| PŮVODNÍ TRASA KŘÍŽOVÉ CESTY Superior žirečských jezuitů Adam Kirchmayer rozhodl, že postaví Kalvárii obdobnou té v Hernalsu u Vídně. Žirečtí jezuité podléhali provinciálovi a rektorovi u sv. Anny v Hernalsu, odtud si vybrali vzor pro ztvárnění křížové cesty... Ke Kalvárii měla býti lesem prosekána alej, aby superior A. Krichmayer mohl celou Kalvárii viděti z oken svého superiorátu v Žirči, jenže následujícího roku zmíněný superior A. K. umírá a tak stavba křížové cesty vázne. Později se přece jen podařilo Kalvárii zbudovat. Až do nedávna se nikdo touto křížovou cestou (od J. Pacáka) příliš podrobně nezabýval. Proto je nutné podotknouti, že se v publikacích objevovaly i zavádějící informace, které se poté šířily i v médiích. Brzy se však budeme moci seznámit s novými skutečnostmi. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 zůstala Kalvárská hora žirečských jezuitů bez finančních prostředků... Za Johanna Aloise Falgeho, který žirečskou lokálii spravoval v letech 1782-1791, byla kaple Nalezení sv. Kříže, bez mobiliáře, prodána za 364 zl. staviteli Franzi Hampelovi z Koclířova. Nějaký čas sloužila jako hostinec a později byla zbourána. Její mobiliář byl prodán v dražbě. Maywaldova kronika žirečské fary uvádí, že Kalvárii (výjev Ukřižování) z kaple Nalezení sv. Kříže zakoupila lokálie v ... (jméno zde záměrně neuvedeno kvůli nenechavcům a jiným živlům...). Fotografie soch jest na obrázku níže... 
Sochy J. Pacáka přenesené ze zrušené kaple Nalezení sv. Kříže do kostela... 
Bůh Otec (replika) - kolorovaná dřevořezba První zastavení křížové cesty vyobrazuje Ducha svatého a Boha Otce, který vysílá Boha Syna. Dílo představuje součinnost všech tří osob jediného Boha na spáse lidstva. Bůh otec a Bůh syn jsou provedeny jako polychromované řezby, Duch svatý je namalován na stropě... 
Nejsvětější Trojice v obci Žireč v roce 1983 Originál sochy Boha Otce jest pravděpodobně dílem Jiřího Pacáka, socha Ježíše Krista byla roku 1825 poškozena požárem, jak uvádí žirečská kronika. A roku 1839 zhotovil sochu J. Krista Sucharda. Později r. 1912 byla kaple restaurována a znovu vysvěcena... 
Nejsvětější Trojice v obci Žireč. Socha Ježíše Krista - Salvátora (spasitele) bude snad stejně jako socha Boha Otce nahrazena replikou... Výjevů Kristova utrpení včetně výjevu Ukřižování (Kalvárie) v kapli Nalezení sv. Kříže bylo celkem devět a šly za sebou v pořadí Vyslání, Loučení s učedníky, Olivetská hora, Zajetí, Bičování, Korunování trním, Nesení kříže, Přibíjení na kříž a Ukřižování (= Kalvárie). Představu o tehdejší tamější situaci poskytuje malovaná mapa Šporkova panství Choustníkovo Hradiště s Kuksem z roku 1754, jež je v majetku Národního zemědělského muzea Ohrada u Hluboké nad Vltavou a která ukazuje městys Žireč s jezuitskou rezidencí i někdejší křížovou cestu, tj. menší stanice i kapli Nalezení sv. Kříže. 
Malovaná mapa panství Choustníkovo Hradiště s Kuksem 
Malovaná mapa panství Choustníkovo Hradiště s Kuksem 
Malovaná mapa panství Choustníkovo Hradiště s Kuksem 
Další mapa - jednotlivá zastavení křížové cesty podél červeného označení - nahoře Žireč (Schurtz), uprostřed Stanovice a vpravo Kuks 
Katastrální mapa 
Detail kaple Kalvárie - obrácný pohled - dole Žireč (Schurtz) V článku z tisku ze dne 26. IV. 2006 se mimo jiné píše, že se žádná podoba křížové cesty nedochovala. Osobně se však domnívám, že doposud nemohlo býti probádáno vše a tudíž takovéto závěry jsou předčasné. Věřím tomu, že by se někde jakýkoliv další dokument mohlo objevit. Musí se vzíti v úvahu, že materiály (nejen obrazy...) z Kuksu jsou po mnoha archivech či muzeiích... a to nejen u nás, ale i v zahraničí! 
L. Pryšinger ukazující na místo odkud z Žirče původně vedla křížová cesta. 
Na mapce naučné stezky vyznačeno: Zeleně - námi navrhnutá možná varianta křížové cesty začínající nedaleko kaple sv. Odila. Dále by vedla pod viaduktem až k místu bývalé kaple Nalezení sv. Kříže, kde by byla zároveň součástí trasy Naučné stezky Kuks - Betlém a tudíž pro návštěvníky velice výhodná. Ovšem tuto trasu neschválil památkový ústav s tím, že se nejedná o cestu původní. Žlutě jest vyznačen směr původní trasy křížové cesty vedoucí od silnice z Žirče přímo k lesu a Braunovu Betlému. Tuto trasu však protíná dráha, ale i tento problém by se dal případně snad vyřešit... Cestu původně lemovala alej hrušní. Ty byly v minulém století vykáceny. Jeden z pamnětníků uvádí, že na odstranění jejich několik set let starých pařezů muselo být použito i dinamitu. Dnes je cesta rozorána. Modře je vyznačena trasa vedoucí z větší části podél trati, kde chce V. Preclík umístit moderní křížovou cestu. Tato již vytyčená trasa je z části shodná s trasou námi navrhovanou s tím hlavním rozdílem, že jest protažena až k druhému viaduktu u Stanovic. Ani tato cesta, stejně jako trasa námi navrhnutá, neodpovídá původní křížové cestě. Záhadou tedy zůstává, jak je možné, že tato varianta mohla býti schválena! Další nepochopitelnou věcí je, jak je možné takovouto stavbu (několikametrové sochy by usely být umístěny na podstavce, či jinak zabezpečit ...) provádět v ochranném pásmu Národní kulturní památky Betlém. 
Zarostlá mez vedoucí od silnice v Žirči přímo pod viadukt a dále by cesta vedla k místu bývalé kaple Nalezení sv. Kříže. 
Leoš Pryšinger u cedule Naučné stezky Kuks - Betlém. Někde v těchto místech původně roku 1735 stávalo poslední zastavení křížové cesty vedoucí od Žirče a též i kaple Nalezení sv. Kříže. 
Detail cedule Naučné stezku Kuks - Betlém - postavené r. 2002. 
Louka na níž se má dle V. Preclíka zbudovat moderní křížová cesta. 
Kaple sv. Odila a místní hřbitov. 
Vlevo bývalý Hotel Betlém u železniční stanice Žireč. Foto: Kristián Richtera (pokud není uvedeno jinak) |