K

kábulská rupie
Viz rupie. Do roku 1926 hlavní peněžní jednotka v Afghánistánu; 15 kábulských rupií se rovnalo 1 zlatému amání. Naproti tomu její částí byly 2 kirán = 3 abbásí = 6 sanar = 12 šáhí = 60 pajsa.
 

kačka, kačenka
Lidové pojmenování československé koruny, pocházející z doby první republiky, podle tehdejší zkratky Kč.
 

kahavanu
Mince z území Srí Lanky, kde byla ražena od 10. století, původně ve zlatě, později i v jiných kovech.
 

kalanju
Molucký bob o průměrné hmotnosti 2,9-3,5 g, který sloužil v oblasti indického subkontinentu jako hmotnostní jednotka. Pod tímto názvem se uvádí také měděná mince ze Srí Lanky.
 

kalíšky
Nouzové peníze z husitské doby, ražené údajně z bohoslužebného náčiní, tedy také z kalichů; odtud jejich pojmenování.
 

kalendářní tolar
Papežské scudo, které dal razit papež Řehoř XIII. roku 1582 k oslavě zavedení nového gregoriánského kalendáře.
 

kamerunský frank
Kamerun je součástí měnového společenství, které má společnou jednotku středoafrický frank CFA, již vydává Banka států střední Afriky (Banque des États de l'Afrique Centrale). Zatímco na rubní straně mají papírová platidla vzor, který je společný pro všechny státy tohoto seskupení, na líci jsou pak samostatné motivy s označením státu RÉPUBLIQUE UNIE DU CAMEROUN / UNITED REPUBLIC OF CAMEROON. V roce 1970 vydal Kamerun pod vlastním jménem sérii mincí ražených ve stříbře a ve zlatě, v nominálech 1000, 3000, 5000,10 000 a 20 000.
 

kanadský dolar
Viz dolar. Dnešní měnová jednotka v Kanadě. Její dějiny sahají k roku 1853, přičemž první kanadský papírový dolar byl zaveden roku 1870. Dělí se na 100 centů (ve francouzské části Kanady se dolaru říkalo někdy piastr; dělil se na 100 sous). Emisním ústavem je v současné době Kanadská banka (Bank of Canada / Banque du Canada). Papírové peníze mají nominály 1, 2, 5, 10, 20, 50, 100 a 1000, mince (většinou pamětní ražby ze stříbra a zlata) v hodnotách 1, 5, 10, 20, 50 a 100 kanadských dolarů. I když původně byl paritní s americkým dolarem, v posledních desetiletích se jejich hodnota odlišuje.
 

kapverdské escudo
Viz escudo. Základní měnová jednotka na Kapverdách; dělil se na 100 centavos. Emisním ústavem je od roku 1976 Kapverdská banka (Banco de Cabo Verde), která vydává papírové peníze s nominály 100, 500 a 1000, mince jsou v hodnotě 1, 2 1/2, 10, 20 a 50 kapverdských escudos.
 

karbovanec
Z německého Kerbe "vrub, zářez". Pojmenování rublu na Ukrajině, v Bělorusku a Malé Rusi. V letech 1917 a 1918 byly vydány papírové karbovance na Ukrajině. Za německé okupace v Ietech 1942-1944 se na Ukrajině znovu užíval název karbovanec; papírové peníze vydané Ústřední ukrajinskou bankou měly nominály 1, 2, 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 karbovanců.
 

karen
Viz kirán.
 

Karldor, Karolin
Jihoněmecká zlatá mince zavedená bavorským kurfiřtem Karlem Albertem (1726 až 1745). Při obsahu 7,5 g zlata se rovnala 10 zlatým. Její skutečná hodnota však časem poněkud kolísala. Ražbu napodobovala v 18. století celá řada vydavatelů na německém územi, například Württembersko, Hesensko, Darmstadt, Würzburg, Nasavsko aj. Porovnej též carolin.
 

karlovský dukát
Československý dukát ražený od roku 1978. Název podle reliéfu Karla IV., který tyto ražby nesou. Autory návrhů jsou P. Formánek (jednodukát), A. Peter (dvoudukát) a Z. Kolářský (pěti a desetidukát).
 

karša, karšapana
Původně indická hmotnostní jednotka. Později od 3. století před n.l. až do 4. století n.l., označení stříbrné mince obíhající na území Ándhry. Viz též keš.
 

karub
Viz charrúb.
 

kas
Dánská koloniální mince z olova nebo mědi pro území Tranquebar na východním pobřeží Přední Indie; ražena od 17. století do roku 1845, kdy kolonie přešla pod britskou správu, 1 indická rupie = 704, respektive 640 kas.
 

kasu
Původně indická hmotnostní jednotka, která je na území Srí Lanky zmiňována od 8. století. Od 13. století měděné mince, jichž 100 = 1 fanam. V 18. století byly v Travankóru vydávány peníze také v nominálech kasu. Viz též keš.
 

katanžský frank
Viz frank. Když se Katanga v roce 1960 odtrhla od Konga (Kinshasa), zavedla vlastní měnovou jednotku, dělící se na 100 centimů. Papírové peníze vydávala Národní katanžská banka (Banque Nationale du Katanga) v nominálech 10, 20, 50, 100, 500 a 1000. V roce 1963 nastoupil na celém území opět konžský frank.
 

katarsko-dubajský rijál
Viz rijál. Měnová jednotka vytvořená v roce 1966 pro Katar a arabské emiráty na Arabském poloostrově, kde nahradila saúdský rijál. Dělila se na 100 dirhamů. Emisní institucí byl Katarsko-dubajský měnový úřad (Qatar-Dubai Currency Board). Papírové peníze v nominálech 1/4, 1/2, 1, 5, 10, 20, 50 a 100 katarsko-dubajských rijálů byly oběživem do roku 1973, kdy nastoupil jednak dirham Spojených arabských emirátů, jednak katarský rijál.
 

katarský ríjál
Viz rijál. Dnešní měnová jednotka v Kataru, kde nahradila katarsko-dubajský rijál. Dělí se na 100 dirhamů. Katarská peněžní agentura (Qatar Monetary Agency) vydává papírové peníze v nominálech 1, 5, 10, 50, 100 a 500 katarských rijálů.
 

kauri
Porovnej cowrie a cauri. Ulity mořských mlžů Cypraea moneta, velké 1-2 cm (nalézají se za jarních přílivů zejména na Maledivách), které se používaly jako primitivni platidlo údajně již dlouho před naším letopočtem na území Číny, dále v oblastech kolem Indického oceánu i v západní Africe. Jejich směnná hodnota se místně i časově různila. V Indii činila v 19. století údajně 2560 kauri na 1 indickou rupii. Údaj z roku 1855 hovoří o tom, že na území Thajska mělo 7200 kauri hodnotu 1 indické rupie. V Ugandě se cenil do roku 1897 1 penny na 50 kauri, v Angole 1 macuta na 2000 kauri.
 

kazbekí
Perská měděná mince ze 16.-19. století v hodnotě 5 dínárů; její hmotnost a hodnota se však různily podle místa i doby.
 

kebír
Stříbrná mince obíhající na Arabském poloostrově a v Etiopii jako díl tereziánského tolaru.
 

keneta
Drobná havajská bronzová mince z období 19. století v hodnotě 1 centu.
 

keňský šilink
Viz šilink. Dnešní měnová jednotka v Keni, kde roku 1966 nahradila v paritě dosavadní východoafrický šilink. Dělí se na 100 centú. Emisním ústavem je Ústřední keňská banka (Banki Kuu Ya Kenya / Central Bank of Kenya). Papírové peníze mají hodnoty 5, 10, 20, 50 a 100, přičemž měnová jednotka je uváděna jednak svahilsky (shilingi), jednak anglicky (shilling). Mince (většinou pamětní ražby) mají nominály v rozmezí 1-500 keňských šilinků.
 

keration
Původně zrnko ze svatojánského chleba, představující římskou jednotku hmotnosti (v přepočtu 0,19 g). Stříbrná mince této hodnoty viz siliqua. Souvisí s ním dodnes užívaná hmotnostní jednotka pro drahé kovy a drahokamy - karát.
 

keser
Početní jednotka v turecké oblasti, zejména v 18. a 19. století, kdy se penfze uchovávaly v kožených měšcích. Takový měšec stříbra - zvaný právě keser - odpovídal 500 piastrů, 20 000 para nebo 60 000 asper. Snad právě odtud by se dalo lépe pochopit známé rčení "běhá jak s keserem".
 

keš
Ze sanskrtského karša a tamilského kasu. V dlouhé historii asijského peněžnictví rozšířený název, který představuje početní i měnovou jednotku, jakož i obecné označení peněz (též kas, anglicky cash, francouzsky cache). V oblasti Indie, jihovýchodní Asie a Číny se užíval jako pojmenování mincí, které byly od 6. století před n.l. opatřovány čtvercovým otvorem, aby mohly být navlékány na provázek; od 14. století i označení papírových peněz. Na území Indie představoval keš po staletí drobnou měnovou jednotku, když 3360 keš = 168 falus = 42 fanam = 1 pagoda. Názvu se užívalo také v Japonsku a v oblasti Indonésie. Viz též čchien.
 

kharub, kharrube
Viz charrúb.
 

khoums
Francouzské označení mauretánské dílčí měnové jednotky chums.
 

kilo
Lidové označení stokoruny, vycházející snad ze srovnání, že 100 dkg = 1 kg, pak tedy 100 korun = kilo.
 

kina
Měnová jednotka, kterou má v dnešní době Papua - Nová Guinea. Dělí se na 100 toea. Papírové peníze v hodnotách 2, 5, 10 a 20 kina vydává Bank of Papua New Guinea, mince mají hodnoty 1, 5 a 10 kina.
 

kinšár
Dínár kinšár, arabské označení pro minci denárového typu, kterou razili křesťanští panovníci ve Španělsku. Ibráhím íbn Jakúb užívá toto označení pro český denár ve své zprávě pro kordobského chalífu o Praze a cenách na pražském trhu v době jeho návštěvy v roce 965. Viz šátečky.
 

kip
Základní měnová jednotka v Laosu; byla zavedena roku 1955, aby nahradila indočínský piastr. Při ustavení se 1 kip rovnal 10 francouzským frankům. Dílčí jednotkou je at. Emise papírových peněz z roku 1980 má stupnici nominálů 1, 5, 10, 20 a 50.
 

kirán (krán, karen, qiran, giran)
Název perské stříbrné mince rovnající se 20 šáhí. V polovině 19. století měla hmotnost 4,98 g. Roku 1932 ji jako měnovou jednotku vystřídal íránský rijál. V Afghánistánu byla do roku 1927 dílčí jednotkou (1/2 kábulské rupie).
 

kiribatský dolar
Základní měnová jednotka, v níž vydává vlastní platidla Kiribati, kde jinak obíhá australský dolar. Dělí se na 100 centů. Jsou určeny zejména pro sběratelský trh.
 

kirš (girš, gerš, ghúruš, gruš, guerch, qurus, quirsch, kurus)
Viz též kurúš. Pojmenování odvozeno od slova grossus, groš. Je zároveň synonymem pro piastr, zejména v měnovém systému osmanských sultánů, kteří před zavedením vlastní těžké stříbrné mince zvané kurúš používali s oblibou stříbrné ražby tolarového typu (viz levantský tolar) evropských křesťanských států. Z tureckého měnového systému se pak rozšířil tento nominál - s různě obměňovaným názvem zejména v těch oblastech severní Afriky a Blízkého východu, které byly v 18.-19. století součástí osmanské říše. Název se také užíval na území Etiopie. V současné době je kirš dílčí měnovou jednotkou, kterou má egyptská libra / ginía a súdánská libra / džinía. Od roku 1948 též nejnižší měnová jednotka v Sýrii, když 100 kiršů (= piastrů) = syrská libra. V roce 1928 se v Saúdské Arábii stal dílčí jednotkou saúdského rijálu.
 

kladský haléř
Viz haléř. Drobná stříbrná mince s českým lvem a malým písmenem G. Tyto peníze hojně obíhaly i v Čechách za vlády krále Jiřího z Poděhrad.
 

klipa
Viz hranáč.
 

klippe, klipping
V pravém slova smyslu "nastříhaný". Konkrétně skandinávské hranaté mince ze 16.-17. století, zejména z oblasti Dánska a Švédska. Porovnej též hranáč.
 

knížecí groš
Německy Fürstengroschen. Viz Groschen. Stříbrná grošová mince, kterou prvně razil v 15. století míšeňský kurfiřt Bedřich II. a jeho bratr durynský markrabě Vilém III., po nich pak i další říšská knížata. Od roku 1572 měly tyto groše ve svém reliéfu říšské jablko (viz groš s jablkem). Šlo jich 21, později 24 na říšský tolar. Obíhaly ve stále větším množství. Od konce 16. století byl tento peníz označován též jako dobrý groš.
 

koban
Japonské zlaté mince elipsovitého tvaru (viz ban) ze 16.-19. století; platily 1 bu. Zprvu měly hmotnost 17,80 g, v roce 1860 již jen 3,30 g.
 

kobo
V původním jazyce nesklonné. Dílčí měnová jednotka, kterou dnes užívá Nigérie: Reprezentuje setinu naira. Mince mají nomináty 1/2, 1, 5, 10 a 25; hodnota 50 kobo je v papírovém provedení.
 

kolo
Lidový název, který má mezinárodní charakter. U nás pro stovkovou bankovku. V ruské hantýrce koleso (kolo) znamená označení pro rubl. Ve francouzštině roue à l'arrière ("zadní kolo") = pětifrank; rond ("kolo, kruh") = 1 sou. V angličtině coach wheel ("kočárové kolo") = velká stříbrná mince; nebo cart wheel bylo označení velké měděné mince. Podobně v němčině Rad ("kolo") = tolar.
 

kolumbijské escudo
Viz escudo. Zlatá kolumbijská mince z 18. a 19. století, která měla hodnotu 16 reales.
 

kolumbijské peso
Viz peso. Dnešní měnová jednotka v Kolumbii. S osamostatněním v roce 1819 bylo opuštěno španělské peso a zavedeno vlastní kolumbijské peso, dělící se na tradičních 8 reales. Teprve od roku 1847, kdy byla zavedena desítková soustava, se kolumbijské peso dělilo na 10 reales, dílčí jednotkou bylo také decimo, a od roku 1872 se již dělí na 100 centavos. V současné době je emisním ústavem Banka Kolumbijské republiky (El Banco de la República de Colombia). Papírové peníze mají nominály 1, 2, 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1000, a jejich měnová jednotka zní na peso oro. Současné oběžné mince mají hodnoty 1, 2 a 5, přičemž jejich měnová jednotka je uváděna jako peso. Vyšší nominály mincí (až do 15 000 kolumbijských pesos) jsou raženy ve stříbře a zlatě pro sběratelské účely. Zatímco nižší nominály papírových peněz jsou z oběhu postupně vytlačovány, v roce 1983 byly naproti tomu dodatečně vydány bankovky v hodnotě 2000.
 

kolumbijský kondor
Viz kondor. Název zlaté mince, která byla zavedena v Kolumbii roku 1853. Původně o hmotnosti 14,76 g, vyjadřovala hodnotu 10 kolumbijských pesos. Byly raženy násobky i díly.
 

komorský frank
Viz frank. Základní měnová jednotka, kterou dnes užívají Komory, kde obíhal od roku 1945 frank CFA. Papírové peníze v hodnotách 500, 1000 a 5000 vydal v roce 1976 Emisní ústav Komor (Institut d'Emission des Comores), který od roku 1984 nahradila Ústřední banka Komor (Banque Centrale des Comores). Dílčí jednotkou (teoretickou) je centime.
 

kondor
Název latinskoamerických mincí (španělsky označovaných condor) s reliéfem symbolického národního ptáka, kondora. Byly raženy zprvu ze zlata, později i z jiných kovů. V podstatě mají hodnotu desetinásobku základní měnové jednotky, tedy konkrétně 10 chilskýrh pesos, 10 kolumbijských pesos nebo 10 sucre. Viz ekvádorský kondor, chilský kondor a kolumbijský kondor.
 

konvenční tolar
Viz tolar. Zaveden roku 1753 na základě konvence mezi Bavorskem a Rakouskem, k níž přistoupily i další německé státy. V zemích, které podepsaly měnovou konvenci, se dva zlaté / guldeny rovnaly 1 konvenčnímu tolaru, který - ražen ze stříbra - měl hmotnost 23,38 g. Roku 1857 místo něho nastoupil spolkový tolar.
 

konžský frank 1.
Možno psát i kongský. Viz frank. Základní měnová jednotka (dělící se na 100 centimů), jež obíhala na území označovaném jako Kongo, Belgické Kongo, Kongo (Kinshasa) - nyní Zair. První období reprezentují platidla státu Kongo, ustaveného roku 1885 (pod suverenitou belgického krále), který se od roku 1908 stal belgickou kolonií Belgické Kongo. V tomto časovém úseku byly vydávány mince i papírové peníze, na nichž je nápis ETAT INDÉPENDANT DU CONGO; je zajímavé, že tato papírová platidla byla zavedena v roce 1914 i do peněžního oběhu v Belgii. Druhé období vzniká po roce 1960, kdy bylo vyhlášeno samostatné Kongo (Kinshasa). Emisním ústavem byla zprvu Měnová rada Republiky Kongo (Conseil Monétaire de la République du Congo), jež vydala papírová platidla v nominálech 100, 1000 a 5000 konžských franků, později pak Národní banka Konga (Banque Nationale du Congo), jež dala do oběhu bankovky v hodnotách 20, 50, 100, 500 a 1000. V omezeném rozsahu vyšly i mince. Od roku 1967 nastoupila nová měnová jednotka zair.
 

konžský frank 2.
Na území Konga, dřive označovaném jako Kongo (Brazzaville), které od 31.12. 1969 má oficiální název Konžská lidová republika, je oběživem středoafrický frank CFA. Papírové peníze, které vydává Banka států střední Afriky (Banque des États de l'Afrique Centrale), mají na rubní straně vzor společný pro všechny státy tohoto seskupení; na lícní straně pak mají samostatný výtvarný motiv s označením státu REPUBLIQUE POPULAIRE DU CONGO. Nominálová stupnice 500-10 000. Také byly vydány mince se jménem tohoto státu.
 

kopejka
Ruská stříbrná mince ražená od roku 1534. Její název se populárně vykládá z původního reliéfu mince, kde sv. Jiří kopím (rusky kopjo) zabíjí draka. Daleko přijatelnější je však vysvětlení od ruského kopiť = hromadit, kupit. Kopejka se stala nejrozšířenější drobnou ruskou mincí, jíž šlo 100 kusů na 1 rubl. Byla ražena v násobcích i v dílech. Mince v hodnotě 1/2 kopejky viz děnga, 1/4 kopejky poluška, 1/8 kopejky polupoluška; 10 kopejek = grivennik; 25 kopejek = polupoltina, 50 kopejek = poltina. První kopejky sovětského měnového systému začaly vycházet od roku 1921; od té doby nesou na líci sovětský státní znak a na rubu označení nominálu. Kopejka byla také stým dílem akša, měnové jednotky, kterou měla Tuva.
 

koppartplät mynt
Švédský název pro peníze z velkých měděných čtyřhranných desek; byly zavedeny ve Švédsku roku 1644 a představují největší a nejtěžší mince světa. Měly nominály 1, 2, 4, 8 a 10 švédských tolarů. Jedna měděná deska, která měla hodnotu 10 dalers ( = stříbrné měny), měřila 30 x 70 cm a měla hmotnost 19,7 kg. Tato platidla vznikla na základě velkého rozvoje těžby mědi a jejich posláním bylo umožnit krytí značných válečných vydání. Šlo o peníze, jejichž hodnota byla vyjádřena skutečnou hodnotou mědi.
 

korona
Maďarský název koruny. Viz uherská koruna a maďarská koruna.
 

Körtling
Z německého Kurzling, jímž byl v Dolním Sasku označován krátký (= kurz), tedy malý groš, ražený od 14. století, jmenovitě v Göttingenu. Po tomto vzoru jej později razili i jiní vydavatelé na německém území. Označení časem přešlo také na jiné mince (například 1/3 mariánského groše).
 

koruna
Název četných evropských měnových jednotek pojmenovaných podle znaku panovnické moci - královské nebo císařské koruny. Původně ji proto zavedly země, které byly monarchiemi. Za nejstarší platí francouzský couronne, z dalších pak anglický crown. Dánsko reprezentuje ve starším období corona danica. V Portugalsku platila coroa, zatímco španělská corona se stala známější pod názvem escudo. Roku 1871 zavedlo Německo své zlaté ražby - viz německá koruna. V Rakousko-Uhersku byla korunová měna zavedena roku 1892 (viz rakousko-uherská koruna); vzhledem k dualistickému uspořádání státu měla platidla v Rakousku (rakouská koruna) a v Uhersku (uherská koruna) odlišný charakter. Po první světové válce viz maďarská koruna. V roce 1928 pojmenovalo Estonsko peněžní jednotku také korunou (estonská koruna). U nás se zrodila roku 1919 československá koruna. V době nesvobody - od roku 1939 do 1945 - existovala českomoravská koruna a slovenská koruna. Zvláštní měnovou jednotkou byla u nás za nacistické okupace také terezínská koruna. Z jazykových tvarů viz ještě coroană, coroin, korona, krona, króna, krone, Krone a kroon.
 

korunový tolar
Měnová jednotka Rakouského Nizozemí; nahradila zde roku 1755 někdejší dukaton. Stříbrná mince o hmotnosti 29,44 g obdržela název podle tří korun umístěných v hořejších třech rozích kříže na mincovním poli. Rozšířila se i do Rakouska (pražská mincovna ji razila v letech 1795-1797). Po osvobozenecké válce v letech 1813-1815, kdy se Nizozemí zbavilo své závislosti, korunový tolar ztratil území, pro jehož oběh byl určen. Za této situace si jej přivlastnily jihoněmecké státy Bavorsko, Württembersko, Bádensko, Hesensko-Darmstadt a Meiningen, kde až do roku 1830 reprezentoval tolarovou minci. Svého oprávnění pozbyl německo-rakouskou mincovní konvencí z roku 1857 (viz spolkový tolar).
 

kostarické escudo
Viz escudo. Zlatá mince rovnající se 16 reales; byla součástí oběživa v Kostarice v 19. století (do měnové reformy v roce 1896) a měla hodnotu 2 kostarických pesos.
 

kostarické peso
Základní měnová jednotka na území Kostariky v letech 1847-1896; původně se dělila jako tradiční peso na 8 reales, teprve po roce 1864 na 100 centavos. Původní hmotnost stříbrné mince byla 27 g. Dvojitý nominál ve zlatě = kostarické escudo. Roku 1896 nastoupil kostarický colón.
 

kostarický colón
Viz colón. Dnešní měnová jednotka v Kostarice; byla zavedena roku 1895, kdy nahradila kostarické peso. Dělí se na 100 centimos (výjimečně v letech 1917-1919 se razilo centavo). Zprvu zlaté mince v nominálech 2, 5, 10 a 20 kostarických colónes (o hmotnosti 1,55, 3,89, 7,78 a 15,56 g). Papírové peníze vydávaly do roku 1914 čtyři soukromé banky. V současné době je emisním ústavem Ústřední kostarická banka (Banco Central de Costa Rica). Bankovky mají hodnoty 5,10, 20, 50, 100, 500 a 1000, mince pak nominály 1 kostarický colón a 2 kostarické colónes.
 

koula
Přestože Tonga používala do roku 1966 tongskou libru, razila roku 1962 ještě zlaté mince o hmotnosti 32,50 g, označované jako koula; tato měnová jednotka měla hodnotu 16 tongských liber. Byly vydány i díly (1/2 a 1/4 koula). Tato emise byla zhotovena také v platině pro sběratelský trh.
 

krajcar
Plurál krajcary. Polsky krejcar, který obíhal zejména na polském území pod rakouskou nadvládou. Viz též krucierz.
 

krajczár, krajcár
Maďarský název pro krejcar.
 

krán
Viz kirán.
 

kreditivsedlar (credityf zedel)
Označení prvních švédských bankovek, které byly současně prvními papírovými penězi na evropském území (zavedeny Stockholmskou bankou roku 1661). Byly vydány v dlouhé sérii 22 hodnot: 12 1/2, 25, 50, 100, 150, 200, 250, 300, 350, 400, 450, 500, 550, 600, 650, 700, 750, 800, 850, 900, 950 a 1000 (později k nim přibyly ještě nominály 5 a 10); zněly v podstatě na čtyři současné švédské měnové jednotky, a to švédský tolar (jednak stříbrné měny, jednak měděné měny), riksdaler (specie) a údajně i na dukát. Tyto papírové peníze byly opatřeny suchými pečetěmi a vlastnoručními podpisy osmi bankovních představitelů, kteří tak stvrzovali nárok na vyplacení určité sumy a v určité měně. Odtud i název bankovky, pocházející z latinského creditivus ("důvěryhodný"); tedy list (= sedlar = zedel = cedule) spočívající na důvěře. Významově srovnej francouzské papírové peníze billet de confiance. Z našeho území viz též bankocedule.
 

kreditka
Lidové označení pro kreditnyj billet, ruské papírové peníze z let 1843-1917 v hodnotách 1, 3, 5, 10, 25, 50, 100 a 500 rublů.
 

krejcar
Původně tyrolská stříbrná mince z 13. století, ražená na území dnešního italského Meranu poprvé Meinhardem II. Odpovídala 20 veronským denari, a proto byla označována jako dvacetník. Podle místa původu dostala název tirolinus. Později však na základě svého reliéfu (kříž) se začíná uvádět stále častěji jako cruzaer, crucigeri, grucifferi, německy Kreuzer, Kreutzer, česky krejcar, slovensky grajciar, maďarsky krajczár, krajcár, polsky krajcar, rumunsky creiţar atd. To napovídá současně i o jejím pozdějším značném rozšíření v široké středoevropské oblasti. V českých zemích byl krejcar zaveden za Maxmiliána II. (1564-1576), na Slovensku za Leopolda I. (1657-1705); viz též duarius. Jako drobná mince pak platil v různých proměnách až do nástupu koruny v roce 1892. Do 18. století poklesl krejcar z ražby stříbrné na ražbu měděnou. Kromě základního nominálu měl násobky (batzen, respektive pac a půlpac), dále pak trojník, šesták, sedmák, desetník, dvanáctník, patnáctník, sedmnáctník, dvacetník, čtyřiadvacetník aj. Během revolučních událostí v roce 1848 se zvětšoval nedostatek drobných kovových krejcarů, protože si je lidé schovávali; proto byly roku 1849 a znovu roku 1860 vydány papírové státní mincovní poukázky v hodnotě 6 a 10 krejcarů (ve Vídni a v Budapešti), které platily i na našem území prakticky až do roku 1870. V lidovém pojetí ponížil krejcar na malý peníz nepatrné hodnoty ("pro krejcar si dá vrtat koleno", "smrdí krejcarem"). Podle toho pak i označení krejcárkový, krejcarový znamenalo nízkou hodnotu, chudobu.
 

kremnický dukát
Název pro uherský dukát, ražený od 14. století většinou v Kremnici, a také pro rakouský dukát, ražený v této mincovně. Jako kuriozitu lze uvést ražbu tisícidukátu, který si v kremnické mincovně objednal roku 1745 hrabě Pálffy; tato zlatá "mince" měla hmotnost téměř 3,5 kilogramu. V užším smyslu se někdy o kremnickém dukátu hovoří až od 18. století, kdy byla jeho hmotnost upravena na 3,45 g ryzího zlata. Kremnický dukát se razil do roku 1918. Dále viz československý dukát.
 

kroiseios
Zlatý statér, který razil lýdský král Kroisos (560-546) před n.l.
 

krona
Švédský název koruny. Plurál kronor. Viz švédská koruna.
 

króna
Název islandské koruny a faerské koruny. Množné číslo krónur.
 

krone
Dánské a norské označení koruny. Plurál kroner. Viz dánská koruna a norská koruna.
 

Krone
Německy koruna. Plurál Kronen. Viz rakousko-uherská koruna a německá koruna.
 

kroon
Estonsky koruna. Plurál krooni. Viz estonská koruna.
 

krucierz
Polský výraz pro krejcar ražený v 17. století za Zikmunda III. (1587-1632). Mince měla text III.CRV.REG.POL. (= trzy krucierze Królestwa Polskiego).
 

krügerrand
Česky "Krügerův rand". Název zlaté jihoafrické obchodní mince ražené od roku 1967 o hmotnosti 33,93 g a obsahu 31,1 g ryzího zlata, tj. 1 unce. Viz rand (P. Krüger byl jihoafrický státník a v letech 1883-1899 prezident Transvaalu).
 

křížový groš
Míšeňský groš, ražený poprvé za míšeňského panovníka Fridricha II. (1428-1464); v mincovním reliéfu nese malý křížek na straně, čímž se liší od takzvaných knížecích grošů.
 

křížový tolar
Viz albertský tolar. Dále též crocione.
 

kuan
Stará měnová jednotka užívaná na Dálném východě. Na kuan zněly i čínské papírové peníze vydávané od 12. do 14. století. Na vietnamském území viz dong.
 

kubánské peso
Viz peso. Za složitých měnových poměrů na Kubě se již v 19. století objevuje peso v desítkové soustavě (určitý čas se dělilo na 100 centesimos a 1000 milesimos), jinak na 100 centavos. Papírové peníze vydávala řada emisních ústavů; prakticky až do roku 1951 byly oběživem také americké dolary. V současné době je emisním ústavem Kubánská národní banka (Banco Nacional de Cuba). Papírová platidla mají hodnoty 1, 5, 10, 20, 50 a 100 kubánských pesos. Z této řady vybíhá pamětní bankovka na počest Che Guevary, vydaná roku 1983, jež má nominál 3 kubánských pesos.
 

kule
Lidový název zlatého. Odvozen z německého Gulden.
 

kulúnáta
Arabské označení španělského piastru s Herkulovými sloupy; převzato z italského colonnato.
 

kuna
Základní měnová jednotka v Chorvatsku v letech 1941 až 1944. Oficiálně se dělila na 100 banic (viz banica). Byla vytvořena na základě parity s jugoslávským dinárem, který nahrazovala. Po skončení války opět nastoupil jugoslávský dinár, za který se vyměňovalo 40 kun. Papírové peníze v nominálech 1, 2, 10, 20, 50, 100, 1000 a 5000 kun. Emisním ústavem byla Chorvatská státní banka (Hrvatska državna banka).
 

kurúš
Viz kirš. Odtud vede zpět cesta přes ghúruš, gruš až k měnové jednotce groš. Označení mince používané v Turecku od měnové reformy v roce 1933, kdy se stal kurúš stým dílem turecké liry. Mince měly hodnoty 1/2, 1, 2 1/2, 5, 10, 25, 50 a 100, přičemž poslední nominál se již rovnal 1 turecké liře; s postupem času zůstaly jen nominály 1, 5, 10, 25 a 50. Původně se kurúš ještě dělil na 40 para. Na platidlech je psán KURUŞ.
 

kus po osmi
Viz peso.
 

kuvajtský dínár
Viz dínár. Základní měnová jednotka, která vznikla roku 1961 v paritě s britskou librou. Dělí se na 1000 fils. Emisním ústavem je Ústřední kuvajtská banka (Central Bank of Kuwait). Papírové peníze jsou v nominálech 1/4, 1/2, 1, 5 a 10 kuvajtských dínárů.
 

kvača
Viz kwacha.
 

kvarting
Mince v hodnotě 1/4 uherského denáru se ve značném rozsahu razily na Slovensku za panování uherského krále Zikmunda (1387-1437).
 

kvartník, kwartnik
Na zlomu 13.-14. století zahájil Jindřich III. Hlohovský ve Slezsku ražbu těžších dvoustranných stříbrných mincí (na rozdíl od dosavadních brakteátů). Měly hmotnost 1,67 g a dvě tyto mince se pak počítaly na jeden pražský groš. Byly raženy asi do roku 1325. Název znamená čtvrtinu, protože peníz měl hmotnost 1/4 skotu (viz též Halbskoter a półskojec). Od 14. do 16. století to byla hlavní polská mince v hodnotě půlgroše. Porovnej též kvarting.
 

kwacha [kvača]
Měnová jednotka, která v překladu znamená "rozednívání, rozbřesk". Viz malawská kwacha a zambijská kwacha. Na platidlech je uváděna jako KWACHA (v singuláru i plurálu).
 

kwanza
Plurál kwanzas. Od roku 1977 základní měnová jednotka v Angole; nahradila angolské escudo. Byla pojmenována podle nejmohutnější angolské řeky Cuanza, v jejímž okolí probíhaly největší boje proti portugalským kolonizátorům a která byla jistý čas hranicí mezi územím ovládaným partyzány a na druhé straně Portugalci. Mince mají hodnoty 1 kwanza, 2, 5, 10 a 20 kwanzas; bankovky, které vydává Národní angolská banka (Banco Nacional de Angola) jsou v nominálech 20, 50, 100, 500 a 1000. Dílčí měnovou jednotkou je lwei.
 

kyat
Dnešní základní měnová jednotka v Barmě. Její tradice sahá do druhé poloviny 19. století, kdy byly zavedeny (roku 1852) peníze podle evropského vzoru. Stříbrný kyat měl hodnotu 1 indické rupie, zlatý kyat se rovnal 16 indickým rupiím. Jeho dílem byla pya (4 pyas = 1 pe; 2 pe = 1 mu; 2 mu = 1 mat; 10 mat = 1 kyat). Když byla roku 1885 připojena poslední část Barmy k Britské Indii, stala se vládnoucím oběživem indická rupie. Z rámce Indie byla Barma vyčleněna roku 1937 a tehdy také došlo k zavedení barmské rupie. Po získání nezávislosti (1948) se Barma vrátila k historickému pojmenování svých peněz. V roce 1952 zavedla v desítkové soustavě kyat, který se od té doby dělí na 100 pyas. V současné době mají papírové peníze nominály 1, 5, 10, 20, 25, 50 a 100, mince pak hodnotu 1 kyat.
 

kyperská lira / libra
Na platidlech je označována jednak jako lira, jednak jako libra. Základní měnová jednotka na Kypru, která se do roku 1955 dělila na 20 kyperských šilinků a 180 kyperských piastrů. Po zavedení desítkové soustavy se dělila na 1000 mils, od roku 1983 pak na 100 sentů. Emisním ústavem je Ústřední kyperská banka, která vydává bankovky v nominálech 1, 5 a 10. Mince mají nominály 1/2, 1, 2, 5, 10, 20 a 50, přičemž vyšší nominály jsou vesměs pamětní ražby.
 

kyperský piastr
Viz piastr. Dílčí měnová jednotka užívaná na Kypru od 19. století. Byla 9. dílem kyperského šilinku a 180. dílem kyperské liry / libry. Mince byly raženy v nominálech 1/4, 1/2, 1, 3, 4 1/2, 9, 18 a 45 kyperských piastrů - přičemž hodnoty 9, 18 a 45 se rovnaly již vyšší měnové jednotce (1, 2 a 5 kyperským šilinkům). Nominál 3 kyperské piastry byl též vydán v podobě papírového platidla. V roce 1955 byla zavedena desítková soustava; dílčí jednotkou se stal mil.
 

kyperský šilink
Viz šilink. Do roku 1955 dílčí měnová jednotka na Kypru, která se dále dělila na 9 kyperských piastrů. Kyperský šilink byl vydáván jednak v podobě papírových platidel, jednak jako mince; přičemž také byly raženy mince v nominálu 9, 18 a 45 kyperských piastrů, které odpovídaly hodnotě 1, 2 a 5 kyperských šilinků. Na druhé straně 20 kyperských šilinků tvořila 1 kyperskou liru / libru.
 

kyzikénos
Starořecký statér z elektronu (o hmotnosti 16 g), ražený v 6.-4. století před n.l. jak uvádí Xenofón (asi 430-353 před n.l.), představoval tento peníz měsíční žold těžkooděnce; měl hodnotu jako jeden dáreikos. Je nacházen zejména na území jižní části SSSR, Rumunska a Bulharska.