Boj s červotočem

Na úvod se seznámíme s červotočem - "umělecem", který taky tvoří do dřeva.

Je spousta škůdců dřeva, mezi ně patří především červotoč umrlčí


červotoč umrlčí

červotoč umrlčí

(Anobium pertinax L.)

Brouk je 4,5 až 6 mm velký, celý černý se štítem v rozích žlutě zbarveným viz. obr.

Je to nejčastější původce "umrlčích hodin", jeho tikání se skládá ze 7 až 8 úderů za sebou opakovaných v krátkých přestávkách. Dává přednost vlhčím místnostem.

Chodby a výletové prostory mají v průměru skoro 3 mm.

Dává přednost vlhkému prostředí.


dalším škůdcem je také červotoč proužkovaný


ukázka dřeva rozežraného larvami červotoče proužkovaného

červotoč proužkovaný

(Anobium punctatum Deg.)

Tělo brouka je 3 až 4 mm velké, černé nebo hnědočerné, krovky rýhované.

Larvy jsou bělavé, se žlutou hlavou, v předu ztlustlé, zakřivené, s 3 páry dobře vyvinutých hrudních nožek.

Brouci se rojí v červnu a červenci, zůstávají většinu doby ve svých chodbách, jen k vlastnímu páření vylézají ven a přivolávají se tikáním, které se zkládá z 50 až 60 úderů za sebou. Samečkové totiž tlučou štítem na dřevo v pravidelném rytmu, tzv. "umrlčí hodiny".

ukázka dřeva rozežraného larvami červotoče proužkovaného

Larvy požírají nejprve po letokruhu měkké jarní dřevo, později žerou tvrdší, jejich vývoj trvá téměř rok.

Chodby a výletové prostory mají v průměru skoro 2 mm a jsou ucpány drtí hustě promísenou trusem.


Stejně jako červotoč umrlčí a hnědým patří k nejobávanějším škůdcům již zpracovaného, suchého, jehličnatého dřeva, které zpravidla napadají opakovaně tak dlouho, dokud jej nepřemění na prach.

Stejně jako červotoč umrlčí dává přednost vlhkému a navíc chladnému mikroklimatu. Vyskytuje se především ve sklepech domů a v nevětraných vlhkých obytných místnostech.

a také červotoč hnědý.

červotoč hnědý

červotoč hnědý

(Ernobius mollis L.)

Velikost brouka se pohybuje mezi 3 a 6 mm. Krovky hnědé, hladké bez rýh.

Rojí se v květnu a červnu. Napadá především střešní stropy a krovy, a to výhradně dřevo s kůrou nebo s jejími stopami. V bytech se vyskytuje mémě často.

Larvy prožírají krátké chodby v povrchových vrstvách dřeva.

Od ostatních červotočů se liší tím, že "netiká".


Mezi další škůdce patří i tesařík fialový.

tesařík fialový

tesařík fialový

(Callidium violaceum L.)

Krásně kovově modře nebo sytě purpurově filaově zbarvený, 9 až 15 mm velký brouk.

Létá od května do července, kdy napadá suché smrkové či borové dříví. V napadených kmenech se často zavleče do skladů dřeva, kde zdomácí a způsobuje značné škody na dřevě, která má alespoň pruh kůry.

Jeho larva se vyvíjí pod suchou kůrou, chodby jsou do povrchu běli silně zaříznuté, široké a často přecházejí v plošný požerek. Výletový otvor je oválný o rozměrech 6 x 2 mm. Vývoj trvá 3 roky.

požerek parvy tesaříka fialového












Vlevo ukázka pořerku larvy tesaříka fialového.

Boj s červotoči

Veselá kapitola, pokud na něco takovýho narazíte někde na půdě chaloupky ... ať je to nábytek či cokoliv jinýho ze dřeva. Bude se z toho krásně sypat takový drobný prášek, je to jasné znamení, že tam bydlí "pan Červotoč". Jak na něj? Není to jednoduché, raději si to neberte dolů do bytu, ale někam ven, aby se vám jen tak pro klid duše a pro jistotu nenastěhoval i do nábytku, nevěřím, že by mu chutnala dřevotříska (na těch železných pilinách, co tam sem tam sou, by si chudák vylámal zoubky). Po ometení, omytí prachu a lehkém osušení se třeba hned můžeme pustit do likvidace červotoče.

Dříve se hojně používal tuším "PENTALIDOL" vidatně dlouho to páchlo, navíc to bylo trochu jedovatý a jestli ste chtěli mít větší úspěch, tak ste injekční stříkačkou "cvrkli" dávku do každý dírky. A to ste si dali ... Později začali vyrábět ČERVOSTOP!

Ale pokrok je pokrok a tak dnes máme spoustu různých přípravků, např. "LIGNOFIX", který je zároveň proti houbám, plísním a proti dřevokaznému hmyzu (prostě proti všem těm breberkám) a ničí všechna jeho vývojová stádia. Navíc je EKOLOGICKÝ. Jako insekticid je užit cypermethrin a fungicidní látka je sůl amínu kyseliny kokosové a další věci, ale hlavně, že to funguje. (Napouštěli sme s tím před lety jeden starej betlém a zatím ho nic nežere.) Životnost ochrany uvádí výrobce na 5 let, ale doporučuje po 2 - 3 letech provádět preventivní kontrolu. Dle potřeby se ředí 1:4 - 1:9.

Bezesporu další zajímavé informace o likvidaci dřevomorky a dřevokazného hmyzu za pomocí mikrovlnného zařízení se dozvíte na této adrese: www.mykos.net.tvtrinec.cz.

Jak předejít tomu, aby naše dřevo nezachutnalo červotoči?

Především nekácet strom, ze kterého budeme používat toto dřevo v období vegetace, kdy tam proudí sladká míza. Ta chutná i našemu "panu Červotoči".

To sem si takhle na chalupě ufiknul jasanovej kmínek a hodil sem ho do stodoly k dalšímu sušenému a palivovému dřevu. To co sem viděl po roce, když sem zas na nej narazil mě dosti pobavilo. Kůru, kterou sem měl dávno oloupat, aby se to dřevo nezapařilo, mi pomohl olopat nějaký "kamarád" (zřejme červotoč), pač mu zachutnalo měkkoučké lýlko pod kurou. Na kmínku po červotoči zbyly nádherné umlěcké kresby, ale jinak se toho tvrdýho dřeva netknul.

Jeden z kroků aby se do pokáceného dřeva nedostaly breberky je odkornění - zbavení kůry.

Nepoužívat pro lepení dřeva "sladká" lepidla. Viděl sem i staré lepené předměty, kde místo lepeného spoje bylo dokonal sežráno červotočem a to vše díky lepidlu, které jim znamenitě chutnalo. Stačí, když budete lepit třeba běžně dostupným HERKULESEM. Ten je dost nechutný i pro červotoče.

V knihách o hmyzu se můžete dočíst o tom, jaký zvuk vydávají někteří červotoči. Prý to je jako tikot hodin. Vypráví se i to, že červotoč nesnáší vibrace. Dříve chodili páni řezbáři s dřevěnými palicemi a tloukli jimi do sušeného dřeva ... Toho se chytil i jeden pan řezbář a tak jim tam ve stodole pouští tvrdý rockový nářez.