I

ičibu (itzibu)
Viz bu.
 

ikilik
Stříbrná turecká mince (původně o hmotnosti 25,35 g); ražena v 18. a 19. století, poprvé za sultána Selíma III. Měla hodnotu 2 piastrů. Turecky iki = 2.
 

imádí
Název pro jemenskou stříbrnou minci napodobující tereziánský lolar, který byl v této oblasti oblíbeným platidlem. Tato měnová jednotka, existující v letech 1923 až 1963, se dělila na 40 bogšů a 80 halala.
 

imperial
Ruská zlatá mince v hodnotě 10 rublů; ražena od roku 1755, původně o hmotnosti 16,5 g. Později také v podobě bankovky velkého formátu. Dílčí jednotka poluimperiál.
 

imperialis
Císařský denár (0,82 až 0,94 g), ražený původně v Miláně Fridrichem Barbarossou (1152-1190), po něm i dalšími panovníky.
 

inca
Název zlaté mince z 19. století, vydané v Peru v hodnotě 1/2 peruánské libry. V roce 1881 také emise bankovek s tímto měnovým označením, které je odvozeno od titulu předkolumbovského indiánského vládce.
 

indická rupie
K historii viz rupie. Od 19. století do roku 1957 byla v Indii základní měnovou jednotkou indická rupie (obíhající i za hranicemi tohoto území); dělila se na 16 annas, respektive 64 pajsa, nebo 192 pies. Na druhé straně 15 rupií tvořilo 1 muhr. Od zavedení desítkové soustavy v roce 1957 připadalo pak na 1 indickou rupii 100 naja pajsa, od roku 1964 pak 100 pajsa. První papírové peníze vydány roku 1861. Papírové peníze, které v současné době vydává vláda, mají nominál 1, Rezervní banka Indie (Reserve Bank of India) vydává nominály 2, 5, 10, 20, 50 a 100, oběžná mince je v hodnotě 1 indické rupie. Ražby v nominálech 10, 20, 50 a 100 jsou pamětní.
 

indio [indju]
Portugalská stříbrná mince z 15. století (3,3 g).
 

indočínský piastr
Viz piastr. Na území Francouzské Indočíny byl zaveden roku 1885 v podobě stříbrné mince o hmotnosti 27,21 g (vzorem byl americký trade dollar), aby soutěžil s velmi rozšířeným mexickým piastrem. Dělil se na 100 centimů. Je označován též francouzským termínem piastre de commerce ("obchodní piastr"). Papírové peníze vydávala Indočínská banka (Banque de l'Indochine) v nominálech 1, 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 indočínských piastrů. Tato měnová jednotka zanikla, když po roce 1954 Kambodža zavedla svůj riel, Laos kip a na vietnamském území zaveden dong.
 

indonéská rupie / rupiah
Viz rupie a rupiah. Dnešní měnová jednotka v Indonésii; zavedena roku 1949, kdy byl jejím stým dílem stanoven sen (postupující inflace jej učinila časem nepotřebným). Při měnové reformě v roce 1965 se vyměňovalo 1000 starých indonéských rupií za 1 novou. Ale ani ta se neubránila inflačnímu znehodnocování. Indonéská banka (Bank Indonesia) vydává v současné době papírové peníze v nominálech 100, 500, 1000, 5000 a 10 000, přičemž mincovní nominály jsou 1, 2, 5, 10, 25, 50, 100, 2000, 5000 a 100 000; nejvyšší hodnoty ražené ve stříbře a zlatě jsou určeny pro sběratelský trh.
 

indonéský zlatý / gulden
Měnová jednotka zavedená v roce 1946, kdy nahradila válečné okupační peníze (gumpyo). Původně v paritě s nizozemským zlatým / guldenem. V roce 1949 jej nahradila indonéská rupie / rupiah.
 

inti
Základní měnová jednotka v Peru, zavedená k 1. 1. 1985, aby postupně do roku 1987 nahradila peruánský sol v poměru 1:1000. Dělí se na 100 centimos.
 

irácký dínár
Viz dínár. Dnešní měnová jednotka v Iráku; byla zavedena v roce 1931 v paritě s britskou librou, dělí se na 1000 fils. Emisním ústavem je v současné době Ústřední irácká banka (Central Bank of Iraq). Papírové peníze mají nominály 1/4, 1/2, 1, 5, 10 a 25 iráckých dínárů; mince (pamětní) mají hodnoty 1 (ze stříbra) a 5 (ze zlata).
 

íránský rijál
Viz rijál. Dnešní měnová jednotka v Íránu. Zavedena roku 1932. Dělí se na 100 dínárů. Jejich násobkem je pahlaví (= 100 íránských rijálů). Nahradila kirán, v jehož paritě byla původně zavedena. V současné době vydává Bank Markazi papírové peníze v nominálech 100, 200, 500, 1000, 5000 a 10 000, mince mají hodnoty 2, 5, 10 a 20 íránských rijálů.
 

irská Iibra
Viz libra. Základní měnová jednotka v lrsku, které získalo samostatnost v roce 1921; zavedena roku 1927 na základě parity s britskou librou, podle níž se také dělila na 20 šilinků a 240 pencí, a to až do měnové reformy v roce 1971, kdy byla zavedena desítková soustava (100 pencí). Papírové peníze vydávalo zprvu 8 soukromých bank; v současné době je emisním ústavem Central Bank of Ireland (Banc ceannais na h' Éireann). Nominály mají stupnici 1, 5, 10, 20, 50 a 100 irských liber. Irské označení této měnové jednotky = punt. Samostatné mincovnictví irských panovníků se datuje od 9. století do století 19., kdy byly zavedeny britské mince. Naproti tomu papírové peníze začala vydávat Bank of Ireland, založená roku 1782, na jejíž činnost pak navázala řada dalších (soukromých) bank i ve století 19. a 20.
 

islandská koruna
Viz koruna. Dnešní měnová jednotka na Islandu; zavedena roku 1918 v paritě s dánskou korunou, dělí se na 100 aurar (viz eyrir). Islandská cedulová banka (Sedlabanki Islands) vydává papírové peníze v nominálech 10, 50, 100, 500, mince mají hodnoty 1, 5, 10 a 50 islandských korun. Oficiální název je króna.
 

italská Iira
I když má lira na italském území delší dějiny, jako základní měnová jednotka moderní Itálie byla zavedena roku 1862 (v paritě s francouzským frankem); dílčí jednotkou se stalo centesimo. Emisním ústavem byla Italská banka (Banca d'Italia). Papírové peníze měly nominály 500, 1000, 2000, 5000, 10 000, 20 000, 50 000, 100 000, drobné mince byly v hodnotách 1, 2, 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1000 italských lir (bez dílčích jednotek); nejvyšší nominály raženy ze stříbra. Italská lira byla plnoprávným platidlem i v San Marinu a ve Vatikánu, které však vydávají podle dohody s Itálií i své vlastní peníze (sanmarinská lira a vatikánská lira).
 

italské franco
Italská mince ražená podle vzoru francouzského franku na začátku 19. století v Neapolsku, Lucce a Piombinu. Dělila se na 100 centesimi. Do roku 1850 se razila též ve švýcarském kantonu Ticino (Tessin), kde se dělila na 20 soldi. Viz též franco.
 

italskosomálská besa
Plurál bese. (Arabsky = bajza). Bronzová mince v nominálech 1 besa, 2 a 4 bese obíhající od roku 1909 do poloviny dvacátých let v Italském Somálsku. Byla stou částí italskosomálské rupie. Viz též besa.
 

italskosomálská lira
Viz lira. Měnová jednotka zavedená v Italském Somálsku; dělila se na 100 centesimi. V roce 1925 se razily stříbrné mince v nominálech 5 a 10. Od roku 1950 viz somalo.
 

italskosomálská rupie
Viz rupie. Základní měnová jednotka zavedená roku 1909 v Italském Somálsku. Dělila se na 100 bese (viz italskosomálská besa). Od roku 1925 nastoupila italskosomálská lira.
 

izelotte
Turecká stříbrná mince, uváděná též jako zolota.
 

izraelská lira / libra
Základní měnová jednotka v Izraeli, která nahradila v roce 1948 palestinskou libru. Původně v paritě s britskou librou. Její název se uvádí jednak jako lira (plurál lirot), jednak jako libra. Původně se dělila na 1000 prutot (viz pruta), od roku 1960 je její dílčí jednotkou 100 agorot (viz agora). Papírové peníze vydávala Izraelská banka (Bank of Israel); měly nominály 1, 5, 10, 50, 100 a 500 izraelských lir, oběžné mince byly v hodnotách 1/2 a 1 lira. V roce 1980 tuto měnovou jednotku vystřídal šekel.