1, 5 a 10 dínárů.
 

 

libyjský piastr
Viz piastr. Libyjská libra se v letech 1952-1971 dělila na 100 libyjských piastrů, jejichž název byl na platidlech uváděn také latinkou.
 

 

licente
Viz sente.
 

 

ligurino
Napodobenina francouzské mince v hodnotě 5 soles, kterou v 17. století razil Janov, středisko Ligurie.
 

 

likuta
Stý díl zairské měnové jednotky zair, zavedené roku 1967. Dílčí měnová jednotka likuta se dále dělí na 100 sengi. Likuta je označení jednotného čísla, v množném čísle tvar makuta. Papírové peníze v hodnotách 10, 20 a 50 makuta vydává Zairská banka (Banque du Zaire). Oběžné mince mají hodnoty 1 likuta, 5, 10 a 20 makuta, přičemž měnová jednotka se uvádí - v singuláru i plurálu - zkratkou K (1 K, 5 K, 10 K).
 

 

lilangeni
Plurál emalangeni. Dnešní měnová jednotka ve Svazijsku; dělí se na 100 centů. Měnový úřad (Monetary Authority of Swaziland) vydal papírová platidla v nominálech 1 lilangeni, 2, 5, 10 a 20 emalangeni. Od roku 1981 pokračuje v emisní činnosti ústřední svazijská banka (Central Bank of Swaziland). Mince, převážně pamětní, mají hodnoty v rozmezí 1-250 (některé jsou raženy ve zlatě). Porovnej též luhlanga.
 

 

lion
Česky "lev". Název různých francouzských, skotských, anglických, nizozemských a dalších mincí (zlatých i stříbrných), zejména ze 14. a 15. století, označovaných tak pro reliéf Iva. Termín lion se pak vyslovuje a skloňuje podle toho, v jakém jazyce je uveden.
 

 

lira
Název odvozen od libra, jež ve francouzštině zní livre (význam všech tří slov je totožný). Na italském území reprezentovala po staletí početní jednotku rovnající se 20 soldi nebo 240 denari. Poprvé ražena jako mince v 15. století (viz Tronova lira). Později se objevuje v různé podobě v různých italských státech, zejména pak v 18. a 19. století. Pro oblast Lombardska-Benátska zavedlo Rakousko od roku 1814 rakouskou liru. Ve sjednocené Itálii se pak stala italská lira v roce 1862 základní měnovou jednotkou. Kromě toho existuje na italském území i sanmarinská lira a vatikánská lira. Na územích okupovaných Itálií viz eritrejská lira a italskosomálská lira. Ve východním Středomoří označuje řada dalších států své základní měnové jednotky pojmem lira, libra nebo livre: izraelská lira / libra, kyperská lira / libra, maltská lira / libra, turecká lira; porovnej též syrská libra a libanonský livre.
 

 

lira austriaca
Viz rakouská lira.
 

 

liretta
Italská stříbrná mince v hodnotě poloviny liry; odtud její název: liretta = malá lira.
 

 

lis
Čte se, jak se píše. Francouzsky znamená lilie, která je na reliéfu četných francouzských mincí (zlatých i stříbrných). Lis je pak zejména označení ražeb ze 17. století (za Ludvíka XIV.). Zlatý lis (lis d'or) měl hmotnost 4,01 g a reprezentoval hodnotu 7 livres, stříbrný lis (lis d'argent) odpovídal 20 soles; byly raženy i díly.
 

 

lisbonino, lisbonine
Portugalská a brazilská zlatá mince (10,75 g), ražená od roku 1722. Své jméno obdržela podle názvu hlavního města Portugalska, Lisabonu, latinsky Lisbonia. Na americkém kontinentě se tento oblíbený peníz nazýval též johannes.
 

 

lisente
Viz sente.
 

 

liška
Lidové označení peněz podle jejich barvy, jíž mohla být zašlá zlatá nebo barva mědi. V českém prostředí - jak uvádí například Puchmajer - se označení vztahovalo na dukát. Německý název Fuchs ("liška") se zas týkal zejména měděného třífeniku ze 17. a 18. století (který byl ražen například v Soestu a Düsseldorfu).
 

 

litas (lit)
Základní měnová jednotka, kterou zavedla Litva (odtud název) roku 1922; dílčí jednotkou byl centas. Litevské označení zní v singuláru litas, pro číslovku 2 = litu, 3 až 9 = litai a pro desítky = litu. Po provizorní emisi z roku 1922 vyšly pak definitivní papírové peníze v nominálech 5 litai, 10, 20, 50, 100, 500 a 1000 litu, mince v hodnotách 1 litas, 2 litu, 5 litai a 10 litu. Emisním ústavem byla Litevská banka (Lietuvos Bankas). Tyto peníze byly v oběhu do roku 1941.
 

 

litra
Odpovídá pojmu libra; od 6. století před n.l. na Sicílii a v jižní Itálii hmotnostní a později i měnová jednotka (rovnající se římskému asu o 12 unciích). Až do 1. století před n.l. prodělala řadu proměn; byla ražena ve stříbře i v obecných kovech. Ve 20. století představuje litra též arabský název palestinské libry.
 

 

livonese
Ruské stříbrné ražby carevny Alžběty (1741-1762) pro Estonsko, Lotyšsko a Livonsko (odtud název) v nominálech 1/4, 1/2 a 1, které odpovídaly 24, 48 a 96 kopejkám.
 

 

livornino, livornina
Tolar, který razil toskánský vévoda Cosimo III. (1670-1723); měl reliéf přístavu a brány města Livorna.
 

 

livre [livr]
Plurál livres. Francouzský název libry nebo liry, což jsou vesměs synonyma. Hmotnostní a početní jednotka, která se ve francouzském mincovnictví užívala od 9. století. Rovnala se 20 sous nebo 240 deniers. Zprvu jako francouzská, respektive pařížská libra = livre parisis, která zanikla ve 14. století; mezitím se ujala tourská libra = livre tournois. Časem se pak livre stal názvem pro peněžní jednotku, která se od začátku 18. století objevuje již jako papírové platidlo. Na livre zněly také bankovky Johna Lawa - porovnej též écu de banque - a později i hojné asignáty. Jako mince byl ražen do roku 1793 (tehdy ještě v násobcích 6 a 24, ve stříbře a ve zlatě). Roku 1795 jej nahradil francouzský frank. Název livre se používal i ve 20. století pro liru nebo libru například v oblasti Blízkého východu, kde se projevovaly francouzské vlivy. Do současné doby zůstal libanonský livre, dříve i turecká lira byla na papírových platidlech uváděna jako livre, podobně jako syrská libra, respektive syrsko-libanonský livre.
 

 

lobančik
Ruský název pro nizozemský dukát, který byl v Rusku přes protesty nizozemské vlády oficiálně napodobován, protože se stal oblíbenou mincí, zejména v ruském zahraničním obchodě. Na líci tohoto peníze je postava vojáka ve zbroji, podle níž dostala mince své jméno: vojáka, který právě nastoupil vojenskou službu, "zalobančili" (oholili mu leb). Viz též arápčik.
 

 

loti
Plurál maloti. Název měnové jednotky, kterou vydává Lesotho, kde byl původně oficiálním oběživem jihoafrický rand. Dílčí jednotkou loti je sente (1/100). Mince, vycházející od roku 1966, ražené v malých nákladech (5000 kusů) ze stříbra a zlata, byly zprvu určeny pouze pro sběratelský trh. Od roku 1979 jsou však raženy i z obecných kovů. Od roku 1980 vydává Lesotho Monethary Authority papírová platidla v nominálech 2, 5 a 10 maloti. V emisní činnosti pokračuje od roku 1982 Ústřední banka Lesotha (Central Bank of Lesotho), jejíž bankovky mají hodnoty 2, 5, 10, 20 a 50.
 

 

louis au poupon [lui o pupon]
Přezdívka pro écu blanc francouzského krále Ludvíka XVI. (1773-1789), jehož dětská podobizna tvoří reliéf této mince (poupon = panenka, loutka na hraní). V Itálii se mu přezdívalo popone.
 

 

louisdor, louis d'or, louis
Od 17. století hlavní francouzská zlatá mince. Poprvé ražena roku 1640. Původně měla hodnotu 10 livres, tedy to byla pistole. Její hmotnost se časem proměňovala, v závěru 18. století činila 7,60 g. Roku 1803 byl louisdor nahrazen zlatým frankem. Také reliéf doznal řadu proměn: nejprve poprsí Ludvíka XIII. (1610-1643) (francouzsky Louis - odtud název mince), které po Velké francouzské revoluci vystřídal symbol republiky, přičemž však název louis, louisdor zůstal.
 

 

louis blanc, louis d'argent [lui blan, lui daržan]
Zatímco louisdor (louis d'or) je označení zlaté mince, v tomto případě jde o minci stříbrnou, poprvé vydanou ve Francii roku 1641; viz écu blanc.
 

 

Iovecký tolar
V 17. a 18. století řada mincovních pánů vydala ražby k příležitosti honů, jichž se zúčastnili. Lze jmenovat například tolar habsburského panovníka Ferdinanda II. (1619-1637); v ražbě pokračoval i Ferdinand III. (1637-1657). Ačkoli tolar je mince zásadně stříbrná, tyto ražby jsou někdy i ve zlatě.
 

 

lucemburský frank
Viz frank. Dnešní měnová jednotka v Lucembursku; zavedena roku 1848, dělí se na 100 centimů. Většinou paritní s belgickým frankem, i když v určitých obdobích se od něho odchylovala. Emisním ústavem je Mezinárodní lucemburská banka (Banque Internationale à Luxembourg), jejíž papírové peníze mají nominál 100; dalším vydavatelem je Velkovévodství lucemburské (Grand-Duché de Luxembourg), jehož papírová platidla jsou v hodnotách 10, 20, 50 a 100. Mince pak mají nominály 1, 5, 10, 20, 100 a 250 lucemburských franků. Na platidlech se většinou uvádí zkratka Fr nebo francouzsky franc, ale též plný domácí název frang.
 

 

Ludwigsdor
Zlatá pistole, kterou razili v Hesensku-Darmstadtu velkovévodové jménem Ludvík (= Ludwig), panující v letech 1739 -1848.
 

 

luhlanga
Svazijská měnová jednotka z roku 1968, kdy Svazijsko získalo samostatnost. K této příležitosti byly vydány pamětní mince, jejichž základní měnovou jednotkou byla luhlanga (ražena ve stříbře), dělící se na 100 centů. Jejím násobkem bylo lilangeni (mince ražena ve zlatě), jež se však od roku 1974 stalo základní měnovou jednotkou - a luhlanga zanikla.
 

 

luigi [luidži]
Italské označení pro louisdor, louis.
 

 

luigino [luidžíno]
Oblíbená napodobenlna francouzské stříbrné mince Ludvíka XIII. (1610-1643) v hodnotě 5 soles; byla ražena v Itálii (zejména v Lucce a Janově) a určena zvláště pro obchod s Levantou. Mince měla hodnotu 8 soldi. Viz louis blanc.
 

 

lübišský šilink
Roku 1432 vytvořila čtyři severoněmecká města, Hamburk, Lübeck, Lüneburk a Wismar měnovou unii, podle níž pak razila stříbrné šilinky o hmotnosti 1,6 g. Po staletí hrály významnou roli v peněžnictví v severozápadním Německu a ve Skandinávii. Na platidlech je text SCHILLING LÜBISCH.
 

 

lwei
Znění v singuláru i plurálu stejné. Od roku 1977 dílčí měnová jednotka v Angole. 100 Iwei = 1 kwanza. Název podle angolské řeky Luei, přítoku největší angolské řeky Cuanza, kde probíhaly rozhořčené boje proti portugalským kolonizátorům.