|
Podrobné informace a fotografie budou doplňovány průběžně. 5 Kč 1928 
5 Kč 1928 - odlišné vzory na hraně 10 haléř s letopočtem 1994 se vyskytuje ve 3 variantách. Dle Jaroslava Moravce1) jsou tyto varianty značeny písmeny c-e. Prvky, které umožňují rozlišení těchto variant jsou následující:
Následující detail ukazuje rozdíl mezi variantami c, d a variantou e: 
Dva typy provedení letopočtu u desetihaléře 1994. Levé vyobrazení přísluší variantám c a d, pravé variantě e. U variant c a d (vlevo) není u číslice "1" patrný bičík, číslice letopočtu jsou menší a číslice "4" je užší s kratší nožičkou. Značka mincovny je vzpřímená. Pravé vyobrazení ukazuje běžnou variantu e, která se vyznačuje většími číslicemi letopočtu, přítomností bičíku u číslice "1" a delší nožičkou u číslice "4". Rozdíl mezi variantami c a d, které mají shodné provedení mincovního obrazu, spočívá pouze v provedení ražby. Varianta c je matovaná a bylo ji raženo 2500 ks výhradně pro sady. Běžnější z těchto dvou variant je pak varianta d, která je lesklá a bylo jí raženo nejméně 27500 ks pro sady. S ohledem na počet vydaných sad zřejmě (?) nelze očekávat výskyt variant c a d mezi oběžnými mincemi. 10 haléř s letopočtem 1994 se vyskytuje ve 2 variantách. Prvek, který umožňuje rozlišení těchto variant je následující:
Následující detail ukazuje rozdíl mezi jednotlivými variantami: 
Jaroslav Moravec1) tyto dvě varianty nerozlišuje a je otázkou, zda se nejedná pouze o zmetky uniklé při kontrole v mincovně. Mezi oběžnými desetihaléřovými mincemi bylo možné nalézt např. mince z roku 1994 s téměř kompletně nedoraženou signaturou JP - podrobněji viz. zmetky. 20 haléř s letopočtem 1994 (mincovna Jablonec) se vyskytuje ve 3 variantách. Dle Jaroslava Moravce1) jsou tyto varianty značeny písmeny e-g. Prvky, které umožňují rozlišení těchto variant jsou následující:
Následující detail ukazuje rozdíl mezi variantami e, f a variantou g: 
Dva typy provedení letopočtu u dvacetihaléře 1994. Levé vyobrazení přísluší variantám e a f, pravé variantě g. U variant e a f (vlevo) jsou číslice letopočtu menší, u číslice "1" je bičík šikmý, číslice "9" jsou silnější a číslice "4" uzavřenější. Pravé vyobrazení ukazuje běžnou variantu g, která se vyznačuje většími číslicemi letopočtu, bičík u číslice "1" je vodorovný, číslice "9" slabší a číslice "4" otevřenější. Rozdíl mezi variantami e a f, které mají shodné provedení mincovního obrazu, spočívá pouze v provedení ražby. Varianta e je matovaná a bylo ji raženo 2500 ks výhradně pro sady. Běžnější z těchto dvou variant je pak varianta f, která je lesklá a bylo jí raženo nejméně 17500 ks pro sady. S ohledem na počet vydaných sad zřejmě (?) nelze očekávat výskyt variant e a f mezi oběžnými mincemi. 20 haléř s letopočtem 1996 se vyskytuje ve 2 variantách. Dle Jaroslava Moravce1) jsou tyto varianty značeny písmeny j a k. Prvek, který umožňuje rozlišení těchto dvou variant je následující:
Horní vyobrazení přísluší variantě j, dolní variantě k, podrobnější popis rozdílu však Moravec1 neuvádí. U varianty j (nahoře) je vroubkování provedeno jako u předchozích typů mechanicky, u varianty o je vroubkování provedeno elektroerozivně. Mechanické vroubkování od elektroerozivního lze odlišit dle tvaru roubkování. Mechanicky vroubkovaná hrana je více zakulacená a tvar jednotlivých vroubků odpovídá kruhovým úsečím (vroubky se směrem k hraně vytrácejí). Elektroerozivní vroubkování hranu mechanicky nedeformuje, hrana je proto směrem k okrajům zaoblena mnohem méně a vroubky se směrem k hraně nevytrácejí (nezužují). Podíl variant j a k není znám, předpokládá se však, že podíl varianty k (elektroerozívní vroubkování) je podstatně menší. Mimo běžného 20 haléře s letopočtem 1997 (vzor 1993) existuje 20 exemplářů varianty 1998 (10 kusů v běžné kvalitě a 10 kusů ve špičkové kvalitě). Varianta 1998 se liší od vzoru 1993 pootočením rubové obruby o 1/14 vůči lícní. Tyto varianty (ve skutečnosti se jedná pouze o vzorové odražky, které se zřejmě nedostaly do oběhu) se značí jako n (uvedených 10 kusů v běžné kvalitě) a o (10 kusů ve špičkové kvalitě). 50 haléř s letopočtem 1993 se vyskytuje ve 2 variantách. Dle Jaroslava Moravce1) je jako varianta j značena pouze materiálová zkouška ražená 1. 10. 1993 v Jablonecké mincovně v počtu 56000 kusů (z celkových 30474000 ražených toho roku v Jablonecké mincovně). Tato materiálová zkouška má oproti standartnímu složení AlMg (99:1) složení (97:3). Oproti běžné ražbě se varianta j je odlišuje větším leskem. U mincí prošlých oběhem může být tento rozpoznávací znak vpodstatě nepoužitelný. 50 haléř s letopočtem 1994 se vyskytuje ve 4 variantách. Dle Jaroslava Moravce1) jsou tyto varianty značeny písmeny k-n. Prvky, které umožňují rozlišení těchto variant jsou následující:
Dva způsoby provedení letopočtu u padesátihaléře 1994. Levé vyobrazení přísluší variantám k a l, pravé variantám m a n. U variant k a l (vlevo) jsou číslice "9" otevřené a zakončené do roviny. Značka mincovny je vzpřímená. Pravé vyobrazení přísluší variantám m a n. U variant m a n jsou číslice "9" uzavřené a zakončené do oblouku, značka mincovny je nakloněná doprava. 
Dva způsoby provedení ornamentu na rubní straně padesátihaléře. Levé vyobrazení přísluší variantám k, l a m, pravé variantě n. U variant k, l a m je spodní linka v číslici "0" mezi číslicí "5" a písmenem "h" přerušená. U varianty n je spodní linka v číslici "0" mezi číslicí "5" a písmenem "h" nepřerušená. Shrneme-li uvedené rozdíly, jednotlivé varianty pak lze rozlišit dle následujících příznaků:
Lze se právem domnívat, že s ohledem na náklad 2500 kusů varianty k, nebude tato zastoupena mezi oběžnými mincemi. Rovněž existence varianty l mezi oběživem není zcela jistá, avšak s ohledem na formulaci, že bylo raženo nejméně 27500 kusů pro sady, nelze výskyt této varianty mezi oběžnými mincemi zcela vyloučit. Mezi oběžnými mincemi je v menší míře zastoupena varianta m (neschválený vzorový odražek), s ohledem na průměrnou životnost razidel lze její emisi odhadnout na nejvýše 850000 kusů. Nejrozšířenější variantou je varianta n, jejíž emise činí zbývají (a tudíž podstatnou) část nákladu. 1 Kč s letopočtem 1995 se vyskytuje ve 2 variantách. Dle Jaroslava Moravce1) jsou tyto varianty značeny písmeny c a d. Prvky, které umožňují rozlišení těchto variant jsou následující:
Dva způsoby provedení letopočtu u jednokoruny 1995. Na následujících obrázcích je detailní vyobrazení obou variant. 
Levé vyobrazení přísluší variantě c, pravé variantě d. U varianty c (vlevo) má číslice "1" bičík i patku širší, číslice "5" je otevřenější a značka mincovny je nakloněná doprava (leží mezi dvěma prostředními drápy). Pravé vyobrazení přísluší variantě d, u níž má číslice "1" bičík i patku uzší, číslice "5" je uzavřenější (kulatější) a značka mincovny je vzpřímená (leží blíže k vrchnímu ze dvou prostředních drápů). Varianty c bylo raženo nejméně 22400 kusů pro numismatické sady, zbytek nákladu tvoří varianta d. Výskyt varianty c byl v oběžných mincích zaznamenán, lze tedy očekávat, že bylo raženo více než uvedený počet kusů pro sady. Jedná se však o variantu nepochybně méně běžnou. 1 Kč s letopočtem 1996 se vyskytuje ve 2 variantách. Dle Jaroslava Moravce1) jsou tyto varianty značeny písmeny e a f. Prvky, které umožňují rozlišení těchto variant jsou následující:
Dva způsoby provedení letopočtu u jednokoruny 1996. Na následujících obrázcích je detailní vyobrazení obou variant. 
Levé vyobrazení přísluší variantě e, pravé variantě f. U varianty e (vlevo) má v letopočtu číslice "1" bičík delší a značka mincovny je nakloněná doprava (leží mezi dvěma prostředními drápy). Pravé vyobrazení přísluší variantě f, u níž má v letopočtu číslice "1" bičík velmi krátký a značka mincovny je vzpřímená (leží blíže k vrchnímu ze dvou prostředních drápů). Varianty e bylo raženo nejméně 26040 kusů pro numismatické sady, zbytek nákladu tvoří varianta f. Výskyt varianty e byl v oběžných mincích zaznamenán, lze tedy očekávat, že bylo raženo více než uvedený počet kusů pro sady. Jedná se však o variantu nepochybně méně běžnou. 1 Kč s letopočtem 2000 se vyskytuje ve 3 variantách. Dle Jaroslava Moravce1) jsou tyto varianty značeny písmeny k, l a m. Rozlišujícím prvkem je rozdílné provedení signatury autorky JTS nacházející se pod vyobrazením koruny. Mimo to má varianta k oproti ostatním variantám vyšší reliéf. Prvky, které umožňují rozlišení jednotlivých variant jsou následující:
Tři způsoby provedení signatury autorky JTS (první vyobrazení - vyobrazení var. k - je fotomontáž). Levé vyobrazení přísluší variantě k, jejíž provedení je charakteristické dlouhou nohou u písmene "T", mezi hlavou a nohou písmene "T" je mezera, písmeno "J" je velké, jeho noha je souběžná s nohou písmene "T" a celkově je signatura provedena silnějším písmem než u ostatních variant. Prostřední vyobrazení přísluší variantě l, pro kterou je charakteristické především provedení písmene "J", které je výrazně menší než u variant k a m. Písmena "J" a "S" jsou vzpřímená, mezi hlavou a nohou písmene "T" není mezera a signatura je provedena slabším písmem. Pravé vyobrazení přísluší variantě m, pro níž je charakteristické především krátká noha písmene "T", šikmo zakončená hlava písmene "J" a rovněž celé provedení signatury je slabším písmem. Na následujících obrázcích je detailní vyobrazení diskutovaných variant.
Varianta k by měla být zastoupena i mezi oběžnými mincemi, kam se dostal zbytek nákladu z ražby pro sady. Vychází z upravených redukcí z roku 1997 vyrobených v Jablonci. U varianty l je líc z redukcí z roku 2000 (Jablonec) a rub z redukcí z roku 1993 (Winnipeg), veškerý náklad této varianty je mezi mincemi v oběhu. Rovněž veškerý náklad varianty m, u níž líc i rub pochází z redukcí z roku 2000 (Jablonec), je mezi mincemi v oběhu. Mezi oběžnými mincemi je nejběžnější varianta m, která činí podstatnou část nákladu, v oběhu byl v mnohem menší míře zaznamenán i výskyt varianty l. Množství varianty k mezi oběživem není známé, ale zřejmě bude z uvedených tří variant mezi oběžnými mincemi zastoupena nejméně. Pozn.: 1 Kč s letopočtem 2001 se vyskytuje ve 2 variantách. Dle Jaroslava Moravce1) jsou tyto varianty značeny písmeny n a o. Rozlišujícím prvkem je rozdílné provedení signatury autorky JTS nacházející se pod vyobrazením koruny. Mimo to má varianta n oproti variantě o vyšší reliéf. Prvky, které umožňují rozlišení těchto variant jsou následující:
Detailní vyobrazení variant n (vlevo) a o (vpravo). Provedení varianty n je charakteristické dlouhou nohou u písmene "T", mezi hlavou a nohou písmene "T" je mezera a celkově je signatura provedena silnějším písmem než u varianty o. Pravé vyobrazení přísluší variantě o, pro níž je charakteristické především krátká noha písmene "T", šikmo zakončená hlava písmene "J" a rovněž celé provedení signatury je provedeno slabší linií. Varianta n byla údajně ražena výhradně pro sady a neměla by se tudíž vyskytovat mezi oběživem. Pozn.: 1 Kč s letopočtem 2002 se vyskytuje ve 2 variantách. Dle Jaroslava Moravce1) jsou tyto varianty značeny písmeny p a q. Rozlišujícím prvkem je rozdílné provedení signatury autorky JTS nacházející se pod vyobrazením koruny. Mimo to má varianta p oproti variantě q vyšší reliéf. Prvky, které umožňují rozlišení těchto variant jsou následující:
Detailní vyobrazení variant p (vlevo) a q (vpravo). Provedení varianty p je charakteristické dlouhou nohou u písmene "T", mezi hlavou a nohou písmene "T" je mezera a celkově je signatura provedena silnějším písmem než u varianty q. Pravé vyobrazení přísluší variantě q, pro níž je charakteristické především krátká noha písmene "T", šikmo zakončená hlava písmene "J" a rovněž celé provedení signatury je provedeno slabší linií. Varianta p byla údajně ražena výhradně pro sady a neměla by se tudíž vyskytovat mezi oběživem. Pozn.: 1 Kč s letopočtem 2003 se vyskytuje ve 2 variantách. Dle Jaroslava Moravce1) jsou tyto varianty značeny písmeny r a s. Rozlišujícím prvkem je rozdílné provedení signatury autorky JTS nacházející se pod vyobrazením koruny. Mimo to má varianta r oproti variantě s vyšší reliéf. Prvky, které umožňují rozlišení těchto variant jsou následující:
Detailní vyobrazení variant r (vlevo) a s (vpravo). Provedení varianty r je charakteristické dlouhou nohou u písmene "T", mezi hlavou a nohou písmene "T" je mezera a celkově je signatura provedena silnějším písmem než u varianty s. Pravé vyobrazení přísluší variantě s, pro níž je charakteristické především krátká noha písmene "T", šikmo zakončená hlava písmene "J" a rovněž celé provedení signatury je provedeno slabší linií. Varianta r byla údajně ražena výhradně pro sady a neměla by se tudíž vyskytovat mezi oběživem. Pozn.: 2 Kč s letopočtem 1995 se vyskytuje ve 2 variantách. Dle Jaroslava Moravce1) jsou tyto varianty značeny písmeny c a d. Prvky, které umožňují rozlišení těchto variant jsou následující:
Levé vyobrazení přísluší variantě c, pravé variantě d. U varianty c (vlevo) je značka mincovny mezi dvěma prostředními drápy (vůči pařátu je posazena níže), u varianty d (vpravo) je značka mincovny blíže k hornímu ze dvou prostředních drápů (vůči pařátu je posazena výše). Patrný je i rozdíl v tloušťce linií číslic letopočtu (nejlépe patrný u číslic "9") a odlišný tvar číslice "5". Redukce sloužící k ražbě varianty c mají letopočet upravený v Jablonci, redukce varianty d jsou upraveny ve Winnipegu. Varianty c bylo raženo nejméně 22400 kusů pro numismatické sady, zbytek nákladu tvoří varianta d. Výskyt varianty c byl v oběžných mincích zaznamenán, lze tedy očekávat, že bylo raženo více než uvedený počet kusů pro sady. Jedná se však o variantu nepochybně méně běžnou. 2 koruna s letopočtem 1998 se vyskytuje ve 4 variantách (dvou základních a dvou hybridních). Tato situace vznikla díky technickým obtížím při ražbě ke konci roku 1998, kdy byly k ražbě použity i původní redukce z roku 1993. Z těchto starých redukcí a nebo z kombinace staré redukce na jedné straně a nové redukce na straně druhé je ražena větší část mincí v oběhu. Nové redukce posloužili k ražbě mincí pro sady v běžné a špičkové kvalitě a z byly z nich v menší míře raženy i mince pro oběh.
Následující detaily ukazují jednotlivé rozdíly: 
Dva typy zvýšené rubové obruby, vlevo užší (starší) a vpravo širší (novější) typ. Levý užší typ zvýšené obruby přísluší základní variantě f a hybridní variantě g. Pravý širší typ zvýšené obruby přísluší základní variantě e a hybridní variantě h. Redukce s širší obrubou mají i vyšší reliéf. 
Dva typy signatury autorky JTS (Jarmila Truhlíková-Spěváková) pod nominální hodnotou na rubu mince. Vlevo je uvedena signatura JTS příslušející základní variantě f a hybridní variantě g. Pravý typ signatury přísluší základní variantě e a hybridní variantě h. Levá (starší) signatura se vyznačuje slabším provedením písma, písmena J a S jsou vzpřímená a noha stylizovaného písmene T je krátká (končí pod písmenem S). Písmo pravé (novější) signatury je silnější, písmena J a S jsou nakloněná a noha stylizovaného písmene T je dlouhá (zasahuje přes střed písmena S resp. se téměř dotýká začátku písmene S). 
Dva typy zvýšené lícové obruby, vlevo užší (starší) a vpravo širší (novější) typ. Levý užší typ zvýšené obruby přísluší základní variantě f a hybridní variantě h. Pravý širší typ zvýšené obruby přísluší základní variantě e a hybridní variantě g. Redukce s širší obrubou mají i vyšší reliéf. 
Dva typy provedení značky mincovny. Vlevo je uvedeno starší provedení značky mincovny, které přísluší základní variantě f a hybridní variantě h. Značka je nepatrně menší, základna korunky užší. Markantnějším ukazatelem je poloha značky mincovny vůči drápům na pařátu lva. U variant f a h je značka mezi dvěma prostředními drápy (vůči pařátu je posazena níže). Pravé provedení mincovní značky je novější a přísluší základní variantě e a hybridní variantě g. Značka je nepatrně větší, základna korunky širší. Značka mincovny leží u variant e a g blíže k hornímu ze dvou prostředních drápů (vůči pařátu je posazena výše). Shrneme-li uvedené rozdíly, jednotlivé varianty pak lze rozlišit dle následujících příznaků:
V praxi stačí uvedené varianty pohodlně rozlišovat pouze dle provedení signatury a pozice značky mincovny:
Původně tedy měla být ražena pouze varianta e, varianty f, g a h vznikly díky technickým obtížím. Z celkového počtu ražených kusů ročníku 1998 (10455480 kusů pro oběh a 2600 pro sady) bylo základní varianty e vyraženo 1546900 kusů (kompletní emise pro sady, tj. 2600 kusů a zbytek, tj. 1544300 kusů pro oběh). V oběhu je tedy 1544300 kusů varianty e (tj. necelých 15 % mincí s letopočtem 1998) a 8911180 kusů ostatních variant f, g a h (tj. přes 85 % mincí s letopočtem 1998). Vzájemné zastoupení variant f, g a h literatura neuvádí. Dle výskytu mezi oběžnými mincemi lze za nejméně běžnou variantu považovat variantu h. 2 Kč s letopočtem 2001 se vyskytuje ve 2 variantách. Dle Jaroslava Moravce1) jsou tyto varianty značeny písmeny j a k. Rozlišujícím prvkem je rozdílné provedení signatury autorky JTS nacházející se pod vyobrazením koruny. Mimo to má varianta j oproti variantě k vyšší reliéf. Prvek, který umožňuje rozlišení těchto dvou variant je následující:
Levé vyobrazení znázorňuje provedení signatury u varianty j, pravé znázorňuje variantu k. U varianty j zasahuje noha písmene "T" přes střed písmene "S" a písmeno "J" je větší, u varianty k je noha písmene "T" kratší a písmeno "J" je menší.
Zastoupení jednotlivých variant v oběhu Moravce1) neuvádí. Pozn.: 2 Kč s letopočtem 2002 se vyskytuje ve 2 variantách. Dle Jaroslava Moravce1) jsou tyto varianty značeny písmeny l a m. Rozlišujícím prvkem je rozdílné provedení signatury autorky JTS nacházející se pod vyobrazením koruny. Mimo to má varianta l oproti variantě m vyšší reliéf. Prvek, který umožňuje rozlišení těchto dvou variant je následující:
Levé vyobrazení znázorňuje provedení signatury u varianty l, pravé znázorňuje variantu m. U varianty l zasahuje noha písmene "T" přes střed písmene "S" a písmeno "J" je větší, u varianty m je noha písmene "T" kratší a písmeno "J" je menší.
Zastoupení jednotlivých variant v oběhu Moravce1) neuvádí. Pozn.: 2 Kč s letopočtem 2003 se vyskytuje ve 2 variantách. Dle Jaroslava Moravce1) jsou tyto varianty značeny písmeny n a o. Rozlišujícím prvkem je rozdílné provedení signatury autorky JTS nacházející se pod vyobrazením koruny. Mimo to má varianta n oproti variantě o vyšší reliéf. Prvek, který umožňuje rozlišení těchto dvou variant je následující:
Levé vyobrazení znázorňuje provedení signatury u varianty n, pravé znázorňuje variantu o. U varianty n zasahuje noha písmene "T" přes střed písmene "S" a písmeno "J" je větší, u varianty o je noha písmene "T" kratší a písmeno "J" je menší.
Zastoupení jednotlivých variant v oběhu Moravce1) neuvádí. Pozn.: 2 Kč s letopočtem 2004 se vyskytuje ve 2 variantách. Dle Jaroslava Moravce1) jsou tyto varianty značeny písmeny p a q. Rozlišujícím prvkem je rozdílné provedení signatury autorky JTS nacházející se pod vyobrazením koruny. Mimo to má varianta p oproti variantě q vyšší reliéf. Prvek, který umožňuje rozlišení těchto dvou variant je následující:
Levé vyobrazení znázorňuje provedení signatury u varianty p, pravé znázorňuje variantu q. U varianty p zasahuje noha písmene "T" přes střed písmene "S" a písmeno "J" je větší, u varianty q je noha písmene "T" kratší a písmeno "J" je menší.
Zastoupení jednotlivých variant v oběhu Moravce1) neuvádí. Pozn.: 5 Kč s letopočtem 1995 se vyskytuje ve 2 variantách. Dle Jaroslava Moravce1) jsou tyto varianty značeny písmeny b a c. Prvky, které umožňují rozlišení těchto variant jsou následující:
Levé vyobrazení přísluší variantě b, pravé variantě c. U varianty b (vlevo) je linie písma silnější a ve značce mincovny splývá korunka s písmenem "b". U varianty c (vpravo) je linie písma užší a ve značce mincovny je mezi korunkou a písmenem "b" patrná mezera. Redukce sloužící k ražbě varianty b mají letopočet upravený v Jablonci, redukce varianty c jsou upraveny ve Winnipegu. Varianty b bylo raženo nejméně 22400 kusů pro numismatické sady, zbytek nákladu tvoří varianta d. 10 Kč s letopočtem 1993 se vyskytuje ve 2 variantách. Dle Jaroslava Moravce1) jsou tyto varianty značeny písmeny a a b. Prvek, který umožňuje rozlišení těchto dvou variant je následující:
Levé vyobrazení přísluší variantě a, pravé variantě b. U varianty a (vlevo) jsou písmena "KČ" výrazně větší než u varianty b, linie ornamentu prochází přesně středem písmene "K". U varianty b (vpravo) jsou písmena "KČ" výrazně menší než u varianty a, linie ornamentu neprochází středem písmene "K" a na písmenu "K" tak vytne v horní polovině trojúhelník. Varianta a je lesklá a reliéf rubu je vyšší, varianta b je matná a reliéf rubu je nižší. Varianty b bylo raženo 1000 kusů (jedná se o účelové odražky z neschválených redukcí, vyražené za účelem seřízení strojů na zpracování mincí a poskytnuty servisním firmám), zbytek nákladu tvoří varianta a. Do oběživa se zřejmě nedostalo všech 1000 kusů varianty b, část nákladu se mohla stát předmětem spekulací (poměrně častý výskyt mincí v bankovní jakosti u prodejců), v oběživu se však zřejmě vyskytuje rovněž (lze-li tak usoudit z prodeje této varianty v horší zachovalosti na aukcích). Pozn.: 10 Kč s letopočtem 1994 se vyskytuje ve 2 variantách. Dle Jaroslava Moravce1) jsou tyto varianty značeny písmeny f a g. Prvky, které umožňují rozlišení těchto variant jsou následující:
Levé vyobrazení přísluší variantě f, pravé variantě g. U varianty f (vlevo) je bičík u číslice "1" v letopočtu kratší a patka nepatrná, číslice "9" mají konce zakončené do oblouku, ráhno značky mincovny je kratší. Varianta g se odlišuje delším bičíkem u číslice "1" v letopočtu a výraznou patkou, číslice "9" jsou zakončené do roviny a ráhno značky mincovny je delší. Redukce pro ražbu varianty f mají letopočet upravený v Hamburku a ražby byly provedeny jako lesklé, redukce pro ražbu variant g mají letopočet upravený v Jablonci a ražby byly provedeny jako matné. U mincí z oběhu je rozlišení lesklé a matné ražby v podstatě nemožné. Varianty f bylo raženo nejméně 30000 kusů pro numismatické sady, zbytek nákladu tvoří varianta g. Výskyt varianty f byl mezi oběžnými mincemi zaznamenán, vyskytuje se však v mnohem menší míře, než varianta g. 10 Kč s letopočtem 1995 se vyskytuje ve 2 variantách, které označujeme jako vzor 1993 a vzor 1995. Prvek, který umožňuje rozlišení těchto dvou variant je následující:
Levé vyobrazení přísluší vzoru 1993 (signatura vpravo od číslice "0"), pravé vzoru 1995 (signatura autora pod číslicí "1"). Důvodem byly technické problémy (nedoražení signatury L.K). Mincí s letopočtem 1995, vzor 1993, bylo raženo 152388 kusů, zbytek nákladu mincí ročníku 1995 tvoří mince vzoru 1995 v počtu kusů 20530459. 10 Kč s letopočtem 1996 se vyskytuje ve 2 variantách. Dle Jaroslava Moravce1) jsou tyto varianty značeny písmeny n a o. Prvek, který umožňuje rozlišení těchto dvou variant je následující:
Horní vyobrazení přísluší variantě n, dolní variantě o. U varianty n (nahoře) je vroubkování provedeno jako u předchozích typů mechanicky, u varianty o je vroubkování provedeno elektroerozivně. Mechanické vroubkování od elektroerozivního lze odlišit dle tvaru roubkování. Mechanicky vroubkovaná hrana je více zakulacená a tvar jednotlivých vroubků odpovídá kruhovým úsečím (vroubky se směrem k hraně vytrácejí). Elektroerozivní vroubkování hranu mechanicky nedeformuje, hrana je proto směrem k okrajům zaoblena mnohem méně a vroubky se směrem k hraně nevytrácejí (nezužují). Z celkového počtu mincí v oběhu tvoří varianta n asi 2/5 nákladu pro oběh a varianta o pak zbytek nákladu (3/5). 20 Kč s letopočtem 1997 se vyskytuje ve 2 variantách. Dle Jaroslava Moravce1) jsou tyto varianty značeny písmeny f a g. Prvky, které umožňují rozlišení těchto variant jsou následující:
Levé vyobrazení přísluší variantě f, pravé variantě g. U varianty f (vlevo) je zakončení číslic "9" v letopočtu vedeno kolmo k noze číslice. značka mincovny je užší a vůči nejbližšímu drápu posazena výše oproti variantě g. Číslice "9" u varianty g jsou zakončeny rovnoběžně s obrubou mince, značka mincovny je širší a oproti variantě f posazena níže. Varianty f bylo raženo nejméně 15000 kusů pro numismatické sady, zbytek nákladu tvoří varianta g.
Naleznete-li nepřesnou či mylnou informaci nebo budete-li schopní nějakou další informací přispět, budu vám velmi vděčný. Své příspěvky můžete posílat na email: . Za zaslané připomínky předem děkuji! Využité literární zdroje: |
