ČSFR (1990-1993)

V polistopadovém období lze na obíhajících mincích nalézt upravené totalitní vzory, pozůstatky několika emisí z let 1953 - 1990, které tvoří různorodou a neucelenou řadu nominálů. Ražba především nižších nominálů je navíc neekonomická, což je dalším důvodem pro přípravu nové soustavy. Výsledky celostátní neomezené anonymní soutěže z roku 1992 na 10, 20 a 50haléřové mince již s ohledem na rozpad federace nebyly realizovány, ale byly následně využity při úvahách o soustavě oběžných mincí České republiky. Stávající soustava byla po dohodě mezi federálním ústředím a ústředím pro Slovensko Státní banky československé přenechána k využití pro Slovensko, ale to si však v závěrečné fázi vytvořilo vlastní soustavu. Na první pohled předchozím velice podobné mince se liší především absencí komunistických symbolů. Líc nese samozřejmě nový federální znak, tentokráte bez opisu, ale s nápisem ČSFR. Nově jsou raženy již od roku 1990 desetikoruny, desetikoruna s podobiznou T. G. Masaryka je tak první mincí s novým federálním znakem. Počátečním záměrem bylo měnit motiv těchto mincí (snad každoročně) a tak se můžeme v roce 1991 setkat s desetikorunou s vyobrazením M. R. Štefánika a v roce 1992 s podobiznou A. Rašína. V roce 1992 se navíc razí i mince s letopočtem 1993 a znovu s podobiznami T. G. Masaryka a M. R. Štefánika. Tato předčasná ražba však vyústila v poněkud paradoxní situaci, kdy existence federace končí začátkem roku 1993 a mince s tímto letopočtem jsou tak vlastně mincemi státu, který v té době již neexistuje. Situaci řeší vyhláška Státní banky 463/1992 Sb z 15. října, která legalizuje oběh federálních desetikorun s datem 1993 v níž se dokonce předpokládá i vydání další desetikoruny s tímto letopočtem a s vyobrazením A. Rašína (nerealizováno). V letech 1990-1993 oficiálně (ze zákona) platí i jednohaléř, avšak v platebním styku se nepoužívá. Proto je v letech 1991 a 1992 jednohaléř s federálním znakem součástí mincovních sad oběžných mincí.
 

 
Stav mé sbírky tohoto období