G

gabunský frank
Na území Gabunu obíhá středoafrický frank CFA. Papírové peníze mají na rubní straně společný vzor pro všechny státy tohoto měnového společenství, které vydává Banka států střední Afriky (Banque des États de l'Afrique Centrale). Na lícní straně mají samostatný motiv s označením státu RÉPUBLIQUE GABONNAISE. Kromě toho vydal Gabun pod vlastním jménem zejména v roce 1960 a 1969 mince pro sběratelský trh v hodnotách od 10 do 20 000.
 

gambijská libra
Viz libra. Zavedena v roce 1964 na základě parity se západoafrickou librou, kterou měla nahradit. Dělila se na 20 šilinků a 240 pencí. Jako emisní instituce figuroval Gambijský měnový úřad (The Gambia Currency Board), který vydal papírové peníze v nominálech 1 a 5. Od roku 1971 viz dalasi.
 

ganza
Oběžná mince z mědi a cínu nebo olova, která v 18. století obíhala na území dnešní Barmy a měla hodnotu 1 1/4 penny.
 

garas [garaš]
Maďarsky groš. Viz uherský groš.
 

gas, gassa, gos
Arabská mince v hodnotě 10 mahmúdí, obíhající v Maskatu.
 

gazeta, gazzeta, gazzetta
Označení benátské mince v hodnotě 2 soldi, ražené od 16. století, která obíhala i v městech a na ostrovech ve východním Středomoří. Na zlomu 18. a 19. století se tato mince (i s řeckými nápisy) razila jmenovitě pro Jónské ostrovy. Etymologický výklad uvádí, že benátské noviny - gazzetti - stály jeden tento peníz, a odtud prý pochází jeho jméno.
 

gdaňský gulden
Viz gulden. Ve svobodném městě Gdaňsku platila po první světové válce marka (německá). Když byla postižena rozsáhlou inflací, zavedl Gdaňsk vlastní měnovou jednotku, gulden, dělící se na 100 feniků. Gdaňská banka (Bank von Danzig) vydávala papírové peníze v nominálech 10, 20, 25, 100, 500 a 1000, mince měly hodnoty 1/2,1, 2, 5, 10 a 25 (poslední hodnota ražena ve zlatě).
 

genovino [dženovíno]
Zlatá mince, známá od 12. století, ražená v Janově (italsky Genova). Měla hodnotu 8 soldi.
 

genevoise [ženevauz]
Mince zavedená roku 1794 v Ženevě (francouzsky Genéve); její ražba byla v následujícím roce opět zrušena.
 

Georgdor
Hannoverská zlatá mince v hodnotě pistole, pojmenovaná podle britských panovníků Jiřího II. (1727-1760) a Jiřího III. (1760-1820) - anglicky George, německy Georg - kteří vládli i Hannoversku. Mince byla poprvé ražena roku 1758, byla však znovu vydávána i ve století devatenáctém.
 

george noble [džódž noubl]
Viz noble. Zlatá anglická mince Jindřicha VIII. (1509-1547), ražená roku 1530; na jejím mincovním reliéfu je znázorněn boj sv. Jiří (= George) s drakem. Hmotnost 4,61 g.
 

gerš
Viz kirš.
 

ghanská libra
Viz libra. Základní měnová jednotka, která platila v Ghaně v letech 1958-1965. Dělila se na 20 šilinků a 240 pencí. Byla původně vydána v paritě se západoafrickou librou. V roce 1965 ji nahradilo cedi.
 

ghúruš
Viz kirš.
 

gibraltarská libra
Viz libra. Současná základní měnová jednotka v Gibraltaru, zavedená roku 1914 v paritě s britskou librou; podle jejího vzoru se dělila na 20 šilinků a 240 pencí. Po vytvoření desítkové soustavy v roce 1971 má 100 pencí. Emisní činnost zajišťuje gibraltarská vláda, která vydává papírové peníze v nominálech 1, 5, 10 a 20 gibraltarských liber a některé nominály mincí. Obíhá vedle britské libry.
 

gigliato [džiljáto]
Italsky giglio = lilie. Označení zejména pro stříbrný groš Karla Roberta z Anjou, který razil tento peníz se znakem lilie prvně v Neapoli roku 1303. Časem se tato mince velice rozšířila po celé oblasti Středomoří.
 

ginía
Egyptský název dnešní egyptské základní měnové jednotky, která se mezinárodně označuje jako libra (viz egyptská libra/ginía). Označení odvozeno od guinea. Srovnej též džinía, název, který se užívá v sousedním Súdánu a Saúdské Arábii. Ginía má dílčí jednotky 100 kiršů a 1000 milímů.
 

giorgino [džordžíno]
Italská grošová mince ze 16.-18. století s reliéfem sv. Jiří; byla ražena ve Ferraře a Modeně.
 

giovannino [džovanýno]
Půlgroš janovské republiky ze 17. století s reliéfem sv. Jana Křtitele.
 

giran
Viz kirán.
 

girš
Viz kirš.
 

giustina [džustýna]
Pojmenování benátských mincí různého druhu z 15. a 16. století s reliéfem sv. Justýny. Všechny však mají na reversu označení měnové jednotky soldo.
 

goaský reis
Měnová jednotka, která se používala v portugalské kolonii Goa (jež byla součástí Portugalské Indie); 300 goaských reis šlo na 1 pardao. Hodnotě 480 goaských reis odpovídalo 600 diuských reis. Viz též reis.
 

gold certificate [gold sertifikit]
Zlatý certifikát. Papírový peníz USA, zavedený roku 1865 z podnětu M. Hillegase, nejvyššího státního finančního představitele. Vydával se pouze proti uložení příslušného množství zlata, za něž byl opět směnitelný. Proto také jeho nominál zní na dollar in gold coin (dolar ve zlaté minci). Tento druh bankovek je nápadný svým tiskovým provedením ve zlatooranžové barvě na reversu. Jejich vysoké nominály - mezi nimiž je i nejvyšší současný nominál světa 100 000 dolarů - předurčovaly tyto bankovky k ulehčení transakcí zlatého kovu mezi bankami. Nejsou tedy součástí normálního peněžního oběhu; prakticky se předávaly mezi peněžními ústavy na podpis. Viz americký dolar. Porovnej též silver certificate.
 

golde
Sierra Leone má v současné době základní měnovou jednotku leone. Kromě toho vydává pro sběratelský trh mince ražené ve zlatě, platině či paladiu, na nichž je měnová jednotka označena jako GOLDE. Podle základní jednotky o hmotnosti 54,54 g zlata byly v roce 1966 též vydány díly, v roce 1975 a 1980 i násobky tohoto nominálu, přičemž 5 golde obsahovalo 15,98 g a 10 golde 57,60 g zlata.
 

Goldgulden
Viz zlatý.
 

görtzský tolar
Viz švédský tolar. Švédská měděná mince ražená v letech 1715-1719 z podnětu královského finančního poradce Görtze; tímto způsobem měly být získány peníze na válečná vydání. Těchto tolarů bylo pak v oběhu asi 20 miliónů kusů. Po uzavření míru roku 1721 byla jejich nominální hodnota bez dalšího snížena na polovinu a zanedlouho byly vůbec staženy z oběhu, přičemž jejich vlastníci obdrželi jen malou náhradu.
 

Gosler (Gösger)
Goslarský fenikový peníz. Zprvu půlfenik dolnosaského města Goslaru, v 16. století se však název rozšířil i na různé jiné, zejména vestfálské drobné mince.
 

gosseler
Nizozemské označení Gosleru, který byl v letech 1543-1555 společně ražen nizozemskými městy Deventer, Campen a Zwolle. Stříbrný peníz o hmotnosti 3,97 g. Roku 1561 dala tato města do oběhu také mince v hodnotě 10 gosseler.
 

gouden
Nizozemsky "zlatý". Gouden crone - viz couronne d'or. Gouden lam - viz angel d'or. Gouden vliezen - viz toison d'or. Porovnej též gulden.
 

gourde [gurd]
Francouzsky znamená "tykev" nebo "polní láhev"; k tomu též španělsky gordo - "tlustý". Od 18. století rozšířený název v oblasti západoindického souostroví pro peso nebo i jeho rozřezané díly (viz cut money), které se zde používaly v 19. století; anglicky byly tyto díly označovány jako gurd. Od 19. století se používá označení gourde pro základní měnovou jednotku na Haiti - viz haitský gourde.
 

grain [grejn]
Plurál grains. Anglický výraz pro italské grano. Měděné mince ražené od roku 1827 ve velmi nízké hodnotě (1/3 farthing) pro Maltu.
 

granadino (grenadino)
Měnová jednotka v Kolumbii (v letech 1831-1857 oficiálně nazývaná Nová Granada - odtud název). Když Kolumbie zavedla roku 1847 desítkovou soustavu (kolumbijské peso = 100 centavos), souběžně zde obíhalo granadino (do roku 1871), které se dělilo po starším způsobu na 8 reales.
 

grand blanc au soleil [gran blan o solej]
Francouzsky "velký bílý (groš) se sluncem". Viz blanc. Francouzská stříbrná mince, poprvé ražená roku 1475 za krále Ludvíka XI.; je charakteristická reliéfem tří lilií, nad nimiž je slunce. Platila 12 deniers (hmotnost 3,1 g).
 

grano
Plurál grani. Italské označení pro gran, grén, znamenající původně zrnko obilí, které se stalo klenotnickou hmotnostní jednotkou (1/16 gramu). V jihoitalské oblasti to byl název pro různé mince ze 16.-19. století. Na Maltě mělo grano v 18. století hodnotu 1/20 taro; maltské mince z 19. století viz grain. V Neapoli se grano užívalo do roku 1865 jako stříbrná mince v hodnotě 1/20 taro nebo 1/10 carlini. Podobně na Sicílii, kde do roku 1828, než došlo ke sjednocení s neapolským mincovnictvím, mělo měděné grano poloviční hodnotu neapolského.
 

grave
Portugalská stříbrná mince nevalné kvality ze 14. století. Platila 3 dinheiros.
 

greenbacks [grínbeks]
Anglicky "zelené pozadí". Lidové označení amerických papírových peněz, vydávaných od války Severu proti Jihu (1861-1865); byly tak označovány podle jejich zeleného tisku. Porovnej též zelená.
 

gregorius, gregorina
Zlatá papežská mince (8,66 g), pojmenovaná podle papeže Rehoře XVI. (= Gregorius); ražena od 1835.
 

grenadino
Viz granadino.
 

grešle
Zdrobnělina od slova groš, přes německé Gröschel, Greschel, Gröschlein = grošík. Mince, která se razila od 16. století v německých zemích, kde 1 tolar = 84 grešlí. Ve Slezsku v 18. století se grešle rovnala 1/4 groše a říkalo se jí trojník. Za Marie Terezie a Josefa II. byla v Rakousku grešle ražena ve Vídni, v Praze a ve slovenském Smolníku, a to z mědi - na rozdíl od dosavadního zvyku razit peníze ze stříbra. Odtud také úsloví "nestojí za zlámanou grešli", vyjadřující nicotnou hodnotu. Velmi spořivý, skoro až skrblivý člověk je označován jako držgrešle. Grešle měla hmotnost kolem 8 g a průměr 23 mm. Roku 1759 byla v pražské mincovně ražena ještě menší, malá grešle neboli grešlička, o průměru 17,4 mm a hmotnosti 1,67 g.
 

grifon
Nizozemsky grijpen. Nizozemská mince z 15. století s reliéfem gryfa (mytologického bájného zvířete); ražena za rakouského císaře Maxmiliána I. (1493-1519).
 

grivennik
Desetikopejková mince ražená poprvé roku 1699 (za cara Petra Velikého) ve stříbře; později byla velmi rozšířená. Někdejší ruský znak na aversu byl změněn v roce 1921 na sovětský státní znak. Označení grivna nebo grivennik souvisí se starou ruskou hmotnostní jednotkou grivnou.
 

grivna
Česky hřivna. Stará ruská hmotnostní a početní jednotka a od 12. století i měnová jednotka, vyjadřující určité množství stříbra. Později přechází také do názvu grivennik.
 

groat [grout]
Plurál groats. Anglický název pro groš. Původně stříbrná mince, kterou v Anglii zavedl Eduard I. (1272-1307) v hodnotě 4 pencí (o hmotnosti 4,23 g). I když si stále zachovávala svou nominální hodnotu 4 pence, její vnitřní hodnota až do novověku stále klesala. Anglické úsloví "not worth a groat" znamená doslovně "nemá cenu groše", přeneseně pak by se dalo vyjádřit "nestojí ani za zlámanou grešli": Peníz, naposledy ražený v roce 1856, zůstal v oběhu až do roku 1887. Ve Skotsku začal s ražbou tohoto druhu mince David II. ( 1329-1371 ). Tento skotský peníz nepředstavoval - jako anglický groat - nový typ, ale byl jen zvětšenou a těžší kopií dosavadního penny. Skotský groat měl původně také hodnotu 4 pencí, v 16. století se však jeho hodnota změnila na 8 a poté i 12 pencí. Irský groat, zavedený za Jindřicha VI. (1422-1461), svým reliéfem původně napodoboval anglický groat - i když měl jiné nápisy. Byl ražen do 17. století.
 

grónská koruna
Viz koruna. Měnová jednotka vydávaná na území Grónska v paritě s dánskou korunou. Papírové peníze v nominálech 5, 10, 50 a 100, mince v hodnotách 1 a 5 grónských korun. Dílčí jednotka = öre. Tato grónská měna ztratila v roce 1968 platnost a na území Grónska platí nadále jen dánská koruna.
 

groot
Plurál grooten. Nizozemský termín pro střibrný nizozemský groš ražený od 14. století podle francouzského tourského groše. Původní hmotnost 4,14 g. Poprvé jej razil Jan II. Brabantský (1294 -1312).
 

gros [gro]
Singulár i plurál. Francouzský název pro groš, minci raženou od 13. století původně ve Francii (viz tourský groš). S proměnami ve svém obsahu přijala i řadu dalších přívlastků. Například gros à la couronne, gros au lion, gros au lis, gros blanc aj.
 

gros à la couronne [gro a la kuron]
Viz gros a dále couronne. Stříbrný francouzský groš ražený roku 1337 Filipem VI. (1328-1350).
 

gros au lion [gro o lion]
Viz gros. Přeloženo groš se lvem.
 

gros au lis [gros o lis]
Viz gros. Francouzská stříbrná grošová mince z 15. století o hmotnosti 2,79 g; charakterizuje ji reliéf lilie ( = lis).
 

gros blanc [gro blan]
Viz gros a dále blanc. Francouzské označení grošové mince ze 14. a 15. století.
 

gros tournois
Viz tourský groš.
 

Groschen [grošn]
Singulár i plurál. Německý výraz pro groš, který v různých obměnách obíhal na německém území. Viz také Apfelgroschen, Fürstengroschen, Guldengroschen, Gutergroschen, Mariengroschen, Neugroschen a Silbergroschen. Dále viz též rakouský groš.
 

grossetto
Plurál grossetti. Viz grosso. Italsky "malý groš". Na italském území označení nejprve půlgroše, od 15. století i označení celého groše, který mezitím poklesl ve své hodnotě. Benátský dóže razil na konci 15. století pro obchod s Orientem takzvané grossetto a navigar = grossetto pro plavbu (hmotnost 1,44 g). V 16.-19. století dílčí měnová jednotka v Dubrovníku; dělila se na 6 soldi.
 

grosso
Plurál grossi. Italský název groše, raženého poprvé už koncem 12. století v řadě italských měst (Janov, Florencie, Cremona, Pisa, Benátky aj.) jako denaro grosso = těžké denaro. Například janovský peníz měl hmotnost 1,46 g a rovnal se dosavadním 4 janovským denari. Teprve v následujícím století nastoupily mince zhotovené z ještě většiho množství stříbra a představovaly groše již ve vlastním slova smyslu. Grosso se udrželo na italském území asi do 19. století. Viz též ambrogino, bolognino, gigliato a grosso romanino. Srovnej též grossetto.
 

grosso romanino
Peníz ražený římským senátem od poloviny 13. století až do roku 1417. Původně měl hmotnost 3,1 g, která později - po vzoru šířícího se tourského groše - stoupla na 4 g. Viz též grosso.
 

grosz [groš]
Stý díl polského zlatého / zlotého, polsky označovaný na platidlech jako 1 grosz, 2 grosze, 5, 10, 20 a 50 groszy. Viz polský groš.
 

groş [groš]
Plurál groşi. Rumunské označení pro groš, ražený a obíhající i na rumunském území, ve 14.-16. století v Moldavsku (viz moldavský groš) a v 16.-17. století v Sedmihradsku.
 

groš
Název vznikl z latinského denarius grossus (viz denarius) = těžký, tlustý denár. Taková mince se objevuje jako první předzvěst již mezi italskými ražbami z 12. století (grosso). Avšak počátek skutečného groše se datuje k roku 1266, kdy dal francouzský panovník Ludvík IX. (1226-1270) razit v městě Tours střibrnou minci, latinsky nazývanou grossus denarius turnosus = gros tournois = tourský groš. Měl hmotnost 4,22 g a rovnal se 12 tourským denárům. Stal se postupně vzorem pro velký počet měnových jednotek a v různých proměnách žije až do současnosti. U nás byl roku 1300 za krále Václava II. (1283-1305) ražen v Kutné Hoře slavný pražský groš, který se stal podnětem sousednímu Sasku, aby zde učinili asi roku 1339 totéž (míšeňský groš). V dohodě s českým panovníkem se odhodlal i uherský král Karel Robert z Anjou (1308-1342) roku 1328 k ražbě uherského groše. Hmotnost a ryzost groše postupem staletí stále klesala, až se tento peníz proměnil na začátku novověku v drobnou minci, která se jako označení malé hodnoty dostala do četných rčení. "Dal poslední groš" (výraz chudoby). "Kouká jako poslední groš v pytlíku" (výraz vyjevenosti). Jeho sestup pokračoval u nás do podoby bílého groše, malého groše a grešle. Velmi časté jsou grošové ražby z oblasti Německa (Groschen). Na území Británie dostala tato mince název groat, ve Francii se nazývá gros, v Nizozemí groot. Dále viz též Groten, kirš (s četnými jazykovými obměnami) a kurúš. V maďarské jazykové oblasti figuruje jako garas, na rumunském území groş. Také viz nový groš, polský groš, rakouský groš a ruský groš.
 

grošík
Viz grešle.
 

groš se lvem
Francouzsky gros au lion. Stříbrná grošová mince ražená ve 14. století ve Flandrech; měla reliéf kráčejícího Iva a byla v řadě zemí hojně napodobována.
 

groš s jablkem
Německy Apfelgroschen. Mince ražená na německém území zhruba od roku 1570. V reliéfu měla říšské jablko a číslici 24, která označovafa její hodnotu (= 24 na 1 říšský tolar).
 

groš s mečem
Německy Schwertgroschen. U nás označovaný též jako švertgroš. Jde o míšeňský groš s reliéfem zkřížených mečů, ražený v 15. století. Byl v oběhu i na našem území.
 

Groten
Plurál Grote. Forma slova groš, který se razil od začátku 14. století v oblasti dolní Vezery, v Brémách, Frísku a Oldenbursku, a to místy až do roku 1870. Tato měnová jednotka je v některých případech (například v Oldenbursku) označována na mincích i v singuláru jako Grote.
 

gruš
Viz kurúš.
 

guarani [gvarany]
Plurál guaranies. Základní měnová jednotka v Paraguayi; ustavena roku 1943. Dělí se na 100 centimos. Pojmenování podle lidu sídlícího v povodí řeky Paraguay. Při měnové reformě se guarani vyměňovalo za 100 starých paraguayských pesos. Emisním ústavem jé Ústřední paraguayská banka (Banco Central del Paraguay). Papírové peníze mají nominály 1, 5, 10, 50, 100, 500, 1000, 5000 a 10000; vedle toho existuje početná produkce pamětních ražeb (ve stříbře a zlatě) až do hodnoty 10 000 guaranies.
 

guatemalské peso
Viz peso. Základní měnová jednotka, která byla v Guatemale zavedena roku 1847 po zániku středoamerického peso. Její dílčí jednotkou byl zprvu real, později, po zavedení desítkové soustavy, centavo. V roce 1925 je nahradil quetzal.
 

guayanský dolar
Viz dolar. Se získáním samostatnosti byl roku 1966 zaveden v Guayaně, kde nahradil dolar Britské Západní Indie. Dělí se na 100 centů. Původně byla stanovena parita 4,80 guayanského dolaru = 1 britská libra. Guayanská banka (Bank of Guayana) vydává papírové peníze v nominálech 1, 5, 10 a 20 guayanských dolarů.
 

guernseyská libra
Viz britská libra. Měnová jednotka v korunní dependenci Guernsey, kde obíhá vedle britské měny. Emisní činnost, která zpětně sahá až do roku 1816, zajišt'uje v současné době guernseyský zákonodárný sbor (The States of Guernsey). Papírové peníze mají nominály 1, 5, 10 a 20, vydána i mince v hodnotě 1 guernseyské libry. Dílčí jednotkou je penny v desetinné soustavě. Na Guernsey se používaly vlastní mince, zavedené po začátku 19. století - viz guernseyský double.
 

guernseyský double
Na Guernsey se kromě ojedinělých ražeb znějících na pence a šilinky používaly od roku 1830 mince, jejichž měnovou jednotkou byl double, který měl hodnotu 1/8 penny. Nominály zněly na 1, 2, 4 a 8. Platily až do zavedení desítkové soustavy v roce 1971 - viz guernseyská libra.
 

guilder
Nizozemské označení zlatníku (porovnej též německý Guldiner), respektive nizozemského zlatého / guldenu. Tato měna byla převzata v 19. století také v Britské Guayaně, kde se pak razily i mince s anglickým textem a označením guilder.
 

guinea [giny]
Plurál guineas. Od roku 1663 hlavní anglická zlatá mince; své jméno obdržela podle africké Guineje, kde bylo vytěženo zlato pro její ražbu. Původní hmotností 8,47 g reprezentovala libru sterlingů, respektive hodnotu 20 šilinků. Změnami v poměru hodnoty zlata a stříbra stoupla tato mince až na hodnotu 21 1/2 šilinku, kolem roku 1695 dokonce na 30 šilinků, až se od roku 1717 ustálila na 21 šilincích; termín guinea pak obecně znamenal hodnotu 21 šilinků. Mince měla původně na líci hlavu panovníka a pod ní malého slona jako znamení původu jejího kovu, získaného prostřednictvím Africké společnosti. V roce 1816 ji nahradil sovereign. Porovnej též ginía a džinía.
 

guinea dukat
Mince ražená v Dánsku ze zlata z africké Guineje. Dále pak peníz ražený v letech 1683-1696 v Berlíně pro kolonii Grossfriedrichsburg, která existovala krátký čas v Guineji.
 

guinejský frank
Viz frank. Základní měnová jednotka zavedená v Guineji v letech 1960-1972, kdy nastoupilo syli. Guinejský frank se v roce 1960 rovnal 0,02 francouzského nového franku (z doby po měnové reformě), avšak posléze opustil frankovou měnovou oblast. Platidla dosahovala nominálů až 10000 guinejských franků s četnými ražbami ve stříbře a zlatě, určenými především pro sběratelský trh.
 

gulden
Z německého Gold = zlato. Název vznikl na počátku 14. století v Německu, kam dospělo zlaté fiorino neboli florén, zde jednoduše označovaný jako Goldener (= zlatý) a posléze Gulden. Protože tato měnová jednotka platila i na našem území, označujeme ji jako gulden, česky zlatý. Je reprezentována nejenom kovovými mincemi, ale od 18. století i početnými papírovými penězi. Viz též gdaňský gulden a švédský gulden a dále též nizozemský zlatý / gulden s řadou odvozených měn. Porovnej též gouden, gylden, gyllen
 

Guldengroschen [-grošn]
Označení z německé jazykové oblasti složené ze slov Gulden a Groschen. Viz zlatý groš, označuje se též jako zlatníkový groš. Od 15. století název těžké stříbrné mince v hodnotě zlatého = guldenu. Viz též říšský tolar.
 

Guildiner
Německy zlatník. Nepředstavoval zlatou minci, ale "stříbrný zlatý". Porovnej též guilder.
 

Gulf rupee
Viz rupie Perského zálivu.
 

gumpyo
Název japonských okupačních peněz - vojenského jenu - které byly vydávány za druhé světové války na územích obsazených japonskou armádou. Gumpyo - v paritě s příslušnou domácí měnou - bylo zavedeno v roce 1941 a z oběhu staženo po skončení druhé světové války. Obíhalo zejména v oblasti Číny, Malajsie, Hongkongu, Barmy, lndonésie, Filipín a na dalších územích, která byla dočasně okupována Japonskem.
 

Gutergroschen [gutrgrošn]
Viz Groschen. V překladu dobrý groš. Německé označení stříbrné grošové mince ze 16.-19. století.
 

Guterpfennig [gutrfenyk]
V překladu dobrý fenik. Viz též Pfennig. Označení mincí v hodnotě 1 feniku, které v druhé polovině 18. století a v první třetině 19. století razilo knížectví Schaumburg-Hessen a v menším časovém rozsahu i Prusko.
 

gylden
Dánské označení guldenu - zlatého.
 

gyllen
Švédsky zlatý, gulden.