H

habíbí
Afghánská zlatá mince vysokého nominálu (rovnala se 30 kábulským rupiím); razil ji roku 1929 panovník Habíbuláh Ghází, po němž získala pojmenování.
 

habránky
Lidové pojmenování drobných špatných mincí ze sousedních zemí (zejména rakouských a německých feniků), které v druhé polovině 15. století hojně obíhaly i na našem území, kde byly oficiálně zakazovány jako neberné.
 

haitský gourde
Viz gourde. Současná základní měnová jednotka na Haiti, kde se tento název začíná objevovat již na počátku 19. století, zprvu pro stříbrné ražby, zanedlouho i na papírových penězích. Emisním ústavem je v současné době Haitská banka (Banque de la République d'Haiti). Papírové peníze mají nominály 1, 2, 5, 10, 25, 50, 100, 250 a 500. Dílčí jednotkou jsou centimy.
 

halala
Soudobá dílčí měnová jednotka - stá část - saúdského rijálu. Mince mají nominály 1, 5, 10, 25, 50 a 100 halala. Do roku 1974 také dílčí jednotka jemenského rijálu, který se dělil na 40 bogšů a 80 halala.
 

Halbskoter, Halbschotter
Mince, které razil řád německých rytířů od roku 1370 na polském území. Dva peníze se rovnaly jednotce skot od níž pochází i jméno. Celý nominál skot nebyl ražen. Polský výraz viz półskojec.
 

haléř (halíř)
Od roku 1919 je stou částí československé koruny. Jeho dějiny však sahají až do začátku 13. století, kdy z mincovny ve švábském Hallu vyšla nová stříbrná drobná mince, která podle místa svého vzniku byla nazvána latinsky denarius Hallensis, hallensis, německy Häller, česky pak haléř, slovensky halier. Vzhledem k původní hmotnosti 0,55 g je vidět, že už od svého zrodu byl haléř drobnou mincí (zprvu částí feniku), která se stala tak oblíbenou, že ji do svých měnových soustav zavedla řáda dalších vydavatelů. Již v první polovině 14. století přechází název haléř na náš parvus. Haléř pak figuruje jako polovina peníze a dostává také název malý peníz nebo černý peníz; tehdy to byly převážně jednostranné mince s iniciálou panovníka. Viz též kladský haléř. V historických zemích sé s ním setkáváme až do roku 1619. Svůj vývoj prodělal haléř také na Slovensku v podobě dílu uherského denáru. Například za Zikmunda Lucemburského (1386-1437) to byla 1/2; zákonné ustanovení z roku 1550 přikazovalo také razit haléře v hodnotě 1/3 uherského denáru. Jako měnová jednotka se objevuje haléř na našem území znovu od roku 1892, kdy se stává stým dílem nově zavedené rakouské koruny (německy označovaný jako Heller, maďarsky fillér). První československé mince tohoto označení (dvacetihaléř) byla ražena roku 1921. Není bez zajímavosti, že za první republiky existoval zpočátku také nominál 2 haléře. V roce 1939 se stal haléř dílčí jednotkou českomoravské koruny a jako halier se stal stým dílem slovenské koruny. Přes naše území dospělo označení této měnové jednotky i do Polska (halerz), kde se uplatňovalo od 14. do 18. století, a v oblasti pod rakouskou správou znovu od zavedení korunové měny v roce 1892. Po šest století obíhal haléř také na území Německa (zejména v jeho jižní části). Nehledě k místnímu kolísání platil v podstatě půl feniku - viz též Helling. Ve významném rozsahu se razil zejména v Cáchách nebo v Kolíně nad Rýnem, do 19. století se stal oběživem v Bavorsku, Württembersku, Frankfurtu nad Mohanem (roku 1866 se tam 1 haléř rovnal 1/8 krejcaru) a v Hesensku (1 haléř = 1 fenik). K tomu viz Heller a dále Haller = označení, které se používalo zejména ve Švýcarsku. Ve 20. století byl haléř také stým dílem německé koloniální měny - rupie Německé východní Afriky.
 

half-crown [háfkraun]
Česky půlkoruna. Mince rovnající se dvěma a půl šilinkům (2 šilinky a 6 pencí). Obíhala v Británii od 16. století až do zavedení desítkové měnové soustavy v roce 1971, kdy zanikla. Zprvu ražena ze zlata, později ze stříbra a konečně z obecných kovů. Viz též crown. Byla nominálem, který se používal i v jiných měnách britské měnové oblasti. V Irsku viz leat coroin.
 

halfpenny [hejpny]
Znamená půl penny. Tuto dílčí jednotku zastihujeme na britských ostrovech již v 9. století. Teprve však anglický král Eduard I. (1272-1307) ji razil ve větším rozsahu. Původně stříbrná mince, později z obecných kovů, která přetrvala až do 20. století.
 

halier
Slovenské znění stého dílu československé koruny (viz haléř). Byl také dílčí jednotkou slovenské koruny.
 

Haller
Označení dílčí měnové jednotky, která se do 19. století razila ve Švýcarsku; viz švýcarský šilink. Porovnej též Heller a haléř.
 

hao
Dílčí měnová jednotka, která je jednou desetinou dongu Vietnamské socialistické republiky. Mince mají nominály 1, 2 a 5 hao.
 

hard head [hád hed]
Skotská bilonová mince v hodnotě 1 a půl penny; byla ražena v letech 1555-1588 podle vzoru francouzských hardi d'argent a měla odstranit nedostatek drobných mincí v peněžním oběhu.
 

hardi d'argent [ardy daržán]
Stříbrná francouzská mince o hmotnosti 1,09 g, ražená od 15. století; rovnala se 3 deniers.
 

hasanská peseta (peseta hasaní)
Viz peseta. Měnová jednotka obíhajicí v podobě stříbrných mincí od roku 1881 a v podobě papírových peněz od roku 1906 na území Maroka (do roku 1920), kde doplňovala velice různorodé oběživo. Název podle vládce, sultána Hasana, který ji zavedl. V roce 1917 byla paritní s francouzským frankem.
 

hat piece [het pís]
Skotská zlatá mince ze 16. století (4,53 g), na níž je skotský panovník Jakub Vl. (v letech 1603-1625 Jakub I. Anglický) s kloboukem (anglicky "hat"). Porovnej též bonnet.
 

hau
Označení zlatých mincí, které v roce 1967 razila Tonga, kde základní měnovou jednotkou od roku 1966 je pa'anga. 1 hau = 100 pa'anga. Tyto mince vysoké hodnoty jsou raženy z paladia, stříbrolesklého kovu ze skupiny platinových kovů. Byly tedy určeny pro sběratelský trh.
 

havran
Železný rakousko-uherský dvacetihaléř z doby první světové války; je to lidové posměšné označení, které vychází ze vzhledu černající mince, na níž je vyražen jako státní znak orel.
 

Hälbling
Viz Helling.
 

heidelberské mince
Mince Bedřicha Falckého, který je vydával v Heidelbergu po svém útěku z Čech roku 1620 (dukáty, tolary, půltolary, čtyřiadvacetníky a dvanáctníky). Nesly označení českého krále a zdobil je český lev.
 

hekte
Řecky šestina. Jmenovitě šestina statéru z elektronu; razily ji Kyzikos, Fókaia a Mytilény kolem roku 400 před n. I.
 

Heller
Německé označení haléře, užívané na platidlech vydaných v německé jazykové oblasti. V 18. a 19. století byl měnovou jednotkou ve více jak dvou desítkách německých států. Porovnej také Hallor. Viz též rupie Německé východní Afriky. Jako 1/100 rakousko-uherské koruny byl zaveden roku 1892 a ražen až do konce první světové války; jeho poslední ražby byly ze železa (viz havran).
 

Helling, Hälbling
Německé označení půlfeniku (německy halb = polovina) z období vrcholného středověku. Později se tyto ražby objevily pod názvem Scherf (viz šerf) ve značném rozsahu na území severního Německa, zatímco na jihu obíhaly pod pojmem Heller = haléř.
 

hemiobol
Předpona hemi = řecky "půl". Tedy půlobol, který se razil ve starověkém Řecku a v oblastech, kde základní měnovou jednotkou byla drachma. Viz též obol.
 

henri d'or [ánri dor]
Francouzská zlatá mince Jindřicha II. (= Henri) ze 16. století (hmotnost 3,6 g).
 

hesenský albus
Německy Hessenalbus. Hesenský bílý groš ze 16. století (viz albus); byl v různých obměnách ražen až do 18. století, původně podle mincovní smlouvy mezi Mohučí, Falcí, Kolínem n. R. a Trevírem. Třetinový albus v hodnotě 4 haléřů byl v 16. století nejrozšířenější hesenskou mincí.
 

hexadrachma, hexadrachmon
Antická šestidrachma (viz drachma). Ražena v Kartágu a v Sýrii.
 

hexagram
Roku 615 n.l. se za císaře Hérakleia přikročilo v byzantských mincovnách k ražbě nové stříbrné mince, těžší, než byla miliarense. Jak vyplývá z úplného názvu nomisma hexagramon, měl tento peníz hmotnost 6 řeckých gramů = římských scripul. Protože 1 scripulum = 1,13 g, pak hexagram měl mít ideální hmotnost 6,78 g.
 

hidalgo
Zlatá mince zavedená císařem Maxmiliánem roku 1861 v Mexiku; měla hodnotu 10 mexických pesos, hmotnost 16,91 g. Po císařově pádu se Mexiko vrátilo k tradičním doblonům.
 

holey dollar [houly dalr]
Viz dolar. Peso na území Nového Jižního Walesu bylo roku 1813 pro vysokou hmotnost stříbra upraveno tak, že z jeho středu byl vyseknut okrouhlý kotouček. Kolem otvoru (anglicky hole [houl] = díra - odtud tedy název, který by se dal přeložit jako "děrovaný dolar") byl ražen text NEW SOUTH WALES 1813 a na druhé straně nominální hodnota 5 šilinků. Vyříznutý kotouček se pak nazýval dump a měl hodnotu 15 pencí. Podobně bylo upravováno španělské peso také v oblasti Západoindického souostroví, kde se vyseknutá část nazývala bit (u hesla bit též vyobrazení).
 

honduraské peso
Viz peso. Základní měnová jednotka v Hondurasu v letech 1847-1926. Zprvu se dělila na 8 reales, později na 100 centavos. Hmotnost stříbrné mince byla stanovena původně na 27 g. V současné době viz lempira.
 

hongkongský dolar
Viz dolar. Dnešní základní měnová jednotka v Hongkongu; její počátky jsou již v 19. století. Dělí se na 100 centů. Od roku 1935 mají právo emise 3 obchodní banky (Mercantile Bank Ltd., The Chartered Bank, The Hongkong and Shanghai Banking Corporation). Papírové peníze, které vydávají, mají hodnoty 5, 10, 50, 100, 500 a 1000. Mince mají nominály 1, 2, 5 a 1000 hongkongských dolarů (poslední nominál je ražen ve zlatě pro sběratelské účely).
 

horský groš
Označení pražského groše raženého v Kutné Hoře; tedy kutnohorský = horský.
 

hornský zlatý
Zlaté peníze, které razil lutyšský biskup Jan IX. z Hornu (1484-1506) z velmi špatného, sotva desetikarátového zlata. V Prusku a Polsku se pod tímto termínem obecně uváděly špatné nizozemské zlaté mince.
 

hranáč
Také zvaný útes nebo klipa. Název pro mince ražené na čtyř nebo vícehranném střížku; sloužily zvláštním účelům, jako peníze darovací, nebo nouzové. Z našich domácích ražeb, které se v tomto provedení vyskytovaly od doby Rudolfa II. (1576-1611) do doby Ferdinanda III. (1637-1657) to jsou to zejména malé a bílé groše a pak tolary s jejich díly. Porovnej též klippe.
 

hřivna
Existovala u nás jako jednotka hmotnosti a početní jednotka (původně asi 210 g, později 253 g). Názvem hřivna je označováno primitivní platidlo užívané ve Velkomoravské říši, která ještě nedospěla ke stupni peněžní směny. Jsou to železné sekerovité hřivny, doložené například z nálezů v Mikulčicích. Mají různou velikost (od 5 do 47 cm) i hmotnost (od 8 do 700 g). Ze Slovenska jsou známy z výzkumů v oblasti středního Pováží, hlavně z Pobedimi. Zřejmě se jimi neplatilo na kusy, ale na váhu. Terminologicky porovnej též československá hřivna, z ruského prostředí grivna.
 

hubáček
Rakouský groš Ferdinanda I. (1526-1564); obíhal na našem území ve značném rozsahu. Jde o posměšný název podle typického tvaru rtů tohoto panovníka (jímž se vyznačují do značné míry i další Habsburkové), který je na mincovním reliéfu.
 

husitský haléř
Jednostranná drobná mince, ražená za husitských válek ze špatného stříbra. České ražby měly reliéf dvouocasého lva, moravské (brněnské) jsou se šachovanou orlicí, znojemské mají velké písmeno Z a jihlavské písmeno I ve štítě na prsou orlice, viz haléř.
 

hvid
Dánská mince, ražená od 14. století; zprvu stříbrná, později bilonová. Původní hmotnost 1,27 g. Etymologicky porovnej Witten. Na ražbách ze 17. století se objevuje text HVID DANSK.
 

hwan (hwon, houan)
Označení základní měnové jednotky v Jižní Koreji. V letech 1953-1962 vystřídala na čas jihokorejský won. Při měnové reformě v roce 1953 se hwan vyměňoval za 100 starých jihokorejských wonů. Sám pak prodělal také inflační vývoj, takže v roce 1962 bylo vyměňováno 10 hwanů za 1 nový jihokorejský won.