B

babka
Starý název pro drobný, méněhodnotný peníz ("nestojí ani za babku", "koupil za babku", "má peněz jako babek"). Ve slovenské jazykové oblasti se vyskytuje např. v úslovích "babka k babce, budú kapce" nebo "kúpiť za babku". Označení odvozeno asi od lidového názvu brouka chroustka letního, který se nadměrně rozmnožuje. Název se původně vztahoval na malou uherskou minci, uherský denár, a dále pak na černý peníz ze 16. století, který hojně obíhal v českých zemích.
 

bac (1)
Stříbrné platidlo v oblasti jihovýchodní Asie (zejména někdejší Annam, Tonkin a Kočinčína). Viz též nen.
 

bac (2)
Ve středoevropské oblasti je bac zkomolenina od batzen; odtud je pak odvozen pac.
 

bagarone
Měděná mince v hodnotě 1/4 quattrino z 15. a 16. století, ražená na území Itálie (Bologna, Ferrara, Modena, Parma).
 

bagattino
Italské označení severoitalského stříbrného denero, které se razilo od druhé poloviny 13. století do 16. století; v pozdějším období bylo z mědi. Italské bagata znamená maličkost, drobnost (odtud také slovo pakatel, které k nám však přešlo z francouzštiny).
 

báhagání
Stará stříbrná mince z kašmírského území. Ve středověkém měnovém systému se tam 80 báhagání dělilo na 1000 dínára.
 

bahamská libra
Viz libra. Měnová jednotka, která od 19. století platila na Bahamských ostrovech. Byla v paritě s britskou librou, podle níž se také dělila na 20 šilinků a 240 pencí. V roce 1966 byla nahrazena bahamským dolarem.
 

bahamský dolar
Viz dolar. Dnešní měnová jednotka na Bahamách. Bahamský dolar, který je v desítkové soustavě, vystřídal v roce 1966 bahamskou libru. Dělí se na 100 centů. Bahamský peněžní úřad (Bahamas Monetary Authority) vydává od roku 1968 papírové peníze v nominálech 1/2, 1, 3, 5, 10, 20, 50 a 100, mince mají hodnoty 1, 2 a 5 bahamských dolarů; kromě nich existuje řada ražeb ze zlata (10, 20, 50, 100, 150 a 200 bahamských dolarů), které svěčí o intenzívní vydavatelské činnosti určené zejména pro sběratelské účely.
 

bahrajnský dínár
Viz dínár. Dnešní měnová jednotka v Bahrajnu, zavedená roku 1965, aby nahradila dotud obíhající rupii Perského zálivu a indickou rupii. Dělí se na 1000 fils. Bahrajnský měnový úřad (Bahrain Currency Board) vydává papírové peníze v nominálech 1/4, 1/2, 1, 5, 10 a 20 bahrajnských dínárů. Mince z roku 1968 ražená v hodnotě 10 bahrajnských dínárů je ze zlata.
 

baht
Dnešní základní měnová jednotka v Thajsku; od roku 1928 se dělí na 100 satang. Její dřívější název byl tikal. S reformou v roce 1928 byl ražen baht ve stříbře a desetinásobek ve zlatě. V současné době jsou v oběhu mince v hodnotě 1, 5, 10, 20, 50, 100 a 150 baht; hodnoty 300, 400, 600, 800, 2500, 3000 a 5000 jsou raženy ve zlatě. Papírové peníze vycházely zprvu jako státovky. Mají hodnoty 1, 5, 10, 20, 100 a 500 baht. Od roku 1942 je emisním ústavem Ústřední thajská banka (Central Bank of Thailand).
 

baiocco
Plurál baiocchi. Od poloviny 15. století označení pro papežské bolognino. Mezi lety 1725 až 1866 raženo z mědi. Na začátku 19. století vydáváno na italském území v ohromném množství.
 

bajoire [bažoár]
Plurál bajoires. Z francouzského baiser (líbat se). Označení mincí, na jejichž reliéfech jsou dvě (panovnické) hlavy otočené k sobě (jako by se líbaly); například španělské mince s poprsím královských manželů Ferdinanda a Isabely z 15. století.
 

bajza
Etymologicky porovnej pajsa a besa. V letech 1970 - 1972 obíhala v Ománu jako jedna tisícina saídského rijálu. Od roku 1972 je pak jednou tisícinou ománského rijálu; mince mají nominály 2, 5, 10, 25, 50 a 100 bajza, bankovky 100 bajza. Před rokem 1970 reprezentovala bajza na území Maskatu a Ománu 1/230 tereziánského dolaru.
 

baklá
Zlatá nepálská mince.
 

balatka
Dnes už celkem neznámé slovo, které ještě citoval Jungmann ("za balatku nestáti", "mám teď za balatku drahé kamení"). Označení pro drobnou nehodnotnou minci; je odvozeno od italského ballota = kulička.
 

balboa
Dnešní základní měnová jednotka v Panamě zavedená roku 1904 v paritě s americkým dolarem, který zde kromě ní obíhá jako oficiální měna. Panama vydává vlastní mince v nominálu 1 balboa a násobcích, zatímco papírové peníze se používají pouze v podobě amerických dolarů. V současné době tedy není v Panamě žádný emisní ústav. Balboa se dělí na 100 centesimos de balboa. Vasco Nuñez de Balboa - po němž je měna pojmenována - roku 1513 jako první Evropan překročil Panamskou šíji a stanul na břehu Tichého oceánu.
 

ban (1)
Množné číslo bani. Dílčí měnová jednotka používaná v Rumunsku od roku 1867, kdy se ban stal stým dílem leu. V současné době jsou v oběhu mince v nominálech 1 ban, 3, 5, 15 a 25 bani. Obecně znamená tento pojem také "peníze" (a face bani = vydělávat peníze).
 

ban (2)
Plochá oválná japonská mince, vydávaná v letech 1573 - 1860. Její hodnota je vyražena, a dále pak označena tuší. Větší kusy o hmotnosti zhruba 165 g se nazývaly oban, menší koban. V některých japonských oblastech se zhotovovaly také ze stříbra.
 

banco, Banco, bank, Banko
Přívlastek znamenající "bankovní". Například Hamburská banka vytvořila v 17. století Bankotaler, Banco Thaler (= bankovní tolar). Ve Švédsku byla v 19. století měnová jednotka označena jako skilling banco (= bankovní šilink). Z britských ostrovů viz bankdollar. Porovnej též assignacija.
 

banica
Chorvatská dílčí měnová jednotka z let 1941 - 1944, která byla stým dílem kuny. V nominálu 50 banic byly vydány papírové peníze (graficky řešené na výšku).
 

bankdollar [benkdalr]
"Bankovní dolar". Za nedostatku stříbrných peněz v roce 1797 přikročila Anglická banka (Bank of England) ke kontramarkování španělského peso, aby získala oběživo. Kontramarka měla tvar oválu s portrétem Jiřího III. Na takto vzniklém bankovním dolaru, který platil 4 šilinky a 9 pencí, se vedle původního portrétu španělského krále objevil tedy i panovník britský; vzniklo z toho pořekadlo "dvě královské hlavy nemají cenu ani jedné koruny" (v originálním znění je to ovšem crown, a tento peníz se rovnal 5 britským šilinkům). Další trefné lidové rčení o nich říkalo, že "hlava hlupáka byla vyražena na krk osla" (Jiří III. byl panovník poněkud mdlého rozumu). Roku 1804 následovaly ražby s textem BANK OF ENGLAND a s označením hodnoty 5 šilinků. Viz též banco.
 

bankocedule (bankocetle, Banco-Zettel)
První rakouské papírové peníze, které obíhaly i na našem území. Vydala je Vídeňská městská banka (Wiener-Stadt-Banco) roku 1762 za vlády Marie Terezie, která se rozhodla tímto způsobem získat potřebné finanční prostředky na stále stoupající státní výdaje. První emise měla nominály 5, 10, 25, 50 a 100 zlatých. Po návratu do banky byly tyto papírové peníze zničeny. Úspěšné získání úvěru uvedeným způsobem vedlo postupně k dalším emisím. Ale stále stoupající náklady na vedení války s Napoleonem byly hrazeny už i nekrytými emisemi, takže roku 1811 dosáhl oběh těchto papírových peněz inflační výše 1060 milionů zlatých a vedl k těžkému státnímu bankrotu - kaladě, kdy peníze byly vyměňovány v poměru 5:1. Bankocedule - v soudobých českých oběžnících tak nazývané - anebo označované též jako bankocetle (podle textu na bankovkách - Wiener-Stadt-Banco-Zettel) zhotovovala vídeňská dvorní tiskárna ve stylu tehdejších obligací na průsvitku. Každá bankovka byla opatřena suchými pečetěmi, podpisována jedním členem bankovní deputace a vlastnoručně - perem - číslována. Pozdější emise mají slovní označení nominálu a měnové jednotky v hlavních jazycích mocnářství, tedy také česky. Brzy se ukázal potřebný také nominál 1000 zlatých - který vlastně odpovídal kovovým mincím o hmotnosti 14 kg; zavedení papírových peněz prokazovalo tedy své klady...
 

Bankotaler, Banco Thaler
Německy "bankovní tolar". Pojem, který zavedla Hamburská banka (založená 1619) původně jako početní minci (o hmotnosti 25,98 g), na kterou se v bance přepočítavalo jinak různorodé stříbrné oběživo. Viz též banco.
 

barbadoský dolar
Viz dolar. Dnešní měnová jednotka zavedená na Barbadosu, kde od roku 1973 vystřídala východokaribský dolar. Dělí se na 100 centů. Mince mají nominály 1, 2, 5 a 10 barbadoských dolarů (další hodnoty jsou raženy ve stříbře a zlatě a určeny pro sběratelský trh). Papírové peníze jsou vydávány v hodnotách 1, 2, 5, 10, 20 a 100 barbadoských dolarů.
 

barbarina
Stříbrná mince italského města Mantovy, ražená od roku 1550 v hodnotě 10 soldi, měla reliéf sv. Barbory.
 

barbone
Italsky "vousáč". Groš italské republiky Lucca; platil v letech 1450 - 1750 12 soldi. Reliéf znázorňoval Kristovu vousatou hlavu. Když na začátku 19. století klesla hodnota peníze na 6 soldi, přezdívalo se mu barbonaccio - "vousáček".
 

barbuda, barbue
Portugalská stříbrná mince z druhé poloviny 14. století. Měla hodnotu 3 dinheiros.
 

bargellino
Drobná florentská stříbrná mince ze 14. století.
 

barilla
Drobná měděná mince z Filipín, ražená roku 1766.
 

barinha [variňe]
Nouzové platidlo, které zavedla portugalská koloniální správa v Mosambiku, když tam byl roku 1835 nedostatek peněz. Šlo o zlaté slitky hmotnosti 14,4 g, které měly hodnotu 400 portugalských reis.
 

barmská rupie
Viz rupie. Když se Barma roku 1937 oddělila od Indie, byla v novém státním útvaru zavedena barmská rupie v paritě s indickou rupií. Představovala základní měnovou jednotku až do roku 1952, kdy nastoupil kyat. Dělila se na 16 annas. Pokud jde o papírové peníze, užívaly se nejprve indické rupie opatřené přetiskem LEGAL TENDER IN BURMA ONLY (tj. zákonné platidlo jen v Barmě). Za japonské okupace byly i japonské okupační peníze zvané gumpyo označeny jako barmské rupie. Viz též peacock rupee.
 

bassi
Viz abbásí.
 

batzen, batz [bacn, bac]
Grošová stříbrná mince v hodnotě 4 krejcarů zavedená koncem 15. století původně ve Švýcarsku, odkud se rozšířila do Německa, kde byla hojně ražena. Pronikla i na naše území, kde se jí říkalo též pac, pacnéř. Když byl roku 1798 zaveden švýcarský frank, stal se batzen jeho desátým dílem. Až do roku 1850 platila relace 1 švýcarský frank = 10 batzenů po deseti rapech. Název se odvozuje od znaku města Bernu (medvěd - staroněmecky Bätz), který byl vyražen na mincovní ploše. Ve Švýcarsku se ještě dlouho označovala mince o nominální hodnotě 10 rapů jako batz.
 

bawbee [bóbí]
Skotská drobná mince, ražená v 16. a 17. století; zprvu bilonová, později jen z mědi. Měla hodnotu 6 pencí.
 

bazarucco
Plurál bazaruccos. Portugalská koloniální mince obíhající od 16. století v državách Goa a Diu na indickém subkontinentě. Tento měděný peníz se od roku 1700 razil už jen v násobcích původního nominálu. 75 bazarucos se rovnalo 1 pardao.
 

bekah
Mince rovnající se půl šekelu; obíhala v hebrejské měnové soustavě ve druhém století př. n. l., za vlády Šimona Makabejského (143 - 135 před n. l.).
 

belga
Plurál francouzsky belgas, vlámsky belga. Belgická měnová a početní jednotka, zavedená roku 1926 především pro vyjádření zahraničních platů (ekvivalent 209 miligramů ryzího zlata) a rovnající se soudobým 5 belgickým frankům. Papírové peníze a mince byly označovány současně v obou hodnotách, např. 5 franků / 1 belga, 10 franků / 2 belgas, respektive belga. Roku 1945 byla zrušena.
 

belgický frank
Francouzsky franc (plurál francs), vlámsky frank (singulár i plurál). Dělí se na 100 centimů. Nezávislá Belgie jej roku 1832 přijala jako vlastní měnovou jednotku na základě parity s francouzským frankem (parita časem zanikla). Ke stříbrným mincím v nominálech 1/4, 1/2, 1, 2 a 5 se do poloviny 19. století připojily i zlaté mince v hodnotách 10, 20 a 40 belgických franků. Od roku 1832 byly vydávány bankovky, zprvu soukromými bankami, v současné době je emisním ústavem Belgická národní banka (Banque Nationale de Belgie / Nationale Bank van Belgie). Papírové peníze mají hodnoty 100, 500, 1000 a 5000, oběžné mince jsou v nominálech 1, 5, 10, 20, pamětní mají hodnoty 250 a 500 belgických franků. Vzhledem k dvojjazyčnosti mají bankovky text současně francouzský i vlámský, podobně jako v některých případech i mince, které však častěji (od roku 1866) jsou vydávány od stejných druhů a nominálů s textem jednak francouzským, jednak vlámským.
 

belizský dolar
Viz dolar. Dnešní měnová jednotka, která je od roku 1973 oběživem v Belize. Dělí se na 100 centů. Mince mají nominály 1, 5 a 10 belizských dolarů, papírové peníze (které v současné době vydává Central Bank of Belize) mají hodnoty 1, 5, 10, 20 a 100.
 

bém
Viz Böhm.
 

bermundská libra
Viz libra. Zavedena roku 1946 na Bermudách v paritě s britskou librou. Podle jejího vzoru se také dělila na 20 šilinků a 240 pencí, a to až do roku 1970, kdy byla zavedena nová měnová jednotka v desítkové soustavě - bermudský dolar.
 

bermudský dolar
Viz dolar: V roce 1970 příjaly Bermudy desítkovou měnovou soustavu v paritě s americkým dolarem. Dělí se na 100 centů. Bermudský peněžní úřad (Bermuda Monetary Authority) vydává papírové peníze v nominálech 1, 5, 10, 20, 50 a 100 bermudských dolarů. Mince ve vysokých hodnotách (20, 50 a 100) jsou raženy ve stříbře nebo zlatě a určeny především pro sběratelský trh.
 

Berner, Perner
Peníz ražený v letech 1039-1125 v císařské mincovně ve Veroně (označované německy jako Bern) se původně nazýval denarius veronensis = veronský denár. Později se razil i na dalších územích; v Tyrolsku se stal základní měnovou jednotkou. Od 16. století z oběhu vymizel.
 

besa
Nazývaná též bajza. Měděná mince obíhající na území Etiopie. Když císař Menelik II. (1889-1919) zavedl talari, dělila se tato měnová jednotka původně na 20 kiršů a 40 besa, od roku 1903 až do zavedení desítkové měnové soustavy na 16 kiršů a 32 besa - viz etiopský dolar / talari. V Italském Somálsku obíhala od roku 1909 do poloviny dvacátých let italskosomálská besa.
 

besant, besantius
Viz bézant.
 

bešlik
Též bešparalyk. Stříbrná mince osmanských sultánů v hodnotě 5 ( = beš) para. Původně měla hmotnost 28 g. Byla rozšířena v 18. až 19. století v celé oblasti osmanského panství až po severnf Afriku.
 

bézant (d'or)
Též zvaný bisant, besant, besantius, byzantius. Zlatá mince byzantských císařů, ražená od 4. století n.l., která se rozšířila zejména s křižáckými válkami. Hmotnost průměrně 3,2 g. Byla pokračovatelkou římského aureu a solidu. Razila se až do 15. století.
 

bezzo, bezz [becco]
Benátská bilonová mince ražená od roku 1525. V 18. století se rovnala 6 denari.
 

bezzone [beccone]
Peníz navazující na bezzo, ale většího rozměru (23 mm). V 17. století jej vydávaly Benátky. Od roku 1619 ražen ve velkých množstvích z čisté mědi pro Dalmácii, Albánii a další oblasti.
 

bhútánská rupie
Viz rupie. Měnová jednotka v paritě s indickou rupií, která v Bhútánu také souběžně obíhala. Dílčí jednotkou byla pajsa (zprvu 64, po zavedení desítkové soustavy 100 na 1 bhútánskou rupii). Viz naja pajsa. Od roku 1928 se razila mince v hodnotě půl rupie, označovaná jako tikčung. Zlatá mince sertum se rovnala 100 bhútánských rupií a byla nepochybně určena pro sběratelský trh. Od roku 1974 zavedena nová měnová jednotka ngultrum.
 

biaferská libra
Viz libra. Když východní část Nigérie vyhlásila roku 1967 nezávislost pod názvem Biafra, zavedla i vlastní měnovou jednotku, biaferskou libru, která platila do roku 1970, kdy bylo území opět cele začleněno do Nigérie. Podle vzoru britské libry se dělila na 20 šilinků a 240 pencí. Oficiálním emisním ústavem byla Biaferská banka (Bank of Biafra), která vydávala papírové peníze v nominálech 1, 5 a 10 biaferských liber; mince ze stříbra a ze zlata byly určeny především pro sběratelský trh.
 

bianco
Plurál bianchi. Italsky "bílý". Italská grošová mince ze 16. století, jejíž nápadná barva byla získána technologií bělení (porovnej například bílý peníz).
 

biatek
Označení pro keltské mince, jež ve druhé polovině posledního století před změnou letopočtu razil jeden z bójských kmenů na území jihozápadního Slovenska (své hlavní oppidum mohl mít v oblasti Bratislavy). Jde o ražby jednak zlaté, jednak stříbrné (viz statér). Zatímco časově předcházející keltské mince z našeho území jsou ještě němé, biateky mají nápisy, v nichž bylo použito na československém území poprvé latinské písmo; nejčastěji se opakuje BIATEC, ale také je tam zastoupen například DEVIL, BUSU, COISA, NONNOS, TITTO, EVOIURIX aj. Předpokládá se, že jde o jména předních představitelů bójského kmene.
 

bigatus
Latinsky biga = dvojspřeží. Římský denár s tímto reIiéfem se razil asi od roku 196 před n.l. Název bigatus se někdy užíval přeneseně pro římské denáry vůbec.
 

biche [biš]
Plurál biches. Dílčí měnová jednotka z oblasti Francouzské Indie, kde obíhala v 18. století. Byla 1/64 rupie Francouzské Indie, tedy měla hodnotu jako pajsa.
 

billet de confiance [bije d'konfjans]
Francouzský výraz pro papírové (nouzové) peníze, vydávané za Francouzské revoluce obcemi a různými institucemi. Měly nahradit především drobné peníze, proto jejich nominály zněly hlavně na násobky sou - proti papírovým asignátům, jež zněly na livres nebo později franky. Název lze přeložit jako "lístek důvěry" (na rozdíl od kovové mince, jejíž hodnota byla vyjádřena příslušným množstvím drahého kovu). K obsahu pojmu porovnej též kreditivsedlar.
 

bilpengö (B. pengö)
Rostoucí inflace v Maďarsku roku 1946 si vyžádala počítání na milióny pengö (viz milpengö), ale po několika týdnech už došlo k zavedení nových bankovek biliónové řady (10 000, 100 000, 1 000 000 a 10 000 000 B. pengö). Emisní banka Magyar Nemzeti Bank dala ještě vytisknout bankovku v hodnotě 1 miliardy bilpengö; je to bankovka s nejvyšším nominálem na světě (1000 triliónů pengö). Inflace však probíhala rychleji a bankovka se již do oběhu nedostala, neboť mezitím bylo zavedeno adópengö.
 

bílý groš
Původně - od počátku 15. století - ražen ve Slezsku (Vratislav, Svídnice, Lehnice, Münsterberg) a také v Polsku. Bílý groš = 12 haléřů = 6 feniků. Byl zaveden za Maxmiliána II. (1564-1576) také v Čechách (namísto dosavadních pražských grošů) a ražen až do roku 1619. Tento český bílý groš měl hmotnost 2 g a platil 2 malé groše, respektive 7 bílých penízů.
 

bílý peníz
Viz peníz. Drobné platidlo v Čechách za vlády krále Vladislava II. ( 1471-1516) a za vlády Habsburků až do konce roku 1619. Jsou to jednostranné drobné stříbrné mince s korunovaným českým lvem a opisem. Název bílý dostaly od vzhledu získaného bílením ve vinném kamenu. Původně bylo 7 bílých penízů za 1 bílý groš. Viz též malý peníz.
 

bipkwele
Viz epkwele.
 

birr
Název uváděný latinkou na současných etiopských papírových platidlech. Původně etiopská stříbrná mince, jinak zvaná též talari, o hmotnosti 28,07 g, zavedená roku 1893 císařem Menelikem II. Název znamená amharsky stříbro. K tradičnímu pojmenování birr se Etiopie vrátila po změně politického zřízení v roce 1977, když na měnovém poli byl vystřídán etiopský dolar / talari. Papírové peníze v nominálech 1, 5, 10, 50 a 100 vydává Národní banka Etiopie (National Bank of Ethiopia). Dílčí jednotkou je cent.
 

bisant
Viz bézant.
 

bissola, bissona
Milánské denaro ze 14. století; později v 16. století se tak nazývaly i milánské mince o hodnotě 3 soldi.
 

bístí
Perská mince v hodnotě 20 dínárů. Rovnala se 1/4 kazbekí nebo též 1/10 abbásí. (Jméno je také zaznamenáno z Gruzínska).
 

bit
Plurál bits. Anglicky "kousek". Označení pro střední část španělského peso, které se v oblasti Západní Indie v 18. a 19. století vyřezávalo, aby se snížila hmotnost mince. Tento kousek pak obíhal samostatně. Odpovídal hodnotě 7 a půl pence. Porovnej též holey dollar a cut money. Název bit se pak přenesl v Západoindickém souostroví na drobné peníze vůbec. Ve 20. století se v Guayaně označovala místní stříbrná mince v hodnotě 4 pencí také názvem bit. Viz též bit Dánské Západní Indie. Zatímco bit se vyslovuje, jak se píše, jeho skloňování se různí podle jazykových oblastí.
 

bit Dánské Západní Indie
Název bit oblíbený v oblasti Západní Indie, kde původně představoval nouzovou peněžní jednotku, pak i drobnou minci, se na začátku 20. století přenesl na dílčí měnovou jednotku v Dánské Západní Indii; tyto mince jsou označovány v centech a současně i jako bit (zde je stejný tvar v singuláru i plurálu na rozdíl od názvu této měnové jednotky v angličtině). Takže 1 cent Dánské Západní Indie se rovnal 5 bit Dánské Západní Indie.
 

black farthing [blek fardzing]
Viz farthing. Skotská měděná drobná mince o hmotnosti 0,45-0,58 g, s jejíž ražbou se započalo roku 1466 v Edinburghu. Šlo o první peníz na britských ostrovech ražený pouze z mědi, lidově označovaný jako "černý" (= black) farthing.
 

blaffert, blaphard, blaffard
Široká stříbrná mince ražená od 14. století v severním Německu, později i ve Švýcarsku, Dánsku a jinde. Původně měl tento peníz v polovině 14. století hmotnost 0,88 g a průměr 16-20 mm. Název se odvozuje od nizozemského slova blaf = široký. Podle jiného názoru se má etymologický původ hledat ve francouzském slově blafard = bledý, mdlý - jež se vztahuje ke vzhledu mince.
 

blanc [blan]
Francouzsky "bílý". Označení pro francouzské grošové mince zejména ze 14. a 15. století; též souhrnný název pro francouzské bělené mince. Porovnej též bilý peníz.
 

blanc à la couronne [blan a la kuron]
Francouzská stříbrná mince (viz couronne) ražená ve 14. století. Roku 1357 měla hmotnost 3,50 g.
 

blanco
Plurál blancos. Označení pro různé španělské mince ražené od 13. do 16. století. Například blanco z roku 1258 mělo hodnotu 2 dineros.
 

blanquil, blanquillo
Označení pro marockou stříbrnou minci z 18. století; jejím ekvivalentem byla mazuna. Název je zdrobnělinou od francouzského blanc a španělského blanco.
 

blaphard
Viz blaffert.
 

blaumüsser, blamüser [-mýzr]
Mince nominálu osminy tolaru, hojně ražená v 17. století v oblasti západního Německa. Předtím byl tímto názvem označován nizozemský peníz v hodnotě 4 stuiver, zvaný arendschelling, který dal razit císař Karel V. roku 1536. Původně se název vztahoval na půlstuiver vydávaný od roku 1527 v nizozemském Nijmegen. Mince byly vesměs méněhodnotné a v této oblasti se označovaly jako blau, blauw, tedy "modré" (podobně nizozemské zlaté guldeny knížete Reinalda z Geldern byly označovány jako blauwe guldens, "modré guldeny"). Jméno - které se na jihu Německa psalo i tvarem Blomüser či Blomeiser - uvádí v krásném písemnictví Grimmelshausen ve svém Simpliciu Simplicissimu z roku 1669.
 

blob
Anglicky "hrudka, hrbolek". Označení pro cejlonskou měděnou pěticentovou minci o průměru 34 mm; byla v oběhu od roku 1870 do roku 1909.
 

bluzger, Blutzger
Malá stříbrná mince ražená od poloviny 16. století do konce 18. století biskupstvím a městem Chur a panstvím Haldenstein ve Švýcarsku.
 

Bockstaler, Bockspfenig
Tolar a fenik švýcarského města a kantonu Schaffhausen s reliéfem znaku, kde beran (= Bock) vyskakuje z městské brány.
 

bogš (bugša)
Jemenské peníze, které platily do roku 1974. Na papírových platidlech Jemenu nominálů 10 a 20 je měnová jednotka v anglickém znění psána BUQSHAS. 1 bogš = 2 halala. Viz jemenský rijál. Viz též imádí.
 

Böhm, bém
Od Böhmen, Čechy. Obecné označení českých platidel, pražskými groši počínaje a konče grošovými ražbami 17. a 18. století, které byly oblíbenou bernou mincí i daleko v zahraničí. V Německu se pražské groše nazývaly také Behemsche nebo Behmsche. Ve Švýcarsku se uvedené označení udrželo dokonce až do 19. století. Zprvu se tak (Beemsch) označoval pražský groš, později jiné ve Švýcarsku cizí mince. Ve slezské lidové terminologii se slovo bém vztahovalo na groše, které v 17. a 18. století pocházely z českých i slezských mincoven. ("Za bém bylo piva, že se v něm moch utopit." J. Š. Kubín v Kladských povídkách.)
 

bolívar [-li-]
Množné číslo bolívares. Název dnešní měnové jednotky Venezuely, zavedené roku 1871; původně byla vydána v podobě zlaté mince. Pojmenování podle Simóna Bolívara (1783-1830), venezuelského generála, který byl jedním z vůdců v osvobozenecké válce proti španělskému panství v Latinské Americe. Jeho portrét se uplatňuje na mincích i na bankovkách. Papírové peníze vydávalo zprvu 6 národních (soukromých) bank, od roku 1940 je emisním ústavem Ústřední venezuelská banka (Banco Central de Venezuela). Mají nominály 5, 10, 20, 50, 100 a 500, oběžné mince jsou v hodnotách 1 bolívar, 2 a 5 bolívares. Dělí se na 100 centimos.
 

boliviano
Plurál bolivianos. Od roku 1863 až do měnové reformy v roce 1963 označení pro bolivijské peso. Dělilo se na 100 centecimos, posléze centavos. Původní hmotnost stříbrné mince stanovena na 25 g. Právo emise měla od roku 1932 Ústřední bolivijská banka (Banco Central de Bolivia), která vydávala bankovky, jež se stoupající inflací dosahovaly nominálu až do 10 000 bolivianos. Při měnové reformě v roce 1963 se vyměňovalo 1000 bolivianos za 1 nové bolivijské peso.
 

bolivijské escudo (scudo)
Bolivijská zlatá mince, jejíž název je odvozen od španělského escudo. Na bolivijských mincích 18. a 19. století je označována písmenem S (= scudo) nebo E (= escudo). Byly raženy díly (1/2) a násobky (2, 4, 8). Do roku 1825 se dělilo na 16 reales, poté na 2 bolivijská pesos. Porovnej scudo d'oro.
 

bolivijské peso
Viz peso. Název jednak bolivijské měnové jednotky z let 1825-1863 (pak bylo na 100 let zavedeno boliviano), jednak současného oběživa od roku 1963. Dělí se na 100 centavos. Při měnové reformě v roce 1963 se vyměňovalo 1000 bolivianos za 1 bolivijské peso, které je na platidlech uváděno jako peso boliviano. Emisním ústavem je nyní Ústřední bolivijská banka (Banco Central de Bolivia). Papírové peníze mají nominály až 100 000 bolivijských pesos (v roce 1984), což svědčí o inflačních tendencích.
 

bolognino [boloňino]
Plurál bolognini. Denaro italského města Bologna, ražené do roku 1191 na základě privilegia císaře Jindřicha VI., a to jako bolognino piccolo (= malé bolognino), od roku 1236 ve stejném typu už jako grošová mince - bolognino grosso (= velké bolognino), na niž šlo 12 malých. Obě mince byly na italském území hojně napodobovány až do 19. století. (Řím, Ancona, Camerino, Fermo, Ferrara, Modena, Mantova, Perugia aj.).
 

bonk
Nouzové peníze z konce 18. a začátku 19. století; v podobě rozstříhaných měděných prutů, opatřených letopočtem na jedné straně a označením nominálu na druhé straně (1/2, 1, 2 a 8 stuiver), obíhaly až do roku 1826 v oblasti Nizozemské Indie. Bonk nejvyšší hodnoty měl hmotnost 157,5 g.
 

bonnet [bonyt]
Skotská zlatá mince ze 16. století (hmotnost 5,83 g) s reliéfem krále Jakuba V., který má na hlavě čepec = anglicky bonnet.
 

boratinka, boratynka
Nekvalitní (měděný) polský šilink, ražený v letech 1659-1666. Dostal přezdívku podle nájemce mincovny T. L. Boratiniho, který těmito mincemi v mnohamiliónových množstvích zaplavil peněžní oběh. Boratinimu se přisuzují i napodobeniny švédských, polských a braniborských mincí, které v letech 1665-1683 produkovala mincovna v Suceavě na území Moldavska.
 

botdrager
Kromě tohoto nizozemského názvu existovala i německá přezdívka Bottichträger. Byly to nizozemské groše, ražené od 14. století. V mincovním poli měly znak lva s přílbou, kterou vtipálkové přirovnávali k hrnci (bečce). Název by doslovně znamenal "nosič hrnce". Viz též butken.
 

Bottichträger
Viz botdrager.
 

bourgois [burgoa]
Double (dvojnásobná) a simple (jednoduchá) ražba denáru (viz denier) z let 1311-1313. Byla ražena ve všech francouzských královských mincovnách, aby vytlačila pařížský denár (viz parisis).
 

brakteát
Z latinského bractea = tenký (plátek, plíšek). Pojmenování jednostranných mincí ražených na velmi tenkém stříbrném střížku knoflíkového tvaru. Jejich lícní reliéf je prohlouben. Jen zřídka se razily bud' ze zlata, nebo z mědi. Byly často i půleny; platilo se jimi podle hmotnosti a nosily se obyčejně v kožených sáčcích, protože byly křehké. Nejvíce oblíbeny a rozšířeny byly ve 12. a 13. století; mince v této formě se razily většinou v Německu, Švýcarsku, Uhrách, Polsku, Skandinávii a jinde. V českých zemích můžeme označit brakteátovým obdobím 13. století, i když hmotnostně navazují tyto brakteáty v podstatě na předchozí denárovou měnu - viz český denár. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že vznik termínu brakteát spadá až někam do 17. století a týká se jen formy mince (viz též plecháč a dutý fenik) a nikoli označení měnové jednotky.
 

brazilský milreis
Viz milreis, reis a real. Základní měnová jednotka, která byla v Brazílii zavedena roku 1846. Jejim dílem bylo 1000 reis. Zatímco papírové peníze zněly na 1, 2, 5, 10, 20, 50, 200, 500 a 1000 milreis, pak mince byly vždy označovány jen jako násobky reis, konkrétně 1000, 2000, 5000 a 10 000 reis (tedy 1, 2, 5 a 10 milreis); výjimkou je stříbrná mince z roku 1922 s označením 2 milreis. V roce 1942 bylo zavedeno cruzeiro.
 

briquet [brike]
Jiné pojmenování pro vlámský stuiver, grošovou minci z 15. století; na jejím reliéfu jsou vyznačeny paprsky vyzařující ze zlatého rouna, což tehdejšímu pozorovateli přípomínalo křesadlo (= briquet). Viz též patard.
 

britská libra
Základní měnová jednotka na území Británie; dělí se od roku 1971 na 100 pencí. Její dějiny - viz libra a libra sterlingů a dále též anglická libra, skotská libra, severoirská libra (irská libra), guernseyská libra, jerseyská libra a manská libra. I když na začátku 19. století se s napoleonskými válkami zrodilo na území Británie mnoho set emisních bank (ještě roku 1813-14 jich bylo 733), dosáhla roku 1833 privilegovaného postavení Anglická banka (Bank of England), která získala monopol na území Anglie a Walesu; její bankovky byly prohlášeny zákonným platidlem na území celé Británie. V současné době jsou v oběhu papírové peníze v nominálech 1, 5, 10, 20 a 50 britských liber.
 

britský šilink
Viz šilink. Jako stříbrná mince se na britských ostrovech objevuje poprvé roku 1504 (hmotnost 9,33 g). Původně byl označován jako testoon. Dělil se na 12 pencí. Uplatňoval se nejen v anglickém mincovnictví, a měl také hodně podob. Například ve skotském mincovnictví se v 17. století hojně razily násobky šilinku (2, 3, 4, 5, 6, 8, 10, 12, 16, 20, 22, 30, 40, 44, 48 a 60). Naproti tomu na Jersey se v 19. a 20. století razily díly šilinku (1/52, 1/48, 1/26, 1/24, 1/13, 1/12 a 1/4) viz jerseyská libra. Po zániku samostatného skotského mincovnictví měly britské ražby šilinku jednak znak anglický, jednak znak skotský. Šilink byl dále zastoupen ve velkém počtu měn britské měnové oblasti. Jeho násobky byly: 2 šilinky = florin, 5 šilinků = crown, 20 šilinků = libra, 21 šilinků = guinea. Kromě kovové podoby měl i formu papírových peněz, zejména u nominálu 10 šilinků (= 1/2 britské libry). V Británii zmizel z peněžní scény roku 1971 se zavedením desítkové soustavy.
 

Bromberger, Brommer
Viz brumer.
 

brumer, Brummer
Též brumerka, Brommer, Bromberger. Označení pro nekvalitní německou grošovou minci, původem z někdejšího Brombergu (dnes polská Bydhošť). Obíhala na německém a polském území, jmenovitě pak ve Slezsku.
 

brunejský ringgit / dolar
Dnešní měnová jednotka zavedená roku 1967 v Bruneji. Její název je uveden na platidlech jednak v malajštině jako ringgit, jednak v angličtině jako dollar. Dílčí jednotkou je sen. Papírové peníze - které vydává brunejská vláda (Government of Brunei - mají nominály 1, 5, 10, 50, 100, 500 a 1000, pamětní mince jsou v hodnotě 1 až 1000.
 

bu
Malá obdélníková zlatá mince ražená v Japonsku poprvé roku 1599, původně o hmotnosti 4,45 g. V letech 1830-1870 se razila také ve stříbře. Zanikla, když byla zavedena nová měnová soustava v roce 1871 - viz jen.
 

bučelin
Viz pučandl.
 

búdžú (budju)
Stříbrná mince z 19. století, která obíhala v Alžírsku v době turecké nadvlády. Do roku 1821 měla hmotnost 13,5 g a dělila se na 24 mazuna.
 

bugša
Viz bogš.
 

bůr
Lidový název pro československou pětikorunu. Původ nejasný.
 

burb, burben
Francouzsky bourbe, bourbine. Název nejnižší měnové jednotky od tuniského piastru; užívala se do roku 1891. Viz sebili. Měděné mince tohoto názvu obíhaly i na dalších severoafrických územích, která byla v 17.-19. století pod tureckým vlivem.
 

burigozzo
Těžké milánské testone ze 16. století.
 

burundský frank
Viz frank. Základní měnová jednotka, která byla zavedena v Burundi roku 1964, kdy nahradila rwandsko-burundský frank. Emisní institucí je Burundská banka (Ibanki ya Republika Y'uburundi - Banque de la République du Burundi). Papírové peníze mají v současné době nominály 10, 20, 50, 100, 500, 1000 a 5000, mince jsou v hodnotách 1, 5 a 10 burundských franků. Dílčí jednotkou (teoreticky) je centim.
 

butken
Původně nizozemský botdrager. Nizozemský groš ražený od 14. století a hojně rozšířený i napodobovaný v sousedních oblastech.
 

butut
Množné číslo bututs. Drobná měnová jednotka obíhající v Gambii. Je stým dílem dalasi. V současné době jsou v oběhu mince o nominálech 1, 5, 10, 25 a 50.
 

byzantius
Viz bézant.