|
Ražby Jana Lucemburského (1310-1346) Jan Lucemburský se stal českým králem teprve v 7. února 1311, nicméně naši zemi začal zadlužovat již v roce 1309, kdy za slíbenou vojenskou pomoc zastavuje Habsburkům celou Moravu až do zaplacení 2 800 000 grošů (50 000 hřiven). České královně Alžbětě Rejčce se zavázal vyplatit 336 000 grošů (6 000 hřiven), jakmile se stane pánem království. Na samotnou korunovaci si pak musí vypůjčit od Starého Města pražského 33 600 grošů (600 hřiven). Po korunovaci se okamžitě hlásí staří i noví věřitelé. Panování Jana Lucemburského stálo české království milióny grošů, především díky jeho zálibě ve válečných taženích a v marnotratném rytířském životě. Do Čech se vracel pouze, když potřeboval peníze. Neštítil se při tom žádných metod, např. rabování chrámů a synagog. Vyraboval i hrob sv. Václava, ze kterého vzal stříbrné sochy v hodnotě 500 hřiven. Zastavil dokonce i Pražský hrad, královskou korunu a korunovační klenoty (ty již nevyplatil a tak zůstaly navždy ztraceny). V roce 1325 zahajuje Jan Lucemburský ražbu zlatých mincí (florénů). Více než pravděpodobně však ne ve snaze o zvelebení země a vylepšení hospodářské situace a prestiže. V případě Jana Lucemburského, jak jinak, je důvod zřejmě mnohem prozaičtější - finanční spekulace a rychlý výdělek. Jan Lucemburský padl jako hrdina v bitvě u Kresčaku 26. srpna 1346. Zemřel ještě včas, dokud naši zemi úplně nezruinoval. Za vlády Jana Lucemburského jsou dále raženy parvy a poprvé a naposled i půlgroše dvojího typu, anglického a českého. 
|
