E

eagle [ígl]
Plurál eagles. Anglicky "orel", v tomto případě znak USA, přeneseně pak americká zlatá mince (s reliéfem orla) v hodnotě 10 amerických dolarů. Tento nominál byl ražen téměř sto let, až do roku 1933. Ve své době se stal hlavní zlatou mincí USA. Vydával se také v násobcích i dílech: double eagle = dvojitý orel = nominál 20 amerických dolarů; half-eagle = 5 amerických dolarů; quarter-eagle 2½ amerického dolaru.
 

 

écu [eky]
Plurál écus. Francouzsky znamená štít (latinsky scutum). Název původně francouzských mincí s reliéfem štítu. Od 13. do 17. století šlo o ražby zlaté, v 17.-18. století o peníze stříbrné a na zaěátku 18. století se tak označovala již i měnová jednotka na papírových platidlech; všechna tato écus měla ještě přívlastky. Tak francouzský král Ludvík Svatý zahájil roku 1266 ražbu zlatých mincí nazývaných původně denier à lécu nebo později écu d'or. Roku 1385 zavedl král Karel V. ( 1364 -1380) écu à la couronne, zlatou minci zvanou též couronne d'or, kterou v 15. století vystřídal écu au soleil. Měnovou reformou z roku 1641 byla zastavena ražba dosavadního zlatého écu (a na jeho místě byl zaveden louis d'or), ale naproti tomu se přikročilo k ražbě stříbrné tolarové mince, zvané écu blanc. Z dalších početných druhů zavedených v 18. století jmenujme například écu aux livres [eky o livr] nebo écu aux armes [eky ozarm]. Z roku 1715 pochází écu aux 3 couronnes. Proslulá banka Johna Lawa vydávala v té době papírové peníze, které zněly na écu de banque. I když écu skončilo svou dlouhou historii roku 1829, kdy bylo staženo z oběhu, žilo ještě po nějaký čas v povědomí; jeho jménem se označovala hodnota 3 francouzských franků. Vedle Francie ovlivnilo écu i mincovnictví ve Španělsku a Portugalsku, kde bylo zavedeno escudo, jakož i v Itálii (scudo). Francouzské rčení "avoir des écus" znamená "mít écus, mít peníze, být velmi bohatý".
 

 

écu à la couronne [eky ala kuron]
V překladu "štít s korunou" (která je v mincovním reliéfu). Viz écu, couronne a couronne d'or. Tato zlatá mince není totožná s écu aux 3 couronnes, nebot' to je ražba stříbrná.
 

 

écu au soleil [eky o solej]
Francouzská zlatá mince z rodiny écu, zavedená Ludvíkem XI. roku 1475, o původní hmotnosti 3,49 g a ražená až do roku 1653. Štít (écu) a slunce (soleil) jsou hlavní reliéfy charakterizující tento peníz.
 

 

écu aux 3 couronnes [eky o trua kuron]
Přeloženo "štít se 3 korunami" (které jsou v mincovním reliéfu). Typ stříbrného écu ze začátku 18. století. Mělo hmotnost 30,45 g. Naproti tomu écu à la couronne je ražbou zlatou.
 

 

écu blanc [eky blan]
Doslova znamená "bílý štít". Viz écu a dále blanc. Mince zvaná též écu d'argent. Tato francouzská stříbrná mince - označovaná též jako louis blanc, luis d'argent - zavedená roku 1641, je vlastně prvním francouzským tolarem (hmotnost 25,9 g). Proto také écu znamená přeneseně tolar. Tento peníz, který byl stažen z oběhu v roce 1829, se v průběhu let razil v řadě typů lišících se výtvarnými výjevy i hmotností (écu aux palmes, écu du parlament, écu aux huit L, écu aux insignes atd.). Viz též louis au poupon.
 

 

écu d'argent [eky daržan]
Přeloženo "stříbrný štít". Francouzská stříbrná mince zavedená roku 1641 - viz écu blanc.
 

 

écu d'or [eky dor]
Nejstarší francouzská zlatá mince, zavedená ve 13. století, s reliéfem štítu (écu) na rubu (viz též denier à l'écu), o hmotnosti 4 g, kterou Filip VI. zvýšil roku 1337 na 4,5 g. Écu d'or bylo oblíbeným penízem i v zahraničí.
 

 

écu de banque [eky d'bank]
Bankovní écu. Když proslulý John Law získal ve Francii roku 1716 svolení, aby mohl zřídit emisní banku (Banque générale), přikročil k vydávání bankovek, které zněly původně na 10, 40, 100, 400 a 1000 écus de banque. Později byla uváděna měnová jednotka v livre.
 

 

écu pistolet [eky pistole]
Zlatá lotrinská mince ražená od roku 1555, o hmotnosti 3,34 g. Roku 1709 ji vystřídal leopolddor.
 

 

ečky
Zkomolený lidový výraz pro tyrolské ražby z 15. století (které obíhaly i na našem území); německy se jim říkalo Etschkreuzer. Tyto krejcary byly pojmenovány podle řeky Adiže, německy Etsch, která protéká Tyrolskem.
 

 

efraimská mince
Původně mince ražené v 18. století v lipské mincovně, kterou měl tehdy pronajatou V. Ephraim. Později lidové označení mincí, které z této mincovny vycházely za vlády Bedřicha Velikého, když vedl sedmiletou válku (1755-1763), a které byly silně znehodnoceny (například u třetiny tolarů poklesl původní obsah 5,4 g stříbra až na 1 g). Panovník si tímto způsobem opatřoval potřebné finance na válečné výdaje, zatímco vina se v obecném povědomí přisuzovala nájemci mincovny; o těchto penězích se říkalo "navrch Bedřich, uvnitř Ephraim".
 

 

egyptská libra / ginía
Základní měnová jednotka, která byla v Egyptě zavedena roku 1885. Dělila se na 100 piastrů a 1000 milliemes; tyto názvy jsou uváděny latinkou na papírových penězích, ojediněle ve starším období i na mincích. Text v arabském písmu uvádí název jako ginía (srovnej guinea), která se dělí na 100 kiršů a 1000 milímů. V současné době je emisním ústavem Ústřední egyptská banka (Central Bank of Egypt). Papírové peníze mají nominály 1, 5, 10, 20 a 100. Mince v hodnotách 1 až 10 giníí jsou raženy ve stříbře a zlatě.
 

 

egyptský piastr
Piastr, označovaný též jako kirš představoval v 19. století na egyptském území stříbrnou minci (obsahující 23 g stříbra) nebo zlatou minci (85 miligramů zlata). Dělil se původně na 40 para. Se zavedením egyptské libry roku 1885 se piastr stal její dílčí jednotkou (stou částí), která se dál dělila na 10 milímů, a v tomto poměru je až dosud. Ústřední egyptská banka (Central Bank of Egypt) vydává bankovky v hodnotách 25 a 50 egyptských piastrů, státovky vydávané vládou pak mají nominály 5 a 10. Od konce minulého století byly vydány četné ražby ve stříbře a zlatě, v poslední době pak i v obecných kovech. Na platidlech bývá jednak anglické označení piaster, jednak text v arabském písmu.
 

 

ekuele
Stejný tvar v singuláru i plurálu. Základní měnová jednotka v Rovníkové Guineji, kde vystřídala roku 1975 pesetu Rovníkové Guineje. Teoreticky se dělila na 100 centimos, protože nejnižší mincovní nominál byl 1 ekuele. Lidová banka (Banco Popular) vydávala papírová platidla v nominálech 25, 50, 100, 500 a 1000, oběžné mince (z roku 1980) měly stupnici hodnot 1, 5, 25 a 50, zatímco pamětní mince (ze stříbra a zlata) zněly na 1000, 2000, 5000 a 10 000 ekuele. Od roku 1980 viz epkwele.
 

 

ekvádorské escudo
Viz escudo. Zlatá ekvádorská ražba z 19. století; měla hodnotu 2 ekvádorských pesos, respektive 16 reales. Mince měly nominály 4 a 8 ekvádorských escudos.
 

 

ekvádorské franco
Viz franco. Název měnové jednotky, která se v letech 1856-1871 užívala v Ekvádoru. Byla 1/5 ekvádorského peso.
 

 

ekvádorské peso
Viz peso. Měnová jednotka v Ekvádoru v 19. století; dělila se původně na 8 reales. Po roce 1871 sestávala ze 100 centavos a dále se dělila na 10 reales a 5 ekvádorských francos. Roku 1884 ji nahradilo sucre.
 

 

emalangeni
Viz lilangeni.
 

 

Engelgroschen
Viz andělský groš a Groschen.
 

 

engenhoso [enžeňózu]
Toto označení portugalské zlaté mince z let 1561-1563 vzniklo ze skutečnosti, že byla poprvé ražena strojovou technologií. Hmotnost 3,8 g.1 engenhoso = 500 reis.
 

 

enrique [enrike]
Plurál enriques. Zlatá španělská mince z 15. století, ražená Jindřichem (= Enrique) IV. Kastilským (1454-1474) v nominálech 1/2, 1, 2, 5, 10, 20 a 50. Jestliže základní jednotka měla hmotnost 4,6 g, pak její padesátinásobek představoval hmotnost 222 g! Tento peníz je nejtěžší a také největší ze všech španělských zlatých mincí (má průměr 9 cm)!
 

 

epkwele
V Rovníkové Guineji byl roku 1980 zaveden místo dosavadní měnové jednotky ekuele nový název epkwele (plurál bipkwele), dělící se opět na 100 centimos. Banka Rovníkové Guineje (Banco de Guinea Ecuatorial) vydala papírová platidla v hodnotách 100, 500, 1000 a 5000 bipkwele. K 1. 1. 1985 byl v zemi zaveden západoafrický frank CFA.
 

 

equipaga [ekipaga]
Portugalská stříbrná mince ražená pro oblast Portugalské západní Afriky. Měla hodnotu 1/4 makuta.
 

 

eritrejská lira
Viz lira. Základní měnová jednotka v Eritreji, která byla v 19.-20. století italskou kolonií. Dílčí jednotkou bylo centesimo. Na druhé straně 5 eritrejských lir mělo hodnotu 1 eritrejského tolaru.
 

 

eritrejský tolar
Viz tolar. V severovýchodní Africe byly po staletí v oblibě těžké stříbrné mince, mezi nimiž si získal vůdčí postavení například tereziánský tolar. Když Itálie okupovala na konci 19. století Eritreu, zavedla vlastní tallero eritreo.
 

 

erlangenský parvus (Erlanger)
Parvus, který razil ve 14. století jako drobnou minci římský císař a český král Karel IV. (1346-1378) a jeho syn Václav IV. ( 1378-1419) v městě Erlangen. Obíhala v České Falci, v oblasti, která v té době náležela k Čechám.
 

 

escalin [eskalen]
Francouzské označení zejména nizozemského šilinku (arendschelling) a též mincí ze Západoindického souostroví na zlomu 18. a 19. věku.
 

 

escudillo (escudillo d'oro)
Zdrobnělina od escudo. Označení pro španělskou minci v hodnoté půl escudo z 18. století.
 

 

escudo
Plurál escudos. Španělsky "štít". Porovnej též écu a scudo. Rozšířený název zlatých a stříbrných peněžních jednotek, jednak španělské, jednak portugalské měnové oblasti, takže má i dvojí výslovnost. Španělské escudo [eskudo] - původně zlatá mince s reliéfem štítu v mincovním poli, ražená od 16. století - se později objevuje také jako stříbrná ražba. Portugalské escudo [iškudu] se jako zlatá mince zrodilo již v 15. století a obíhalo v různých proměnách až do 19. století. Roku 1911 se pak stalo základní měnovou jednotkou, které se v Portugalsku užívá dosud. V určitých obdobích bylo escudo oběživem v řadě latinskoamerických států. Viz též argentinské escudo, bolivijské escudo, ekvádorské escudo, chilské escudo, kolumbijské escudo, kostarické escudo, mexické escudo aj. Z portugalské měnové oblasti viz angolské escudo, escudo Portugalské Guineje, escudo Portugalské lndie, escudo Portugalského Timoru, escudo Sv. Tomáše a Princova ostrova, kapverdské escudo a mosambické escudo. Od roku 1980 též azorské escudo.
 

 

escudo Portugalské Guineje
Viz escudo. Základní měnová jednotka zavedená v této kolonii roku 1921 v paritě s portugalským escudo, které zde vystřídala. Dělila se na 100 centavos. Papírové peníze vydávala Národní banka pro zámoří v Lisabonu (Banco Nacional Ultramarino) v nominálech 50, 100, 500 a 1000 escudos Portugalské Guineje. Po získání samostatnosti v roce 1973 a přejmenování nového státního útvaru bylo zavedeno peso Guineje-Bissau.
 

 

escudo Portugalského Timoru
Viz escudo. Tato základní měnová jednotka, dělící se na 100 centavos, vystřídala v Portugalském Timoru roku 1958 dosavadní pataca. Papírové peníze vydávala Národní banka pro zámoří v Lisabonu (Banco Nacional Ultramarino). Mince měly nominály 1, 3, 6 a 10 escudos Portugalského Timoru.
 

 

escudo Portugalské Indie
Viz escudo. Po rupii Portugalské Indie, která na tomto území obíhala po staletí, byla v roce 1958 zavedena měnová jednotka opírající se o portugalský měnový systém escudo Portugalské Indie, dělící se na 100 centavos. Papírové peníze vydávala Národní banka pro zámoří v Lisabonu (Banco Nacional Ultramarino), od roku 1969 v nezvyklých nominálech 30, 60, 100, 300 a 600, mince pak měly stupnici hodnot 1, 3 a 6 escudos Portugalské Indie. V roce 1962 tuto kolonii obsadila Indie, která zde pak zavedla svůj měnový systém.
 

 

escudo Svatého Tomáše a Princova Ostrova
Viz escudo. Základní měnová jednotka, dělící se na 100 centavos, kterou po vyhlášení nezávislosti tohoto ostrovního státu vystřídala v roce 1975 dobra Svatého Tomáše a Princova ostrova. Papírové peníze vydávala Národní banka pro zámoří v Lisabonu (Banco Nacional Ultramarino), a to v nominálech 20, 50, 100, 500 a 1000, mince měly hodnoty 1, 2½, 5, 10, 20 a 50 escudos Svatého Tomáše a Princova ostrova.
 

 

espadin
Označení pro stříbrnou portugalskou minci, kterou vydal Alfons V. (1438-1481) u příležitosti zavedení řádu meče (= espada) po dobytí Fezu. Dál se tak nazývá i portugalská zlatá mince z konce 15. století (hmotnost 3 g), kterou razil Jan II. (1487-1495).
 

 

esphera
Zlatý peníz o hmotnosti 1,7 g, vydaný roku 1515 v Portugalské východní Indii.
 

 

esterlin [esterlen]
Francouzské označení anglické středověké mince s korunovanou hlavou panovníka na aversu a křížem na reversu. Etymologicky se dává do souvislosti s pojmem sterling.
 

 

estonská koruna
Viz koruna. Estonsky kroon. Zavedena roku 1928 místo dosud obíhající estonské marky, která se vyměňovala v poměru 100:1. Drobnou mincí byl sent jako stý díl estonské koruny, takže se rovnal předchozí 1 estonské marce. Emisní ústav Eesti Panki. Papírové peníze měly nominály 5, 10, 20, 50, 100 a 500 estonských korun, mince byly v hodnotách 1 a 2 estonské koruny. Platila do roku 1941.
 

 

estonská marka
Viz marka. Estonsky mark, plurál marka. Zavedena po vzniku Estonské republiky v roce 1918. V roce 1928 byla nahrazena estonskou korunou. Dělila se na 100 feniků - viz též penni. Papírové peníze měly hodnoty 100, 500, 1000 a 5000 estonských marek.
 

 

etiopský dolar / talari
Viz dolar a talari. Název měnové jednotky, který se objevuje od roku 1945 na etiopských papírových penězích v anglickém znění ETHIOPIAN DOLLAR, amharsky se však označuje jako talari. Dělil se na 100 matona, v anglické verzi na 100 centů. Emisním ústavem byla Státní etiopská banka. Papírové peníze měly nominály 1, 5, 10, 20, 50 a 100. V roce 1977 je nahradil birr.
 

 

Etschkreuzer
Název tyrolského krejcaru, který byl ražen od 13. století a jehož označení souvisí s řekou Adiží (německy Etsch), protékající Tyrolskem. U nás zkomolen na ečky.
 

 

excelente [eksselente]
Název zlaté španělské mince. Ražena koncem 15. století. Plný název excelente de la Granada.
 

 

eyrir
Plurál aurar. Stý díl islandské koruny, zavedené roku 1918, když Island získal formální samostatnost. Název etymologicky souvisí s dánským öre. V současné době obíhají mince v hodnotě 1 eyrir, 5, 10, 25 a 50 aurar.